Sound of Freedom

„Balíček kokainu můžeš prodat jen jednou, ale dítě můžeš prodat i 10x denně.“ Emotivní odšťavňovač, který silnější diváky rozruší a slabší rovnou zničí. Film se dá hodnotit ve dvou rovinách – ve faktické a v rovině filmové. Z hlediska filmařiny jde o poctivou práci kombinující nelítostnou tvrdost a autenticitu spolu se šikovným budováním příběhu i charakterů (hlavní postava je sympaťák a skvělý herec!) a i po vizuální stránce film nabídne mnoho pěkných lokací, jistou kameru i hudební podkres. Po stránce faktů je to pak absolutní šílenost, která se děje v daleko větším rozměru, než si kdokoliv z nás dokáže představit, a tohle film předal naprosto jasně. Příběh dle skutečných událostí, se skutečnými postavami a se skutečným poselstvím, který když se skombinuje s luxusní filmařskou prací, vychází na absolutní topku, která zamrazí, dojme a šokuje najednou. Velmi silný zážitek, který bude divákem ještě dlouho rezonovat. Největší zvěrstvo je však nejen celé obchodování s dětmi, ale hlavně fakt, že tohle nedali do českých kin, stejně jako do mnoha jiných zemí, jelikož tohle by mělo vidět jednoduše co nejvíce lidí, aby i sluníčkáři trochu prozřeli. Více takových věcí. PS jsem rád, že i přes filmové komentáře se dají krásně vyselektovat lidé s velmi podprůměrným IQ (čti debil), tímto zdravím Karlos80 a Miuri, kteří nám svým komentářem krásně ukázali, že i lidé bez základní školy dají dokupy pár smysluplných slov, gratulujeme! (28.08.2023)

Byl jsem připaven nechat se snímkem Sound of Dezolé urazit jakožto agresivně hloupou QAnon propagandou, byl jsem připraven vzít jej na milost jakožto solidně odsýpající thriller, ale nebyl jsem připraven na to, že to bude tak ukrutná nuda. Absolutně nevzrušivé ve všech ohledech, "thriller pro důchodce". Dění okolo řádově zajímavější. (23.10.2023)

Bol som pripravený na všelijaký bizár, keďže som vedel, že sa o film zaujímajú najmä konšpiračné alt-right kruhy, ako aj pre prítomnosť Caviezela, hrajúceho rovnako problematického Tima Ballarda. Od režiséra Alejandra Monteverde som navyše videl absolútne príšernú pro-life propagandu Bella. Nepríjemne prekvapiť ma to teda nemohlo. Sound of freedom je však nakoniec prekvapivo súdržná a kvalitná žánrovka, ktorá ma celú dobu udržiavala v napätí, ideologicky mi neprišla nijak pomýlená a aj s tým náboženským pátosom tam bolo narábané iba veľmi decentne. Ja s tým nemám problém. (15.12.2023)

Taxem se teda vloupal do Vatikánských archivů, abych mohl zhlédnout ten údajně tolik kokotroverzní film studia KAnon Bros o naprosto děsivém píchání dětí, u něhož prý všichni neonacisté a dezoláti slastně hajlují a probuzněnci s demokrady antikonspiračně úpí a hážou po něm demagogická libtardí hovna. A povím vám, že asi zase zapracoval nějaký ten genitální bulvární marketing asociálních sítí! Já tedy viděl zasraně vyvoněnou a mentálně atrofované emoce blahoslavených dojivou latinskou telenovelu, nudnou jako osmiletá panna, hloupější než Esmeralda, akční jako bingo ve starobinci, explicitní asi jako koš s koťátky a napínavou jako vytahaná džambo tanga brutálně otylé kompulzivní hospodyňky za zenitem. Telenovelu, nápadně připomínající takové ty křesťanské agitky poháněné Bohem, Samem Wortingtonem a Klubíkem partyzánských holyúdských kudlanek o tom, jak fuj fuj latinští Američané včele s hlavní naháněčkou, obludnou transmiss Cartagena, unášejí ty nejlozkokošnější a nejvoňavouštější dětišky výhradně z harmonických a dokonale spořádaných latinskoamerických rodin, aby měli odporně vyžraní a veskrze úchylní nelatinští Američané co prcat a aby jako vždy děsivě prkenný agent Ježíš mohl vytáhnout na přitroublou kruciátu, nastražit a sklapnout jakože děsně prefíkanou past na Epštajnově ostrově, načež hrdě odkráčet se sveřepým výrazem zaníceného trojklanného nervu k zapadajícímu UNICEFu, ověšen děkovně plačící Miss Pedofil Columbia 2022 a jejím loztomiloškým blatšíškem, hlavní to tváří nejnovějšího celosvětového katalogu Pederast dreams. Úděsná sračka, ovšem nasraně druhé obchodně docela kulantní kámen mudrců, který fámováním zjevně proměnil hovno ve zlatou cihlu. Takže to moc nepodporujte, až to prosákne, a jestli chcete vidět nějaký ten opravdový film o sugestivním prcání dětí, který je neretardovaný, nerakovinotvorný a takovým tím děsivým způsobem i zábavný, pak Zahrádky noci nebo Trafikování! (17.07.2023)

Tak predovšetkým nechápem tú kontroverziu. Úmyselne som si o filme nič nezisťoval, poznám akurát jeho povesť, ale čakal som minimálne quanonovú konšpiráciu o prepojení Epsteina na Demokratickú stranu. Lenže v tom filme nič také nie je. Celá kontroverzia tkvie v jeho propagácii (nutno podotknúť, že veľmi debilnej). A keď dáme preč idológie, čo nám zostane? Technické zúfalstvo. Kamera, v snahe o čo najväčšiu intimitu, sníma takmer samé detaily, čím paradoxne len upozorňuje na lacnú výpravu. Prvoplánovosť, keď aj neberem v úvahu ústrednú myšlienku (Caviezelov policajt v zameraní sa na konkrétnu obeť mohol mať dôvod, akurát ho film neukáže), je tam za prvých 45 minút 7 dojímacích a slzopudných scén, z ktorých myslím dve zahŕňajú Boha. A hlavne je to strašne naivné. V úvode chce hlavný hrdina zobrať z väzby pedofila, čo mu jeho nadriadený povolí po prvej prosbe, pri druhej mu dovolí ísť do Cartageny, pretože sa rozplače. Prvý, koho tam stretne mu okamžite zoženie kontakt na človeka, ktorého hľadá (Kolumbia je tak malá); neskôr sa vydávajú za milionárov či zdravotníkov (tiež úplne nelogicky). Pri oslavovaní s priekupníkmi detí na opustenom ostrove tancujú v kruhu jak v reklame na Študentskú pečať.  Dobrí vyzerajú ako dobrí, zlí vyzerajú ako zlí. Celé je to infantilné. Za zmienku stojí fungujúca hudba, či už pôvodná alebo pesničky (s výnimkou Sound of Freedom scén). Finále ako tak.  Caviezel dostane zlatú malinu. Objektívne 35%. (12.10.2023)