Lotrando a Zubejda

Před dubem za dubem... špa-tnááá věc se po-daři-la... hru-bááá síí-la zví-tězila, tak to! chodí na světě navzdory vší osvětě... Unikátní texty, J.Pecha a spol. řádí... Flanďák j.Karlík i Goldflam... paráda... Tu pohádku mám děsně rád... ač napoprvé jsem z toho byl jemně řečeno... na rozpacích... Čím víc jí díky juniorům vídávám tím víc mně na ni pasuje termín "laskavá pohádka".... (17.12.2005)

Je pre mňa úplne pochopiteľný úspech tejto rozprávky, ktorá mi trochu pripomenula atmosféru Troch veteránov. Veď poviedky klasika do podoby scenára neprepísal nikto menší, ako Zdeněk Svěrák, na réžisérsku stoličku zasadol ostrieľaný Karel Smyczek, pre ktorého nebolo neprekonateľným problémom dať tejto rozprávke pre širokú vekovú skupinu cieľových divákov konečnú podobu. Najmä keď mal k dispozícii takých hercov. Jaroslav Uhlíř prispel, ako obvykle, k dobrej nálade, ktorá sa tiahla filmom, boli tu aj vtípky pre dospelú časť divákov, takže som bol spokojný. A prečo nie štyri hviezdičky? Tie dávajú iba českí užívatelia, ja to beriem menej vlastenecky. (27.07.2014)

Typicky česká pěkná pohádka se spoustou slovních hříček a nápadů z dílny Svěráka, který zaručeně pobaví, k tomu se přidal celkem solidní děj, dobrý herci mezi kterýma exceloval Miroslav Táborský a jeho dva poskoci Gerendáš a Sypal a ještě to doplnily pěkný svěrákovský texty písní, i když dost mizerně odzpívaný. Rozhodně jedna z těch nejlepších "novodobějších" českých pohádek (21.03.2008)

Škoda nevýrazné druhé části. Ta první, zhruba po smrt starého Lotranda, je vtipná, svěží, dobře střižená. Pak ale ubyde písniček, děj se rozmělní putováním, a koneckonců i mise u sultána se táhne zbytečně dlouho, protože, co si budeme povídat, asi jen málokdo netuší, co princeznu uzdraví. Ale herecký výkon Jirky Stracha je vynikající, hudba hodně snímku pomáhá, ale - jak jsem kdysi říkal na zkušební projekci Telexportu před uvedením do kin - taková bomba jako pohádky Oldřicha Lipského to prostě není. Na to je chvílemi až moc těžkopádné a konec zbytečně oddalovaný. Pro mne nejlepší ve filmu je písnička Mniši jsou tiší a přednáška Lustiga v kostele, kde se nesmí klít. (31.12.2012)

Nadčasový velikán Čapek a dobový velikán Svěrák přispěli zhruba rovným dílem do scénáře filmové pohádky a výsledek je dobrý. Plus slušná výprava a milé herectví ve vedlejších rolích. Můžeme zajásat? Inu, jak kdo. --- Patřím k lidem, kteří si nikdy, ani jako děti, nedokázali užít zpívání u táboráku. Neumělé brnkání na rozladěnou kytaru a falešný zpěv k tomu prostě nedokážu snést. Skladatelský tandem Svěrák - Uhlíř má právě takové ambice, tedy psát hity k táborákům, a podle toho jejich tvorba vypadá. Budiž, lidi baví si v soukromí zpívat a pokud by zůstalo u toho, je to vlastně dobře. --- Marně se ale snažím pochopit, proč filmoví tvůrci zejména v pohádkách preferují co možná nejhorší hudbu a nechávají zpívat nepěvce. Vydržel bych neškolené hlasy, pokud zpěváci alespoň jakžtakž intonují. Ale ani tak nízké nároky nebývají splněny, například právě v této filmové pohádce. --- Že je to hudba pro děti? Nezaměňujme jednoduché se špatným. I hudba pro děti může být dobrá. Takovou píše, i pro film, například Petr Skoumal. Zmiňovat se o Prokofjevovi a Debussym je spíš provokace, protože jak se o nich děti mají dozvědět, když hudební vkus jejich rodičů se dobelhá nanejvýš tak k Madonně? (Prokofjeva pro děti znáte a nevíte o tom - je v televizní reklamě na Coca-Colu, té s těma broukama.) --- A tak se ptám: Pokud ve filmech s důležitou hudební složkou mohou zpívat lidé, kteří neumějí zpívat, kdy se dočkáme toho, že v nich budou hrát lidé, kteří neumějí hrát? Nač vlastně filmoví producenti najímají profesionální herce? Nebyli by dostačující (a levnější!) ochotníci sebraní náhodou na ulici? --- Však i na to už dochází. Oslavujeme Apocalypto (bez herců, blbé a barevné) a Avatar (blbé, ale 3D), a major Terazky so svojím kultúrnym hľadiskom je v siedmom nebi, však? Len tá trúba chýba, len tá trúba… (28.08.2010)