Reklama

Reklama

Obsahy(1)

S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (456)

francis 

všechny recenze uživatele

Svěrák se Smoljakem si konečně troufli dost otevřeně promluvit o politický situaci v minulým režimu (sice až dva roky před revolucí, ale přece). Film plyne přesně v duchu jejich her i filmů, takže není žádný překvapení, že jim z toho vyšel zdánlivě do absurdity stylizovanej tragikomickej obrázek vlády komoušských dementů nad vším (a tedy i nad "kulturou") v naší zemi, na kterým se na ty dementy ukazuje prstem, ba celou rukou. A zdá se, že jim to prošlo. Stylizace do absurdna je ale opravdu jenom zdánlivá, protože tenhle film je ve skutečnosti hlavně realistickej. Ve svojí době všemocní hodnotitelé-povolovatelé-zakazovatelé čehokoli jsou totiž z dnešního pohledu extrémně komičtí sami o sobě. Ovšem tenkrát to vlastně moc legrace nebyla, spíš bezmoc. Ostatně obličeje protagonistů při střetu s těmi blbci o tom vypovídají dostatečně. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Takový líně tekoucí film, čímž však vtahuje do hlavního toku problémů té doby s netradičním divadlem a jednotlivými představeními, boji s komisemi, obhajováním se, ale i se sebou samotnými, nedochvilností, bokovkami, vztahy. Jak jde každý den našich životů za dnem, tak se zde střídá jeden divadelní večer s druhým, podle toho tedy i to pomalé plynutí. A přitom kromě určitého cynismu, rýpanců a vtipů i prvky nostalgie a zaujetí. ()

Reklama

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Ja som nikdy akosi nedokázal oceniť to satiricko-komicko-konšpiračné cimrmanstvo Ladislava Smoljaka a Zděňka Svěráka. Viem, že v Čechách sa z toho stal doslova kultový fenomém. Jára Cimrman prakticky zľudovel. No u nás na Slovensku si to našlo len hŕstku skalných priaznivcov. Ja medzi nich rozhodne nepatrím. Avšak snímok "Nejistá sezóna" z roku 1987 sa mi natrvalo vryl do pamäti. Je to veľmi zaujímavo spracovaná téma boja s absurdnou komunistickou cenzúrou, s ktorou sa museli potýkať členovia malého dramatického divadelného súboru. **** ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Dokumentová metafikce, která krásně vypovídá o cenzorních mechanismech doby, kdy vznikla, resp. doby, která datu vzniku krátce předcházela, čehož důkazem je, že mohla jít Nejistá sezóna vůbec do kin. Protože natočit podobný film o nějaké dva roky dříve, pravděpodobně by snímek uvízl v cenzorním sítu. Čímž pádem jde vlastně o svého druhu meta-metafikci. :) ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Kdo nezažil, možná ani neuvěří. Kdo zažil, snad se ani nezasměje. Hrůznost doby ve své ryzí nahotě. Natočit tenhle film před rokem 1989 a ještě ho protlačit do distribuce = hotový zázrak. Řada kin ho v té době nehrála, podobně jako filmy V.Chytilové ( Panelstory, Kalamita či Hra o jablko). Osobně mám nejraději...Vichr z hor. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (43)

  • Ve filmu je scéna, ve které členové souboru přichází po představení „Dobytí severního pólu“ do kabiny a Kydal (Ladislav Smoljak) prohlásí: „Kluci, my jsme to nějak zvorali. Kde byla chyba?“ Na to mu Rdousil (Jan Hraběta) odpoví: „Já říkám: už krásně rozmrzá, a ty máš říct: ‚Nebylo by tu nějaký dřevo na přiložení?‘ a tys to neřek.“ Ve scénáři však stejná scéna byla u „Němého Bobeše“. Původně odpověděl Špaček (Jaroslav Weigel): „Já říkám: ‚Co to mu říkáš, Bobeši?‘ a tys měl říct: ‚Je němý! Vychovali ho srny!‘ a tys to neřekl a já nevěděl jak dál.“ Ve scénáři také původně hra „Dobytí severního pólu“ v žádné scéně vůbec nebyla. (mnaucz)
  • Když se ptají Rybník (Zdeněk Svěrák) a Kydal (Ladislav Smoljak) dramaturga Pihy (Jiří Šrámek), zda se jim představení líbí, tak odpovídá, že ano, že se baví a mají co dělat, aby se nesmáli, ale že mají od šéfa zakázáno se smát. A říká: „Nedávno jsme schvalovali soubor – Kuličky se to jmenovalo, a my se smáli, ale šéf nám vynadal, že tam nejsme pro zábavu.“ Recesisté souboru Kuličky z Nového Bydžova fungovali v letech 1989–1992. Ústřední postavou byl zakladatel souboru, dirigent, skladatel a aranžér Milan Lucký. Soubor vystupoval v počtu několika desítek muzikantů. Soubor také vydal album „A Bacha na Bacha“.
    (sator)
  • Josef Vondráček nemá s divadlem Járy Cimrmana nic společného, ke spolupráci na filmu byl přizván proto, aby ztvárnil postavu souboru Františka Petišku - obvodního lékaře z Brandýsa nad Labem, který v souboru působil období 1969 - 1978. Zemřel však v době, kdy už v souboru nepůsobil. (sator)

Související novinky

Letní filmová škola se blíží

Letní filmová škola se blíží

19.07.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, představí v sekci Ikona méně známou tvorbu i nejzásadnější snímky rakouského režiséra, držitele dvou… (více)

Reklama

Reklama