Lotrando a Zubejda

Bojovnice za monogamii v islámském světě, fachčenko deformující mladého nefachčenka, sultán nevěřící v arabské jaro, evropský špeh podporující rakovinotvorné bujení v plicích, chemický rozbor ťavova trusu a samozřejmě tlupa sympatických polovičních robinohůdů, co nejsou štonc pochopit rozdíl mezi bižu a kruci-písek, k tomu"...seď, formánku na houni, pře--padli tě vrahouni..." a jeden obrácený akademický titul. Herci jsou sterilní jako eunuch na Attilově dvoře, navíc hrají, jakoby přišli z noční šichty z ostravských dolů, vše je tu strojeně pohodářské. Tento filmek se jednoznačně hodí pro večerní posezení rodiny u televize, všichni se zasmějí, holky se doví, že lepší je mít postavu krev a mlíko než kost a kůže, a děti zjistí, že "ne všechny rady rodičů jsou vždy správné." Ale to se mohli zeptat mě, já to tvrdím už od dob, co jsem dostal od mamky nařezáno za to, že jsem nepozdravil starou komunistku. Ovšem říkat dnes někomu, ať nepracuje, je to samé jako nabádat ámiše, aby si v "OK elektro spotřebiče" nekupovali plazmu. (15.10.2008)

To je moje sestra Anna, červená se jako kvítek. Protože je neprovdaná, stará se nám o dobytek. Nevím, jestli některé věci dětský divák pochopí, hádala bych, že ne, ale i tak si myslím, že se baví děti i dospělí. Z mladého loupežníkova syna se stane lotr intelektuál, popravdě, jen to druhé, a proto se stane nepoužitelným pro převzetí otcovy živnosti. Srážný na věži, který se vytrvale hodiny a hodiny dívá do krasohledu. A ten velbloud. (02.10.2010)

Typicky česká pěkná pohádka se spoustou slovních hříček a nápadů z dílny Svěráka, který zaručeně pobaví, k tomu se přidal celkem solidní děj, dobrý herci mezi kterýma exceloval Miroslav Táborský a jeho dva poskoci Gerendáš a Sypal a ještě to doplnily pěkný svěrákovský texty písní, i když dost mizerně odzpívaný. Rozhodně jedna z těch nejlepších "novodobějších" českých pohádek (21.03.2008)

Když jsem to teď po letech viděl znovu v telce, ověřil jsem si, že to je fakt vtipné (byť je to někdy humor poněkud trapný, jak je u Svěráka zvykem), obsazené dobrými herci, a ty písničky jsou taky fajn, byť bych si je tam dokázal odmyslet (nikdy jsem nebyl velký příznivec zpěvu v pohádkách). Každopádně o své místo u českých reprízovaných televizních Vánoc se to určitě bát nemusí, a až to časem ještě trochu zestárne a tvůrci pomřou nebo se odeberou do důchodu, bude to nejspíš už mít status kultovní klasiky. (28.12.2021)

Strach je mi z hloubi mé duše nesympatický a až infantilní naivita pohádky je silný (proti)proud, který by ji dokázal strhnout z pozitivních výšin, ale i přesto je to dobrá pohádka, neskutečn nahláškovaná (Svěrákovská hra se slovy mě vždycky baví). Seidlová je nádherná, pro Ljubu Krbovou mám slabost, Táborský fakt zábavný. Pohádka má obrovské štěstí, že byla natočena před jednadvaceti lety, kdy to nikdi neřešil, Dneska by asi ostrouhala coby sluníčkářská propaganda. (24.12.2017)