Nejistá sezóna

Dokumentová metafikce, která krásně vypovídá o cenzorních mechanismech doby, kdy vznikla, resp. doby, která datu vzniku krátce předcházela, čehož důkazem je, že mohla jít Nejistá sezóna vůbec do kin. Protože natočit podobný film o nějaké dva roky dříve, pravděpodobně by snímek uvízl v cenzorním sítu. Čímž pádem jde vlastně o svého druhu meta-metafikci. :) (13.12.2015)

"Já chci bejt spravodlivý a chci bejt demokrat!" Jestliže lze z tvorby Svěráka & Smoljaka něco označit alespoň zčásti za drama, tak právě Nejistou sezónu, byť zde nese pouze označení komedie. Nejblíž ale má asi k hranému dokumentu. Narozdíl od jiných "divadelních" kino filmů té doby jako Šašek a královna nebo Jonáš a Melicharová, které pouze předvádějí konkrétní divadelní poetiku v úpravě na filmové plátno, Smoljak v tomto snímku přináší i jisté poselství. Postupné "tání ledů" koncem 80. let umožnilo otevřený pohled na uměleckou cenzuru za minulého režimu, s odstupem času velice zajímavou problematiku, jež poznamenala tvorbu celé generace československých umělců. Zde v obrazu již uplynulých let ještě zažíváme absurdity, kdy si soudruzi z Ministerstva kultury museli dávat veliký pozor, aby se při své práci cenzorů a hodnotitelů nahlas nezasmáli (nezávidím jim prakticky v žádném směru). Pěkné divadelní ukázky jsou cenné nejen zdokumentováním herců DJC (Svěrák, Čepelka, Weigl, Brukner a další) na jevišti v době, kdy televize ještě stále nezaznamenala ani jedno představení DJC, ale mezi nimi i účastí pak brzy zesnulého Jaroslava Vozába (uhlobaron v závěrečné hříčce se smrtkou). V zákulisních scénách československý divák zase ocení i netradiční herecký casting zajímavých osob kulturního života (filmový režisér Karel Kachyňa, ředitel Supraphonu Jiří Šrámek). Velice cenný kousek tohleto! :-) (90%) (poprvé viděno v rámci Challenge Tour "30 dnů se světovou kinematografií" – 2018) (19.03.2018)

V dnešní době už každý/ á "zpěvák"/ "zpěvačka" či "kapela" vydává Greatest Hits 1- x, přestože jde většinou o totální neumětele. Nejistá sezóna je filmem, který zábavnou formou přibližuje strasti nebudovatelského divadla za budovatelského režimu, zároveň ale přináší i část největších hitů DJC. Dopis do rozhlasu, který předčítá Jaroslav Vozáb, by měli povinně vtloukat do hlavy každému televiznímu moderátorovi nebo redaktorovi (ženský rod nevyjímaje), protože za tak chabou úroveň jazyka, jakou dnes vládnou, by měli skončit na trhu práce. Vůbec nezastírám, že bych sám sebe překvapil, kdybych film ohodnotil nižším počtem hvězdiček, protože Cimrmani to u mě mají dlouhodobě velmi dobré. (15.04.2020)

Dovolím si citovat přímo z filmu. Kdo mě zná, pochopí :-D_____Petr: ´´Tyjo představ si, co se mně včera stalo. Byl jsem u holiče a tam jednoho pána ranila mrtvice, normálně byl namydlenej. Chvíli sme ho křísili, nebylo to stejně nic platný. A pak přijela sanitka a doktor taky povídá: To už není pro nás, to je pro havrany. Tak přijel pohřebák, no řeknu tě, to je strašný, když ho dávaj do té rakve. Já jsem tam počkal, než ten pohřebák odjel a pak holič vyklepal ten ubrousek, co měl ten neboštík pod krkem a povídá: Další prosím!´´____Honza: ´´Hele, tak todle to sis vymyslel! Nekecej!´´____Petr: ´´No nevymyslel, to je pravda, nelžu tě.´´____Smoljak: ´´Nelžu tě, nelžu tě, jak to můžeš říct, čoveče???´´____Svěrák: ´´Je to jihočech.´´____Smoljak: ´´No jihočech, jihočech, ale on tak mluví i na jevišti a na jevišti se musí mluvit česky a né jihočesky.´´____Petr: ´´Já za to nemůžu.´´____Svěrák: ´´Ty Péťo, a když vy si v těch jižních Čechách pletete tě a ti, jak řeknete třeba tětiva?´´____Petr: ´´No my říkáme tětěva.´´ :-DDDD (02.06.2011)

Kde jsou ty děti? Asi odešly, jak jsem na ně řval... tak jsem je zaplašil. Humor tvůrčí dvojice Svěrák - Smoljak, mám moc rád, je to pohlazení po duši v kterékoli roční době i v kteroukoli hodinu. A musím uznat, že tady se Cimrmani fakt pěkně rozšoupli (např. zlatý prciny). Vynikající film, nabitý osobitým humorem výše zmíněných pánů. Jen se oholím a pak se podívám panu Daňkovi na ptáčka. - Panu Ptáčkovi na daňka! (16.09.2020)