Nemocný bílý slon

Mám slabost pro filmy a seriály Karla Smyczka, jelikož mám pocit, že málokdo umí točit s takovou poetikou jako on - snad jen jeho mladší alter ego Jiří Strach. Dodnes si pamatuji, jak jsem jako malé dítko, již tehdy velký filmový fanoušek, šel s tatínkem do kina na Nemocného bílého slona a odcházel strašně zklamaný, protože jsem tomu filmu vůbec nerozuměl, a proto jsem hodně zlobil a v kině asi trochu rušil. Dnes jako dospělý člověk plně oceňuji velmi nadčasový snímek s řadou podnětných myšlenek, výborných dialogů, možná životní roli Oldřicha Navrátila a výtečný hudební podkres hudebního mága Pavlíčka. (02.02.2015)

Hej, vtípky o zhadzovaní byrokracie v ČSSR sú jednak prelomom roku 1989 disfunkčné alebo vplyvom udalostí znefunkčnené a po druhé, film je ťažkopádny. Pracuje s nie tak jednoduchým scenárom a postavy sa napriek ich karikaturistickým obsesiám, kde sa tvorcovia i oni samotní snažia všemožným spôsobom ich samých zhadzovať a ironizovať, vyvíjajú sa. Žiaľ, bezzubosť pri podávaní akýchkoľvek posolstiev je očividná a nedá sa zmyť. (17.07.2017)

Zajímavý a jistě neprávem opomíjený film. Nastavuje zrcadlo tehdy běžným socialistickým a soudružským praktikám. Děj filmu sice nemá kdovíjaký spád, ale sledovat bez problémů se dá, Zvlášť pěkný a přesvědčivý herecký výkon podal Miloslav Štibich. Z filmu jasně vyplývá, že za socializmu opravdu nebylo všechno vpořádku. (25.03.2014)

Převratná doba konce roku 1989 v Československu smetla nejenom totalitní režim, ale svou nebývalou dynamikou zpřeházela osud též tomuto dnes již polozapomenutému filmu Karla Smyczeka. Na svou dobu celkem odvážná satira a tak trochu i alegorie komunistického systému, která šla v duchu uvolnění druhé poloviny 80. let a éry tzv. ,,perestrojky" až na samou hranu oficiálně povoleného, ono totiž bylo z přímého příkazu z Moskvy doporučeno kritizovat a tepat nešvary doby, ale i tahle kritika se musela dělat tak nějak ... po soudružsku ... tedy opatrně a neadresně... Karel Smyczek skutečně na svou dobu natočil dobrý film, co bylo ovšem odvážné v roce 1989 ještě začátkem listopadu, to už na jeho konci bylo vnímáno jako vyčpělý anachronismus, co tvůrci filmu mohli a směli jen naznačovat, to se najednou vykřikovalo na každém rohu a psalo v každém zpravodaji, a tak Nemocný bílý slon zestárl ještě dřív, než se narodil... Parafrází slov Járy Cimrmana je to takové ,,přenošené dítě" československého filmu... (23.12.2011)

Človek, ktorý sa za pomoci známeho dostane k riadiacej funkcii, by mal vopred dobre zvážiť, nakoľko bude do budúcna svojimi nadriadenými vyššej úrovne (teda tými, čo majú bližšie k bossom typu capo dei capi) komandovaný a hnaný do vecí, s ktorými nesúhlasí. V prípade očakávaných protislužieb sa totiž domnelá riadiaca autonómia stane postupne len otrockým posluhovaním, slúžiacim mocnárom. Realizátorom požiadaviek nímandov, ktorí sa dostali do pozícií šikovnou jazyčnatosťou alebo výzorom. Na zopár osvietených pánov existuje totiž vždy 75% kreténov. O tomto zhruba Chorý biely slon je. Žiaľ, do spracovania sa dostali zábery, z ktorej snovosti sú podaktorí tunajší komentátori nadšení (mchnk). Práve tieto zábery pôsobili ako prispôsobenie sa režiséra kultúrnej vlne konca 80. rokov, kedy éterické spomalené jazdy a komunálne satiry o presúvajúcich sa stoličkách zamestnancov, tvorili os jednak dobových odpudivých videoklipov a na druhej strane si prostredníctvom takéhoto druhu satiry vylepšovali humoristické magazíny (Roháč, Dikobraz) obraz nositeľa ideologickej zástavy, ktorý je síce poplatný línii vládnucej strany, zároveň je však odvážny a nebojí sa kritizovať nešváry režimu. (03.05.2015)