Sněženky a machři

Hlavně díky výbornému scénáři nadprůměrný film, jehož s přibývajícími lety zesilující kultovní status zakládá tuto relativizující otázku: je to skutečně tak naprosto výjimečný film nebo jsou tuzemské komediální filmy natočené po roce 90 tak slabé? 70% Produkce: Filmové studio Barrandov (29.11.2016)

Tady mi přijde asi nejzásadnější zdůraznit, že tohle není "jenom" komedie. A že stádo je strašná věc, ale to film zdůrazňuje sám a dost. Můj vlastní gymplácký lyžák a rok vydání filmu od sebe dělí 26 let a nedovedu si představit, že by kdokoliv z mých spolužáků (ale tedy ani já) uměl zpaměti recitovat Oněgina. Na filmu oceňuji zejména to, jak je stručný a dokonale výmluvný. V podstatě nejvíc času se stráví představováním charakterů a jakmile už víme, s kým máme tu čest, může jít všechno od desíti k pěti bez jakéhokoliv nadbytečného okecávání. (13.07.2017)

Mám v těch klasických československých filmech, které viděl každý, obrovské mezery. Jednou z těch mezer byli i Sněženky a machři, které jsem viděl tedy až teď. A film mě potěšil více, než bych čekal. Snímek je dokonalý v detailech. Je to až překvapivě podobné realitě, a to i v porevolučních časech. Ovšem s jednou výjimkou. Těžko říct, jak v době za bolševika, ale dnes by se asi hodně těžko sháněla takhle dobrá parta, která drží pohromadě, jsou za jedno proti učitelskému sboru, i když zlobí, tak je férová, má svůj glanc a nevyskytuje se v ní šikana, kterou by dnes jistě charakter typu Karla Máchy trpěl. Od starší generace často slýchávám, že takové party skutečně bývaly, ale těžko říct, zda to nejsou jen růžové brýle minulosti. I v tom je síla snímku, že mě donutila o takových (a i jiných) věcech přemýšlet. Bohužel jak je film dobrý v detailech, jako celek je vlastně o ničem. Je to vlastně jen sled scén, film končí v polovině, je příliš krátký a při závěrečných titulcích se krade na mysl otázka, že to přece ještě nemůže být konec. Může se namítnout, že nic z toho nemusí vadit, ale mně to zkrátka k celkovému dojmu příliš nepomohlo. (05.03.2014)

Úžasná komedie ze studentských let. Nádherné duchaplné věty, které chytají za srdce a nutí druhé přemýšlet, jako například: S tím, čeho se na nás dopustili druzí se už nějak vyrovnáme, horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami. Natočeno v roce 82 a každý si řekne, že je to jako tam odjet dnes, stejné průšvihy, stejná zábava. (05.07.2011)

Zlaté časy socialismu a tehdejší mládeže. Co si budeme povídat. Bezstarostná doba kdy člověk nemusel mít skoro mozek! Povinný lyžařský výcvik pochopitelně ani mě neminul, a můžu vám na rovinu a upřímně říct že to tehdy stálo vtom Špindlu také zato! A to jsem byl ještě o něco mladší! Nikdo tehdy jako dnes nekoukal kdo má jaké lyže, jakou má výbavu, a jakou třeba i tu posr.n.u bundu! Téměř žádné rozdíli, všichni si byli rovni a byl alespoň klid. Ale zpět k filmu: Filmu samozřejmě z mého pohledu nejde dát ani za pět a myslím si že ani za čtyři. Vysvětlení je jednoduché. Film v uvozovkách chápeme jen mi Češi (humor nám vlastní), pro cizince to je jen španělská vesnice a téměř bezvýznamný kýč, který by nemohl a ani nemůže konkurovat téměř v žádné kategorii. Hodnotím samozřejmě s odstupem času (tedy dnes), kdyby existovala CSFD už tehdy asi bych jako tehdejší mladík a nebo třeba dnešní teenager dal jednoznačně za pět. Film je ve své kategorii samozřejmě jeden z těch lepších (ne-li právě ten nejlepší) a to bez debat, podobné filmy se už dnes netočí a stěží by se už i natočili. Nějací Snowboarďáci a Rafťáci tomu to nemůžou vůbec konkurovat, ba naopak vůbec je nemůžeme s tímto filmem srovnávat. Jiná doba, jiní lidé, jiné myšlení, státní kinematografie, žádná komerce a průmysl, film jako rychle prodejné zboží atd. Herci pro tento film byli vybráni myslím si že vcelku ideálně, kdo mi tam tak trochu neseděl byl ten mladý nesympatický a vševědoucí instruktor Vláďa (Pavel Marek). Jak já jsem ho tehdy nenáviděl, vše jim vždy s chutí překazil a stále se jen vychloubal.. Michal Suchánek z toho tenkrát koukala pomalu ještě nevinnost (ale hrát uměl), kdyby tak tušil co z něj za pár let vyroste jakým směrem se vydá, a jakým podbízivým humorem nás dnes bude oblbovat! ..Samozřejmě o jeho učinkování ve filmech v té době se tady nemá cenu rozepisovat, protože všichni asi víme co bylo tou pravou příčinou..? Ale budiž tomu neupírám, on zato nemohl. Nejpříjemněji na mě z tohoto filmu ale přesto působila role jíž ztvárnil Radek Převrátil (Václav Kopta) s takovým až téměř filosofickým pojetím, a samozřejmě "živel" téměř protistátní Viky Cabadaj (Jan Duchoslav). Film jehož kvality obdivují nejen dnešní mladí ale i třeba ti kterým zrovna po celé ty dlouhé generace nic neříkal, a film který se určitě vryl do paměti nejednomu filmovému puberťákovi. (20.12.2006)