Kafka

Soderbergh se kafkovské látky chopil velmi dobře a rozhodl se ji adaptovat po svém, což se mi velmi líbilo. Bohužel ale nedokázal po celou dobu udržet mou pozornost a občas i nudil a to je škoda, protože tohle prolínání fiktivního Kafkova života a jeho díla má rozhodně něco do sebe. Je to nejspíš i díky skvělým hereckým výkonům v čele s Jeremym ironsem. No a potěšily mě i české tváře, které se sem tam mihly. (06.07.2011)

Fascinace. Jak jinak nazvat to všeobecné pochopení a znalost "našeho" pražského obyvatele, autora. Co naplat, že většina Čechů má o Kafkovi vpravdě mizerné povědomí a s jeho dílem je obeznámen lecjaký pražský turista (zahraniční čtenář) lépe ("lépe" však ještě nemusí být synonymem pro "dobře"). Stejně jako je Kafka coby osobnost v tuzemsku zbytečně komercializován a násilně přivlastňován (čti: zneužíván), nejinak se k němu staví i řada českých čtenářů, kteří si nárokují (mnozí bez vědomí, že tak činí celý svět) jeho dílo a v podstatě jen přejímají vybájené, tedy značně poupravené reálie a obecně známé (neznamená však stoprocentně pravdivé) informace. Navíc: nebýt dřívějšího (i opětovného) světového zájmu o autora, Kafka by s velkou pravděpodobností zůstal u nás nejen nedoceněným, zřejmě však i pro širší společnost poměrně neznámým. Tolik k "prologu" (člověk se u čtení všelijakých komentářů spjatých právě s Kafkou podobným úvahám nevyhne). Soderbergh přistoupil ke Kafkovi po svém, z velké části však podle předpokladů. Posadil jej do domovské Prahy (ano, tam také patří), převzal skutečné, těžko doložitelné i ryze smyšlené poznatky z jeho života a spájel je s Kafkovým beletristickým / fragmentárním odkazem. Částečně se tedy držel onoho kafkovského "Já jsem literatura" a podpořil tím teorie o značně autobiografických prvcích v Kafkově díle. Nebyl by to ovšem kreativní režisér, kdyby nepřidal mnohé další a nezakusil sestavit svou vlastní osobitou koláž. Výsledkem je v podstatě naprostý opak např. Hanekeho a jeho předlohy se striktně držící adaptace Zámku (ačkoli jsem si vědom faktu, že tento snímek nemá za cíl uchopit / interpretovat jeden jediný celek či konkrétní dílo), chvílemi až fantazijní počin, který má jediný, avšak zcela zásadní nedostatek: s Kafkou je spojen jen okrajově. Chválit se dá atmosféra některých pasáží, filmovost díla, méně (nebo vůbec) už celistvost a celkové vyznění (do prázdna). Jako čirá fikce přijatelné, líbivé, přesto trochu zbytečné...│60% (21.12.2011)

Zde použijme metodu subtraktivní; odstraňme název filmu "Kafka" (můžeme ho nahradit třeba "Jacky Daw" - taky to nezní špatně, dokonce i víc americky). Nechme ho pracovat v úřadě, ale odejměmě mu jeho "pomocníky" a další narážky na jeho románové postavy. A odhalí se nám (možná) jedno z Arbesových romanet (třeba dosud nenapsané). Tak se budeme i při sledování filmu cítit uvolněněji a bez zbytečných křečí přijmout to, co nám Soderbergh nabízí. Pozn. 1: Atmosféra Prahy mě nepohltila (až na výjimky, Santini..., pro mě architektura skončila stavbou první gotické katedrály). Pozn. 2: Franze Kafku, který napsal "Proměnu" - bezpříkladnou novelu, kterou si mohl vzít jako příklad jen Samuel Beckett - je třeba vždy odlišovat od všech ostatních kafků a kafkáren. Pozn. 3: Hradčany alias "Zámek": do něj se Kafka dostal až za Václava Havla. (Opačný názor, že se Havel dostal na zámek/hrad až za Kafky, je ostatně také možný.) (12.02.2018)

Kdybych neznala Franze Kafku, tak bych ten film jistě ocenila. Napínavý příběh, Praha stylizovaná do začátků 20. století a obstojné herecké výkony. Ale bohužel, Kafku znám a v tom filmu jsem marně hledala smysl. Bez obtíží by se totiž mohl jmenovat po jakémkoliv jiném ptáku, neboť film se o Franze Kafku letmo otřel a Kafka zůstává nepochopen a nevystižen. (23.04.2016)

Teda na tom Pražském hradě se ale dějí věci! Steven Soderbergh přinesl hravou kombinaci "filmu o Kafkovi" i "kafkovského filmu". Výsledkem je vizuálně precizní dílo s naprosto skvostnou černobílou kamerou a s velmi pamětihodnými hereckými výkony. K tomu se mi opravdu líbila Soderberghova práce s lokacemi. Praha v rámci jeho uměleckého pohledu působí zároveň zcela povědomě i naprosto cize, jako z jiného světa. Až když se na plátně objeví Josef Abrhám a Ondřej Havelka, víte, že jste skutečně na české půdě. A opravdu jsem nečekal, až do jakých science fiction sfér se tenhle snímek nakonec vydá. [KVIFF 2024] (04.07.2024)