Krajina s nábytkem

9/10 - Nenápadné, ale výborné dílko, možná jedno z nejlepších v naší kinematografii 80. let. Herecký koncert pánů Javorského a Čepka. Po jeho zhlédnutí mě mrzí pouze jediná věc - že už se takové inteligentní, přemýšlivé filmy (a přitom "za pár korun") v současné době u nás nenatáčejí. "Musel jsem do ní nalít flašku rumu, než se svlíkla..." (31.12.2018)

Příběh o důsledku mladické nerozvážnosti, Bezstarostný Zdeněk se náhle ocitá na životní křižovatce a musí voliit mezi studiem na konzervatoři nebo péčí o dítě, které navíc ani není jeho. Dá talentovaný mladík přednost kariéře nebo přijme zodpovědnost a postaví se k problému čelem.? Vladimír Javorský ve svém nejlepším filmu předvádí výborný výkon. Pokaždé, když film vysílají, tak si ho nenechám ujít. (05.11.2009)

Listonoška s listonošem neměli by dát si košem... Tak velmi se mi líbil tenhle příběh ze života v přímo artovém zpracování, které v sobě méně či více nápadně kombinovalo hned několik druhů umění, nejvýrazněji hudbu (poutavé skladbičky Emila Viklického sice melodicky tak trochu, jak zazní, ve víru pop-music, ale zato s osobitým nekonvenčním aranžmá) a pak výtvarné obrazy skrze postavu malíře v podání Petra Čepka. Umělecká stránka naštěstí pevně jede s kvalitně napsaným a odehraným příběhem. Spočátku nám Smyczek podává jakoby zdánlivě oddechovou romantickou komedii, která se náhle zvrtne do dramatu plného náročných dilemat a dalších starostí nad hlavu. Ač nemám moc v oblibě Vladimíra Javorského, musím říct, že si mé sympatie zde dost brzy získal svým přirozeným projevem i celkově jeho postava Zdeňka jako studenta konzervatorie, o prázdninách brigádujícího listonoše a později náhle rodiče plného starostí mě oslovila. Ve scénách s odstupem doby ke konci se mi líbil vybudovaný vztah mezi nevlastní tátou a dítětem, stejně tak, jak se férově a tvrdě Zdeněk nakonec zachoval ke své... tedy bývalé milence, ne zrovna nevinné. Velice lidský a silný film, nenásilně poučný i pro další generaci. (90%) (Filmová výzva 2019: Padme_Anakin) (11.04.2019)

60% — Motiv muže, který sám vychovává dítě poté, co mu ho nechala na krku jeho matka, která si pak pro něj po čase „přijde“ a chce ho zpět, vzdáleně připomíná americký film Kramerová versus Kramer. Tady je však tím mužem sotva dospělý mladík, trochu lehkovážný student vysoké školy, který zatím hledá sám sebe. Starost o dítě i setkání s podivínským malířem mu pomůže si to v hlavě trochu srovnat. Působivý film. (21.12.2016)

Film, který ukazuje lásku muže k cizímu dítěti. Dlouho si myslel, že je jeho, ale po porodu zjistil, že bylo počato dva měsíce před tím, než se seznámil s jeho matkou. Zatímco matka se dítěte zřekla, on se do papírů nechal zapsat jako otec, přijal ho za vlastní a v dětství mu dělal otce i mámu. Fantastický výkon Vladimíra Javorského, podle mě nejlepší jeho výkon, a to už na začátku kariéry. Yvetta Kornová, nádherná ženská s tábora, která se zachovala jako krkavčí matka, co se vzdala svého dítěte. Petr Čepek si tradičně hraje to své, tentokrát jako malíř surrealistických obrazů a v malé roli Ivana Chýlková v plavkách. Pro mě obrovské překvapení pod Smyczkovou taktovkou. [2383. hodnocení, 97. komentář, 76%] (05.12.2020)