Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(více)

Recenze (79)

RockChick 

všechny recenze uživatele

Dokážu si představit, že člověk neseznámený s kafkovským univerzem si snímek asi pořádně neužije a chytne z něho leda tak pořádnou depresi. Pro zapálené kafkology je to ale lahůdka! Všechny ty odkazy na knižní předlohy, které na vás dýchají takřka z každé jednotlivé scény, ponurá a stejně tak vzrušující Praha na začátku minulého století, Kafkova persona ztvárněná Ironsem a detaily jeho skutečného života, všude ta hmatatelná úzkost a náznaky šílenství uprostřed bezcílně bloumající lidské masy... Zámek a jeho neprůchodná byrokracie! Na stranu druhou není třeba zapomínat, že se i tak stále jedná pouze o fikci, nikoliv o životopis, a proto není třeba filmu vyčítat jeho nevěrohodnost či rozpory se skutečnou Prahou té doby, žeáno? ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Cokoli erudovaného nechám kafkologům, já četl jen Proměnu a něco vím o Zámku a Procesu, ale v rámci Kafkovy tvorby jsem rozhodně laik. Tudíž nemůžu dostatečně určit, jak se Soderberghovi tenhle odkaz povedl, ale z toho co vím mi přijde, že ho pojal způsobem, jakoby vzal souhrně Kafkova díla, vypíchl z nich opakující se prvky a na základě toho Franze Kafku představil v kostce, kterou je fiktivní příběh taktéž inspirovaný jeho tvorbou. Mě to přišlo jako velice zajímavý film, chytil mě už od začátku a byl jsem s každou další minutou zvědavější, k jakým závěrům dospěje, ale není to jen tak, funguje to díky expresionistickému ladění, gradaci ústřední záhady, která se spíš zamotává než vysvětluje (což sem patří), funkční lokaci temné Prahy plné zavřených krámů a bizarních postaviček typu najatých dvojčat. Nikdy se nedá říct, co přinese další minuta, fikční svět jasně dává najevo, že má svoji logiku a nemá smysl do něj cpát naše reálie, tudíž je pak na každém divákovi, jak moc bude Soderberghovu vizi akceptovat. A vše vyvrcholí ne odhalením, ale určitým vyrovnáním se sebou, se světem, s pohledem na běh věcí, prakticky se vším, co Kafku (nejspíš) trápilo. A pointa je to dost chytrá a (pro mě) nečekaně hluboká. Svým způsobem je to taková závět s jasným poselstvím, obalená záměrnými nejasnostmi, přes které se k ní musí dojít a přesně takovým způsobem, jinak by to nerezonovalo. Opravdu, tady jsem laik, takže mi možná unikají geniální odkazy nebo naopak bolestné chyby, ale zatím, teď a takhle, velká spokojenost a další důkaz, že Soderberghova raná tvorba stojí za hlubší prozkoumání. 4* ()

Reklama

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Teda na tom Pražském hradě se ale dějí věci! Steven Soderbergh přinesl hravou kombinaci "filmu o Kafkovi" i "kafkovského filmu". Výsledkem je vizuálně precizní dílo s naprosto skvostnou černobílou kamerou a s velmi pamětihodnými hereckými výkony. K tomu se mi opravdu líbila Soderberghova práce s lokacemi. Praha v rámci jeho uměleckého pohledu působí zároveň zcela povědomě i naprosto cize, jako z jiného světa. Až když se na plátně objeví Josef Abrhám a Ondřej Havelka, víte, že jste skutečně na české půdě. A opravdu jsem nečekal, až do jakých science fiction sfér se tenhle snímek nakonec vydá. [KVIFF 2024] ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Dám si do třetice o tomto víkendu film týkající se Franze Kafky, říkal jsem si dnes při výběru tohoto filmu. Mé dojmy po jeho vzhlédnutí jsou však poněkud rozporuplné. Na jednu stranu nelze opomenout skvěle ponurou atmosféru Prahy na počátku 20. století, přičemž za to může nejen (po většinou) černobílý vizuál, ale i některé výborné kamerové záběry (např. záběr ze spodu na Hradčany/Pražský hrad). Za určitý problém filmu však považuji fakt, že film se na začátku tváří jako realistické drama s Franzem Kafkou coby hlavním aktérem děje, ale ve skutečnosti je to spíše jakási mysteriózní krimi a posléze dokonce i science-fiction.  S reáliemi Prahy z počátků první republiky to přitom nemá zhola nic společného. Tedy  s výjimkou obrazu T.G: Masaryka visícího na zdi úřadu. A s reálným Kafkou pak vedle jeho skutečné úřednické práce v pojišťovně už jen pár drobnosti (např. krev na jeho kapesníku po dávivém kašlání nebo zmínka spisovatele před přáteli o jeho úvaze napsat knihu s tématem proměny člověka ve hmyz). A samozřejmě se zde pak ještě můžeme setkat s určitým motivickým odkazem na jeho román Zámek (a možná částečně i Proces). Co mi taky trochu vadilo, byl hudební podmaz v podobě cimbálové hudby, kdy jsem si říkal, že si autoři filmu asi spletli Prahu s Budapeští.  Ve výsledku ale  už jen za tu ponurou atmosféru i vcelku napínavý děj dávám tři hvězdičky ()

Ollie235 

všechny recenze uživatele

Abych řekl pravdu, čekal jsem něco jiného. Kombinace Kafkova života s jeho příběhy měla rozhodně velký potenciál, ale zpracování se příliš nevyvedlo. Především mi chyběla ponurá, až zoufalá kafkovská atmosféra, která by se do prostředí černobílé Prahy tak zatraceně hodila. Soderbergh si tímto tedy u mě kladné body nezískal. Škoda. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (4)

  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)
  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)
  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)

Související novinky

Reklama

Reklama