Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(více)

Recenze (72)

honajz 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemně mne překvapilo, že Soderbergh nenatočil životopis Kafky, ale pocit, jaký z Kafky a jeho děl máme. V podstatě je to celé surrealistický sen, kde poprvé jsem zažil pocit, že černobílá barva má své opodstatnění kvůli jednomu přechodu, jenž nechci spoilerovat. Sen, do něhož Soderbergh vrazil odkazy jak na Kafkova díla, tak na podobné expresionistické filmy - ostatně Murnau se nám objeví v příběhu také, byť jen v rejstříku -, na některé kultovní scény, a pohrál si i s příběhem. Ten začne jako detektivka, která přejde v mysteriozní detektivku, změní se v mysteriozní thriller a pokračuje hororovými prvky, opět s odkazem na expresionismus. Jenže navzdory hrátkám s fantazií se ve filmu objeví i spousta z "reálného" Kafky - jeho podivný vztah k ženám pouze přes dopisy na dálku, určitá životní lenost cokoliv dokončit, vztah k matce a otci, nemoc apod. Nakonec se dostaneme k úvahám jako stvořeným pro dnešní dobu. "Dav se mnohem lépe ovládá, než jedinec." - "Snažíte se zničit to, co dělá člověka odlišného jeden od druhého." Skvělá je kamera a lokace, jen ta okatá chyba s gramodeskou Supraphon, která v roce 1919 nemohla existovat, té je škoda. Nebo snad šlo o nějaký hlubší záměr? Protože jinak má Soderbergh české reálie ošetřené dokonale, včetně plakátů, novin, hospod, nápisů... Mimochodem, Ondřeje Havelku a Josefa Abrháma (asi jako Eduarda Basse?) jsem málem nepoznal. ()

TheRaven 

všechny recenze uživatele

Jsou to necelé dva roky, co jsem na tento snímek prvně, spíše náhodou, narazil a nechal se jím mírně unést, Po dlouhé době shánění se mi ho znovu podařilo patřit až nyní a rovnou na "velkém plátně". Tentokrát už jsem nebyl jen unešen. Film mě strhnul jako málokterý jiný svou více než jen velmi temnou a vskutnu kafkovskou atmoférou, která je podtržena, a to bych chtěl zvláště ocenit, černobílou barvou ve většině filmu (jeden úsek je barevný, ale nechci prozrazovat příliš). Úžasný příběh, kde se propojují fakta z Kafkova života se situacemi a postavami z některých jho děl je vůbec tím nejlepším, co se dá v souvislosti s tímto autorem, a nejen (výrazné nejen) s ním, vidět ve filmové podobě. Snímek působí jako "další" kafkův román a Jeremy Irons se bezchybným ztvárněním hlavní role zaryl hluboko do mého podvědomí. (FNR Písek 2009) ()

Reklama

Ducharme 

všechny recenze uživatele

Natočit film o známém spisovateli, nazvat ho jeho jménem, jeho jméno v něm navíc asi tisíckrát zmínit, zakomponovat do něj narážky na nejznámější díla a zároveň jej zbavit veškeré autorovy jedinečné osobitosti, to je opravdu umění. Kafka přestal být Kafkou ve chvíli, kdy Soderbergh zaměnil tajemné absurdno za přihlouplou grotesknost, která v případě narážky na dva pomocníky ze Zámku přerůstá v nesnesitelnou stupiditu. Kafka přestal být Kafkou, když se z něj stal neohrožený hrdina, odvážně pátrající na vlastní pěst. Kafka přestal být Kafkou poté, co jej tak špatně pochopil a uchopil anglofon Jeremy Irons. A co hlavně, Kafka přestal být Kafkou hned poté, co jeho noha fyzicky pocítila podlahu Zámku. Nepochopen, znásilněn, dezinterpretován, odkopnut. ()

LEGACY 

všechny recenze uživatele

"No, I can't deny, despite our differences - I remain your son. And so only that these late, perhaps insignificant, realizations might reassure us both and make our living and our dying easier. " Veliká pocta Praze, menší pocta Kafkovi, velká pocta fantazii, obludnosti techniky, nevypočitatelnosti lidí a vnitřního jekotu. Kafka jako člověk a spisovatel byl podle mého odhadu na míle vzdálen této filmové verzi. Dramatizace a americký přesah, jenž film vychyluje od pravého jména Kafky je z mé strany spíše nežádoucí, každopádně si musí každý nalít čistého vína, podívat se kdo je režisér a jaký je jeho záměr a až následně se rozhodnout zdali chce dotyčný film vidět. Za mě černobíle opojení, které se více než o Kafku zajímá o to, jak z jeho mýtů vytlačit co nejvíce a dostat každého z nás do psychiatrické léčebny. ()

Cuzan 

všechny recenze uživatele

Kdybych neznala Franze Kafku, tak bych ten film jistě ocenila. Napínavý příběh, Praha stylizovaná do začátků 20. století a obstojné herecké výkony. Ale bohužel, Kafku znám a v tom filmu jsem marně hledala smysl. Bez obtíží by se totiž mohl jmenovat po jakémkoliv jiném ptáku, neboť film se o Franze Kafku letmo otřel a Kafka zůstává nepochopen a nevystižen. ()

Galerie (64)

Zajímavosti (4)

  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)
  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)
  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)

Související novinky

Reklama

Reklama