Jen si tak trochu písknout

Rozhodně celkem dobrý film, sice nemá tak pěkný humor a spád jako Sněženky a machři, ale i přesto ukázal Karel Smyczek, že režírovat umí a vybrat si správně dětské herce taky. Suchánek se na tyhle role hodil skvěle a i lumpačení Daniela Šediváka bylo dobře uvěřitelné. Dobře se tu blýskla i Lucka Zedníčková a další. Přesto filmu schází více humornosti, napětí či něco, co by více zaujalo. Neupoutá tolik a děj je místy trochu nelogicky propojen a scénaristicky nedoladěn. Jako připomínka let minulých a do školních lavic poslouží i dnes dobře. Hodnocení: 60 % (01.02.2008)

„Soudružko učitelko! Kdyby šlo jenom o kouření, ale víte... já nevím, jestli to tady přede všemi takhle můžu... naše Janička nechce pod sukně nosit kalhotky! Jenom trenýrky. Co se smějete, paní, víte jak je to nehygienické?! A víte proč nechce? Protože chlapci se prý dívají děvčatům pod sukně! No fuj!“ Jen tak si trochu zavzpomínat. Na dobu, kdy jsem si taky chtěl... jen tak trochu písknout. Zavzpomínat si spolu se Suchánkem, u kterého už tenkrát v dětství bylo zřejmé, že se z něj klube nejen velký lump, ale i velký komik. Navíc, což je samozřejmě opovrženíhodné a já ho za to rozhodně neobdivuji (no fakt ne!), Suchánek byl už za mlada starý prasák! (06.04.2014)

Měla jsem pocit, že mladý Michal Suchánek byl mentálně starší (vyzrálejší) než byla jeho postava v příběhu. Musím uznat, že režisér Karel Smyczek měl pravdu, když v jednom rozhovoru řekl, že tenhle film je o tom, že něco jiného se dětem říká a něco jiného se ve skutečnosti dělá. Přesně takhle to ve filmu bylo. (07.07.2011)

Příjemný snímek natočený podle románu Džínový svět od Radka Johna. Kniha je sice lepší, ale i Karel Smyczek dokázal do svého filmu dát tu volnost a ducha Johnových románů. V jedné z hlavních rolí se představil Michal Suchánek, který ve svém "dětském" období (dávno před Tele Tele) uměl docela solidně hrát. (21.07.2006)

Perfektní sonda nejen do školského systému na začátku 80tých let. Také hlavně sonda do tehdejší, opět se uvolňující, společnosti jak pubertálních teenagerů, tak jejich rodičů. Konkrétně v Praze, kde ti "parchanti" měli rozhodně víc možností. Hlavní dva nerozluční kámoši Petr a Pavel si naplno užívají své mládí v rozpuku tělesných hormonů a potřeb. V době bez internetu, vlastně měl člověk co dělat, aby ho rodiče vůbec nechali koukat na béčkovou kriminálku, náhodně běžící na prvním programu, chtěla dětská mládež to samé, co mládež dnes. Každý prostě jen využívá možností, které se mu naskýtají. Dle doby. Klasicky odvážná režie pana Smyczka, nejen v lechtivých scénách, ale i v zesměšnění maloměšťáckého a ostatně i politicky-společenského postoje k životu rodičů zúčastněných dětí. Občas je velmi dobře vidět, kdo ke komu patří. Já osobně jsem šel do první třídy v září 1989, takže jsem si socialistického školství moc neužil, ale kdo ano, tak je to krásná školská nostalgie. Jeden rozdíl tu přece jenom je, tyhle školáci měli v sobě alespoň trochu přirozeného respektu k učitelům. Nejen mladí herci ze SNĚŽENEK zde rozehrávají výborný humor i drama s perfektním odleskem doby. (10.04.2012)