Zlaté dno

Vše podstatné bylo již v komentářích řečeno, s většinou souhlasím. Zlaté dno považuji já osobně za jeden z nejzdařilejších Burianových filmů, pravda, je méně známý a zastíněný legendami jako Hadimrškou nebo Ducháčkem. Scény při prodávání mě vždycky spolehlivě pobaví. Škoda, že to byl opravdu poslední Burianův "majstrštyk". Z poválečných filmů stojí za zmínku jen Nejlepší člověk a Byl jednou jeden král, ale Burian v nich nedostal tolik prostoru, jako ve svých filmech za první republiky a protektorátu. (14.01.2009)

"Papír to je skvělá branže." Výborná Slavinského (tragi-) komedie a moralita, v hlavní roli s otcem rodiny drobným papírníkem Putičkou. Pro mne se stalo Zlaté dno hodně příjemným překvapením. Natočeno v temné době německé okupace a heydrichiády je přesto oslavou pracovitého českého podnikatele i rodinné pospolitosti. Velmi civilně a ukázněně hrající Burian (místo krále komiků se zde objevuje všech prodavačů král), k němu Ferbasová, Kabátová, Schránil, Marvan a "stařičký doktor" Filipovský (který hrál jen o 3 roky dříve snaživého gymnazistu Mazánka) - to bylo ve své době i špičkové herecké obsazení. A pro Buriana byl tento film bohužel jeho labutí písní, dále ho už čekal na dlouhou dobu jen postupný pád a kruté ponížení za údajnou ale neprokázanou kolaboraci. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=9T49JVoayhI (05.11.2013)

nezvykle civilní a snad právě proto výborný Burian. Za svou nezdolnost je po zásluze odměněn vdovou "v podzimu života" (a to je jí prosím kolem třiceti!). Jejich manželské dialogy jsou výborné ("A bez těch bot se nevracej!"). Naivní pozitivita tohoto filmu je na rozdíl od mnoha jiných celkem snesitelná. Jen nechápu proč musel stařičkého doktora hrát maskovaný Filipovský. (27.09.2015)

Spousta komentářů věnuje hodně prostoru úvahám, nakolik je film Zlaté dno komedií nebo spíš vážnou komedií atd. Já nic takového nehodlám řešit, protože jsem naopak velmi rád, že Vlasta Burian vylezl z ulity až příliš předimenzovaných komických rolí, které mi splývají v jednu figuru a jednu pitvořící grimasu - pochopitelně při vší nesmírné úctě k jeho mistrovství. Záblesk laskavosti a dobroty ve filmu Byl jednou jeden král při rozhovoru s babičkou, zde propuká v plné míře a prosvětluje Burianovu tvář i hlas v jeden velký koncert lidskosti, že nemám chuť ani pomyšlení přemýšlet a naivitě příběhu. A je vůbec naivní? Proč by nemohla krásná majitelka obchodu Zita Kabátová vzplanout k tak milému a moudrému člověku? A proč by nemohl při daných schopnostech a píli vzkvétat obchod v tak funkční ekonomice, jaká byla v oné době, byť i v krátkém čase? Pro polistopadové vlády (bohužel i ty pravicové) by měl být film fackou za likvidaci středního stavu a scéna opuštění, která mi nesmírně dojímá - poučením pro všechny.. (07.01.2011)

„Já a nemocnej?! Naposled jsem měl černej kašel, když mi byly 4 roky. A to eště nevím, jestli ten doktor nebyl barvoslepej!“ Kdepak Cyril Putička, ten má zdraví a sil na rozdávání…Zas jeden z těch smutných případů, kdy nemá Burian jediného schopného nahrávače. Marvanův Neškudla má jen pár scén a pak je to zase na jen na starém Putičkovi (a naopak trio jeho dětí je tak toporné, že jsem se pokaždé těšil až zmizí ze záběru). Jeho „čtverák a šprýmař“ se mu vcelku povedl, ale baví spíš konkrétními pasážemi, těch hlodů tolik nemá. Nejvíc jsem smál u Burianovy žehlící kreace (konečně už vím, jak správně žehlit!) a zásnub, kde se chudák ani pořádně nemůže napít. Jen mě pak překvapil vznik vztahu (jakkoliv to bylo celé hodně decentní), spojení Buriana s nejmenovanou herečkou kupodivu docela fungovalo. Akorát to trošku zapadne, když se film soustředí hlavně na myšlenku „odklizení“ rodičů (káravý sociální podtón) a až nechtěně úsměvného nadšení, píle ve věcech obchodních či vůbec práce. Celkově pouze slabší průměr. (26.01.2020)