Režie:
Karel SmyczekKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Zdeněk JohnHrají:
Daniel Šedivák, Michal Suchánek, Libuše Heczková, Lucie Zedníčková, Renata Pokorná, Pavel Kohout, Eva Lecchiová, Zdeněk Dryšl, Bronislav Poloczek (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Humornou, ale i vážnější formou je divák stržen do víru dětských radostí i trampot, zdánlivě třeba bezvýznamných, avšak spoluformujících mladé charaktery a postoje ke světu. Pestrý děj se rozehrává na červnové petřínské louce, kde dojde k tuhému zápasu kluci versus děvčata jedné pražské školy... (oficiální text distributora)
Recenze (51)
Příjemný snímek natočený podle románu Džínový svět od Radka Johna. Kniha je sice lepší, ale i Karel Smyczek dokázal do svého filmu dát tu volnost a ducha Johnových románů. V jedné z hlavních rolí se představil Michal Suchánek, který ve svém "dětském" období (dávno před Tele Tele) uměl docela solidně hrát. ()
Celkem povedený a mírně odvážný film z dob, kdy Karel Smyczek byl brán ještě za kontroverzního režiséra. Příběh problémového chlapce a chlapce ze slušné rodiny je podán nepodbízivou formou a nehodlá posuzovat dobré či špatné, ale spíše čeká, jak na to bude reagovat divák. Dětští herečtí představitelé si vedou opravdu skvěle a sígr Dana Šediváka umí u diváka probudit emoce, Michal Suchánek v roli slušňáka je přesným kontrastem k němu. Nakonec ani nejde o to, za jakou cenu si ti dva "tak trochu pískli", ale jde o to, že tak zajímavě podané snímky o mládeži se přestaly točit, nebo či spíše už není kdo by je natočil. ()
Sociální drama na pozadí dětského filmu tepe zejména do maloměšťáctví. Odlehčené štrapáce dospívajících děcek střídají ty vážnější v konfrontaci s pokryteckou morálkou dospělých. Mádl osmdesátek, tedy Daniel Šedivák ve své první roli rozšafného dětského hrdiny a hodně dobrý Suchánek v nejlepších letech svého charakterního herectví jako malý submisivní mlíčňák. Až překvapivě hořká žánrová pilulka, která si to nejsilnější schová na konec, byť SRPŠ taky stojí za to. ()
Film Karla Smyczka Jen si tak trochu písknout je určen mládeži, ale má co říct i dospělým. Vypráví příběh jednoho týdne v životě dvou třináctiletých pražských kluků, spořádaného Petra z typické měšt´ácké rodiny a zkušenějšího Pavla, který žije sám se svým otcem. Chlapci při svých toulkách po Praze ukradnou v opravovaném kostele píšt´aly z varhan a Pavel se kvůli tomu dostane do velkých problémů. Okolo hlavní zápletky se kupí řada úsměvných i mírně provokativních epizod citlivě odhalujících svět dospívajících dětí. ()
„Soudružko učitelko! Kdyby šlo jenom o kouření, ale víte... já nevím, jestli to tady přede všemi takhle můžu... naše Janička nechce pod sukně nosit kalhotky! Jenom trenýrky. Co se smějete, paní, víte jak je to nehygienické?! A víte proč nechce? Protože chlapci se prý dívají děvčatům pod sukně! No fuj!“ Jen tak si trochu zavzpomínat. Na dobu, kdy jsem si taky chtěl... jen tak trochu písknout. Zavzpomínat si spolu se Suchánkem, u kterého už tenkrát v dětství bylo zřejmé, že se z něj klube nejen velký lump, ale i velký komik. Navíc, což je samozřejmě opovrženíhodné a já ho za to rozhodně neobdivuji (no fakt ne!), Suchánek byl už za mlada starý prasák! ()
Galerie (6)
Photo © Bontonfilm
Zajímavosti (8)
- Celý film se natočil v Praze. (M.B)
- Dětští představitelé byli vybrání na základě náročného dvouměsíčního konkurzu, kterého se zúčastnilo na 2 000 dětí. (Olík)
- Po slavnostní premiéře snímku přišla za tehdy třináctiletým Danielem Šedivákem neznámá paní a v slzách mu děkovala, že jí připomněl syna, který zemřel. (Olík)
Reklama