Sex, lži a video

Podařené konverzační drama, kterému však chybí esenciální psychologický rozměr. V centru dění máme zajímavý, resp. zajímavě narušený charakter Grahama, ovšem podaří se nám náhlednout jen na povrch jeho "osobního projektu", detailnějšího rozuzlení se nedočkáme. Dialogy psal Soderbergh procítěně, obsahují jistou upřímnost a vyspělost, nicméně k "slíbené" tematizaci sexu téměř nedochází a že by film vypovídal o vztazích, to se také říci nedá... Mám problém si ze snímku odnést něco smysluplnějšího než jen provalený zálet a chudáka masturbujícího u videokazet :) 6/10 (30.05.2013)

Mám prostě ráda netradiční filmy o divnejch lidech, možná se mi líbí představa, že v každý frigidní ženský se skrývá něco ohnivýho, co čeká na objevení a v každým na první pohled zakřiknutým mladíkovi se schovává divoký tajemství a kouzlo dychtící po probuzení (tichý typy mě berou :-) ). Možná se mi líbí fakt, že každičkej jsme nějak zvláštní a jinej, že všichni máme svojí specifickou úchylku, že nic není na první pohled tak, jak to vypadá. Takže i když se to jmenuje "Sex, lži a video", je to vlastně o lásce a pravdě (což je a není totéž). A vztah dvou sester je pro mě jako Bermudskej trojúhelník - něco, čemu nerozumím (protože mám bratra) a díky bohu za to (oproti sourozencům jinýho pohlaví je tady i třebas nechtěná rivalita, srovnávání, která/ý je lepší ženou/chlapem - ve všech aspektech). (13.09.2010)

O uhýbání před blízkostí fyzickou i duševní, o jejich technologických náhražkách – dávno před érou Facebooku a internetového porna, čili z dnešního pohledu málem vizionářsky –, o strachu z vlastního vlivu na okolí a o tom, že před ním a před sebou nejde utéct do žádné osobní splendid isolation, a v neposlední řadě o tom, že nejúčinnější afrodiziakum je opravdový zájem o druhého. Natočeno se skoro (intelektuálové prominou) bergmanovskou úsporností a kořeněno hořkým woodyallenovským humorem. Od chlapíka, kterého jsem dodnes znal jen jako autora prázdné bubliny jménem Traffic a vydařené oddechovky Dannyho parťáci, věru nečekaný zásah do živého. (11.09.2017)

První film, kterým se Steven Soderbergh zviditelnil a pro mě stále jeho nejlepší. Nemůžu se dost vynadívat na ten skoro nehýbající se děj, ve kterém lidi bez mučení dělají a říkají věci, které se jim mohly v jiném kontextu zdát nemyslitelné. James Spader a Andie MacDowellová, kteří si navzájem "pomohou", jsou do svých rolí dokonale obsazená dvojice. (29.07.2004)

Obyčejná ruční kamera tu solidně pročistí několik dusných mezilidských vztahů… jen je otázka, jestli to divákovi stačí. Začíná to prostě. Pod naleštěnou fasádou manželského soužití se skrývají manželčiny deprese a manželovy zálety a posedlost kariérou. Jedna kamera pak leckoho inspiruje k radikálním krokům, divák čekající nějaké dráždivé a hutné erotické drama ale bude zklamaný. Debutující experimentátor Soderbergh na to jde s minimálním rozpočtem pomocí slov, prostých interiérů, statické kamery a netriviálního scénáře. A velmi slušných herců!! Dojmy po třinácti letech? Spíš rozpačité.. (02.11.2012)