Krajina s nábytkem

Tak já jsem si z filmu odnesl hlavní poučení, že se nevyplatí škudlit za gumičky, vždy je třeba nosit jich pár po kapsách pro všechny případy. Javorský hrál postavu téměř andělskou, která zátěžové situace vždy řešila na jedničku a nepropadala depresi, i když si svým (možná)morálním činem tak trochu zkazila život. Měl taky štěstí, že mu přáli i autoři scénáře, kdyby byli kapku krvelačnější, vyobrazili by tu malou kukačku jako sígra a né jako roztomilého rozumbradu, který zahřeje u srdíčka každou ženu a nejednoho muže. (10.10.2013)

Velmi dobrá záležitost Karlova. Film jsem viděl mnohokrát, tedy se cítím být dobrým hodnotitelem. Děj prostý. Slušný student ze slušné rodiny naletí již těhotné neurotičce a pak nemá to srdce dát dítě do kojeňáku. Stará se o něj sám a je to štrapáce. Vypíchl bych tu herce malých rolí, kteří dělají tuto záležitost velmi krásnou. Petr Čepek malíř opilec a patrně i otec dítěte"Láhev rumu a cigarety". Evald Schorm profesor hudební školy "Co s vámi mám dělat Kloučku". Eugen Jegorov "Řekni mi teď logicky a v klidu, co chceš dělat?". No a Jiří Hálek jako esenbák je také skvělý. Film z roku 1986, vsaďte se, že nic takového se již nikdy nenatočí...pouze píčoviny.  Po sledování v r. 2021 jsem si všimnul několika dalších detailů. Kamera má vtip. Evald Šorm leze pod klavír, jablka padají, záběry na pokácené konvice, synchronizace nůžek a sekání dřeva atd. Krásná role mašínfíry hned v úvodu "Blbečku pošťácká". Při dnešní tvorbě hoven se z toho stává klenot. (20.11.2011)

Tedy vůbec nechápu, jak může někdo Javorskýho alias Kyslíka obsadit do role lokálního plejboje - v podstatě si neumím představit nevhodnějšího představitele, než tohohle rachitika. Langmajer Bursík potěší, ne však už Míša Suchánek hrající na xylofon, ačkoliv jemu by to člověk věřil. Film je místy předvídatelný, ale má zajímavé momenty a pár silnějších zvratů. Nejlépe hraje Čepek, ale to se dá čekat. Hned po něm by to byl ten dětský herec v roli "syna" s celkem přirozeným projevem. A mihne se tady i kudrnáč Vetchý. (31.03.2015)

„Velevážení, račte zhlédnout naši komedii, kterak panna vdavekchtivá na jinochu nevinném loudila, aby jeho mladý život nenávratně zmařila a do jeho přízně trvale se vloudila…“ Film o těžkém údělu pošťáka, kterému se potvora postará o „zábavu“, aneb listonoška s listonošem, neměli by dát si košem! Se Zdenkem to není úplně jednoduché. Sice mu člověk fandí a lituje ho, jenže na druhou stranu si je dobře vědom toho, že si Klouček, „sketa jedna konzervatoristická“, komplikuje život naprosto zbytečně sám. Jisté ovšem je, že obsazení Javorského bylo trefou do černého, nedokážu si představit vhodnějšího představitele. A přestože mě tahle tragikomedie převážně bavila, nemůžu se ubránit dojmu, že tvůrci plně nevyužili potenciálu Čepkova umělce, scény s ním totiž patřily k nejlepším. I s přihlédnutím k dobrému konci dávám slušné 4*. „Nenaštvete se, když vám teď něco řeknu?“ - „Naštvu, ale řekni to.“ - „Ono je to všechno tak strašně prázdný, že kdybyste to myslel vážně…tak si snad musíte hodit špagát!“ - „Všechno má svůj čas…“ (24.05.2020)

Vladimír Javorský, při svádění Evy lehkomyslně rošťácký, v těžkých chvílích příběhu pak obyčejně lidský a naprosto přesvědčivý. Mistr Petr Čepek, coby malíř Douda, je zde samorost, malující opuštěné kusy nábytku uprostřed krajiny. I v krátkém čase, který zde dostal, nás zaujme, dojme i znepokojí, jako ostatně ve všech svých rolích. „To byla hrozně stydlivá holka. Musel jsem do ní nalít flašku rumu, než se svlíkla. Chceš ji?“ „Už ani ne...“ Ta chvíle, kdy matka opustí dítě a a Zdeněk se rozhoduje, co s kukaččím mládětem...  I po čtvrtstoletí, které uplynulo od zhlédnutí, si ten sice posmutnělý, ale nádherně lidský a dojímavý film můžu v hlavě zpaměti celý do puntíku převyprávět. Řekněte, kolik takových filmů člověk za život potká?  „Vždyť ani nejsi jeho táta.“ „Ne, to nejsem. Protože jsem jeho máma!“ (03.01.2013)