Traffic - Nadvláda gangů

Soderbergh není zrovna můj režisér no. 1. Jeho Oceanovky mi přijdou jako nablyštěná kára plná prvotřídních hvězd, která ale pod kapotou skrývá motor starého trabantu. Sice se dobře dívá na obal, ale když se má auto rozjet, začne to kašla, kouří se z toho a vítr vám vlasy rozhodně nerozcuchá. Traffic je ale film trochu jiného ražení. Je sice nacpaný hereckými hvězdami, ale nevypadá tak nablýskaně a daleko lépe šlape. Možná je to vážnějším tématem, možná je to i tím, že hvězdy nemají prvoplánově přitáhnout diváky, ale naopak jim vyprávět příběh. Traffic je tak trochu jiný film o drogách. Není to ten obvyklý moralizující typ - "všechno jde pořád z kopce", ale naopak se snaží celý drogový kolotoč uchopit jako celek. Sledujete tak jednotlivé články drogového řetězce a vidíte, co drogy z lidma dělají a jak je těžké a obtížné se jim vzepřít a nebo před nimi uchránit své blízké. Z filmových postav mě zaujala především ta v podání Michaela Douglase. V jakkékoliv situaci ho příběh ukazuje, vždycky si říkáte, že je prostě naprosto bezbranný. Ať už ho vidíte jako protidrogového šéfa USA číslo jedna a nebo zoufalého otce hledajícího po ulicích svou zfetovanou dceru. Pokaždé si s ním osud pohrává jako s loutkou a on se prostě nedokáže bránit. ***Věděli jste, že: "2GAT123" stojí na poznávací značce auta, jímž ve filmu jezdí Catherine Zeta-Jonesová. Vůz registrovaný pod tímto číslem byste ale v Americe hledali marně. Jde o značku fiktivní, používanou filmaři právě proto, aby nedošlo k záměně s reálně existujícim automobilem. Vedle "Trafficu" jste ji mohli zahlédnout například v "Policajt z Beverly Hills 2", "Pošli to dál", "Mullholand Drive" či "S.W.A.T." *** (15.03.2007)

Drogy, drogy, drogy. Nekomu muzou pomoct, vetsine ale znici zivot - at uz ho zabiji, prijde kvuli nim o pritele nebo o dustojnost. Traffic je natocen syrove, jako dokument, ktery jen klade otazky a odpovedi si musite domyslet sami. Je to slozity snimek, u nehoz se musite porad soustredit. Strih je necekany, rychly, adekvatni. Kazdy "pribeh" je natacen jinak, nekdy je kamera zazloutla a vytvari tak dokonaly obraz spinaveho Mexika. Pak se zase "ochladi" a mame tu nevyrazne mestske ctvrti, plne tapajicich lidi. Tohle vsechno bylo na Trafficu perfektni, muj problem je ale dlouha stopaz. Chapu, ze tema je slozite a musi se poradne vysvetlit, ale na "tohle" ja nejsem. Moje skoda. (29.09.2008)

Na tenhle kousek jsem se dlouho těšil. Zástup hvězd, zajímavý obsah a Steven Soderbergh - když zvládnul výborně natočit Dannyho parťáky, očekával jsem stejnou kvalitu i u jeho staršího filmu. Bohužel jsem byl zklamán - příliš dlouhá stopáž udělala své, "běžných" 100 minut by stačilo a určitě by snímku prospělo. (24.11.2005)

Uzasne natocena mozaika o marnem boji proti drogove mafii. Skvely byl predevsim tah nezamerit se pouze na klasicky boj policie ci soudcu proti tomuto nesvaru, ale podivat se na problematiku i z druhe strany a ukazat, ze tento problem se muze urcitym zpusobem tykat kazdeho z nas. A samozrejme nelze zapomenout na vskutku vyborne herecke vykony na vsech postech, ale jak jsem jiz napsal nejsilnejsi devizou je bravurni scenar. (30.07.2002)

Poprvé mě to ještě jakž takž bavilo, protože jsem stále čekal, co se z toho vyklube. Ale podruhé potřetí už ne - suchopárná středoproudová protidrogově angažovaná N-U-D-A. Rozmazlené, znuděné a dutohlavé bílé dětičky se v rámci protestu proti svým bohatým rodičům sjíždějí drogami, které kupují od chudých pouličních negrů, kteří jsou, chudáčci, vlastně obětí systému, a celý ten tyjátr dirigují španěláci, to je opravdu velké a originální překvapení. A tenhle byznys se bude točit dál a dál bez ohledu na to, kolik dealerů nebo narkobaronů se pozatýká, to jsem taky nevěděl. Mexičtí policajti jsou zkorumpovaná sebranka (další velké překvapení), ovšem kromě Benicia, jednoho statečného, který je zkorumpovaný jen trochu. Rodokapsový přerod Bety-Jones z ženušky-těhulky na Donnu Corleone. Pak nějaké to zákulisní politické a rodinné tlachání všelijakých panáků a paniček, při kterém se stále dokola mlátí už stokrát vymlácená sláma a ze kterého se citlivějším jedincům zvedá kufr. K tomu naprosto příšerná ruční kamera, aby to celé působilo hodně moderně a autenticky (a hlavně aby to bylo levnější), pocukrováno uslintaně patetickým koncem, a máme tu žhavého kandidáta na pár Oscarů. A divácké stádo tupě tleská a spatřuje v téhle rozplizlé bezpohlavní nudě geniální režii, myšlenkovou hloubku a závažné poselství, protože jelikož má celá tahle příšernost skoro dvě a půl hoďky, musí na ní přece "něco" být... (28.02.2014)