Počkáme si na smích
An Uncertain Season
Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (více)VOD (4)
Obsahy(1)
S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (454)
Svěrák se Smoljakem si konečně troufli dost otevřeně promluvit o politický situaci v minulým režimu (sice až dva roky před revolucí, ale přece). Film plyne přesně v duchu jejich her i filmů, takže není žádný překvapení, že jim z toho vyšel zdánlivě do absurdity stylizovanej tragikomickej obrázek vlády komoušských dementů nad vším (a tedy i nad "kulturou") v naší zemi, na kterým se na ty dementy ukazuje prstem, ba celou rukou. A zdá se, že jim to prošlo. Stylizace do absurdna je ale opravdu jenom zdánlivá, protože tenhle film je ve skutečnosti hlavně realistickej. Ve svojí době všemocní hodnotitelé-povolovatelé-zakazovatelé čehokoli jsou totiž z dnešního pohledu extrémně komičtí sami o sobě. Ovšem tenkrát to vlastně moc legrace nebyla, spíš bezmoc. Ostatně obličeje protagonistů při střetu s těmi blbci o tom vypovídají dostatečně. ()
Drobná poznámka pro ty mladší ;o) Samozřejmě, že se takové věci děly, dokonce se nepochybně musely stát přímo aktérům filmu, jinak by neměli potřebu takový film točit. (Kromě toho, že některé věci by člověk bez reálné zkušenosti snad ani nevymyslel. - viz onu soudružku, které se nelíbí dlouhá řada čísel atp.) Dokladem pro pravdivost filmu je koneckonců i to, že se DJC opravdu muselo třikrát nedobrovolně stěhovat. Navíc je to přecejen film natočený v roce 1987 v období pěrestrojkového tání (proto ty zmínky o satiře, která byla najednou v kurzu, protože se takové věci požadovaly z Moskvy), takže tam taky rozhodně nemohlo být všechno. Film proto koneckonců takticky spíš ukazuje hloupost jednotlivců, protože to bylo vlastně docela kosher, ale už spíše v pottextu je řečeno to, že nejen jednotlivci, ale celý systém je hloupý a nanicovatý... ()
V dnešní době už každý/ á "zpěvák"/ "zpěvačka" či "kapela" vydává Greatest Hits 1- x, přestože jde většinou o totální neumětele. Nejistá sezóna je filmem, který zábavnou formou přibližuje strasti nebudovatelského divadla za budovatelského režimu, zároveň ale přináší i část největších hitů DJC. Dopis do rozhlasu, který předčítá Jaroslav Vozáb, by měli povinně vtloukat do hlavy každému televiznímu moderátorovi nebo redaktorovi (ženský rod nevyjímaje), protože za tak chabou úroveň jazyka, jakou dnes vládnou, by měli skončit na trhu práce. Vůbec nezastírám, že bych sám sebe překvapil, kdybych film ohodnotil nižším počtem hvězdiček, protože Cimrmani to u mě mají dlouhodobě velmi dobré. ()
Cimrmanovský humor - všem známý, leč neopakovatelný, inteligentní, bránici nebezpečný. Pár filmových ran konančům a době, kterou tak úspěšně mrvili, to již také leckdo nejednou viděl - většinou to o velké legraci nebylo. Ale vzájemná kombinace v Nejisté sezóně, to je jistota toho nejlepšího z obojího. A na své si přijdou i vyhranění fandové divadelní tvorby Smoljaka, Svěráka... Čepelky, Bruknera,..... ()
Už to tenkrát začínlo trochu jít - dělat si srandu z ředitelů umění, kultury a ideologie. Je moc dobře, že toho "Cimrmani" využili právě v tomo teprve vznikajícím uvolňovaní, kdy byli onoho posměchu a sarkasmu plní. Později by to už buď nevzniko, nebo nebo by to v retrospektivním ohlížení ztratilo ten správný říz. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (43)
- Danica Kozlová v dobové recenzi, otištěné 24. 2. 1988 ve Tvorbě, napsala: "Řekne-li se u nás v Čechách satira, většina čtenářů pod dojmem četných nepříliš zdařilých pokusů o ni přinejmenším zneklidní. Nejistá sezóna však tento pojem nepochybně rehabilituje, vrací pravý lesk jeho původnímu významu. Jen výjimečně - a to nejen v našem filmu - se můžeme setkat s tak skvělou satirou, která si bere na mušku takové jevy, jako jsou nesprávný výklad pojmu angažovanost a současnost uměleckého díla, formální a necitlivý přístup k problémům kultury, kvalifikace některých řídících pracovníků kulturní svéry, popřávání sluchu různým fámám atd. Zvláštní půvab zde získává i kontrast mezi závažností zesměšňovaných problémů a úsměvnou polohou satiry vzdávající se břitké útočnosti, která by nepochybně spolu s ústy geniálního Čecha J. Cimrmana tak ráda prohlásila: 'Opak je pravdou.'" (NIRO)
- Josef Vondráček nemá s divadlem Járy Cimrmana nic společného, ke spolupráci na filmu byl přizván proto, aby ztvárnil postavu souboru Františka Petišku - obvodního lékaře z Brandýsa nad Labem, který v souboru působil období 1969 - 1978. Zemřel však v době, kdy už v souboru nepůsobil. (sator)
- Režisér Ladislav Smoljak chtěl, aby vše bylo co nejvíce autentické. Roli organizátorky Strašnického divadla Markové hrála tehdejší ředitelka, neherečka Jana Vokrojová. Ředitele agentury ztělesnil Ludvík Toman, který rok před natáčením skončil ve funkci ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. (Mertax)
Související novinky
Letní filmová škola se blíží
Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, představí v sekci Ikona méně známou tvorbu i nejzásadnější snímky rakouského režiséra, držitele dvou… (více)
Reklama