Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(více)

Recenze (77)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Zde použijme metodu subtraktivní; odstraňme název filmu "Kafka" (můžeme ho nahradit třeba "Jacky Daw" - taky to nezní špatně, dokonce i víc americky). Nechme ho pracovat v úřadě, ale odejměmě mu jeho "pomocníky" a další narážky na jeho románové postavy. A odhalí se nám (možná) jedno z Arbesových romanet (třeba dosud nenapsané). Tak se budeme i při sledování filmu cítit uvolněněji a bez zbytečných křečí přijmout to, co nám Soderbergh nabízí. Pozn. 1: Atmosféra Prahy mě nepohltila (až na výjimky, Santini..., pro mě architektura skončila stavbou první gotické katedrály). Pozn. 2: Franze Kafku, který napsal "Proměnu" - bezpříkladnou novelu, kterou si mohl vzít jako příklad jen Samuel Beckett - je třeba vždy odlišovat od všech ostatních kafků a kafkáren. Pozn. 3: Hradčany alias "Zámek": do něj se Kafka dostal až za Václava Havla. (Opačný názor, že se Havel dostal na zámek/hrad až za Kafky, je ostatně také možný.) ()

Pejpr 

všechny recenze uživatele

Přesně takhle má vypadat adaptace na knihu, kterou nelze zfilmovat. Soderbergh šel vlastní cestou a s divákem se vůbec nepáře. Posadí vás před hotovu věc a vy musíte přemýšlet, chytat se nepatrných náznaků a vlastních postřehů. Z počátku totiž není vůbec jisté, jestli jde vůbec o Franze Kafku, a jestli ano, je to jeho biografie? A co ten zámek? Je to TEN Kafkův zámek? A jestli ano, jak to, že ve své vlastné knize hraje autor? Spousta otázek a ne na všechny naleznete odpověď....Přesně takový styl má Kafka! ()

Reklama

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Teda na tom Pražském hradě se ale dějí věci! Steven Soderbergh přinesl hravou kombinaci "filmu o Kafkovi" i "kafkovského filmu". Výsledkem je vizuálně precizní dílo s naprosto skvostnou černobílou kamerou a s velmi pamětihodnými hereckými výkony. K tomu se mi opravdu líbila Soderberghova práce s lokacemi. Praha v rámci jeho uměleckého pohledu působí zároveň zcela povědomě i naprosto cize, jako z jiného světa. Až když se na plátně objeví Josef Abrhám a Ondřej Havelka, víte, že jste skutečně na české půdě. A opravdu jsem nečekal, až do jakých science fiction sfér se tenhle snímek nakonec vydá. [KVIFF 2024] ()

dr.horrible 

všechny recenze uživatele

Páčila sa mi výtvarná štylizácia filmu, temná Praha počiatku storočia, Martinezova hudba, čiernobiela kamera, Irons ako Kafka, aj Armin Mueller-Stahl ako záporák. Ale bolo to celé divné a nezrozumiteľne (a tým pádom aj trochu nudne) natočené. Ja chápem, o čo Soderberghovi šlo, ale ten príbeh sa dal rozprávať aj menej zmätene. Aj keď je to Kafka. ()

Ollie235 

všechny recenze uživatele

Abych řekl pravdu, čekal jsem něco jiného. Kombinace Kafkova života s jeho příběhy měla rozhodně velký potenciál, ale zpracování se příliš nevyvedlo. Především mi chyběla ponurá, až zoufalá kafkovská atmosféra, která by se do prostředí černobílé Prahy tak zatraceně hodila. Soderbergh si tímto tedy u mě kladné body nezískal. Škoda. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (4)

  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)
  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)
  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)

Související novinky

Reklama

Reklama