Traffic - Nadvláda gangů

Skládám hold Stevenu Soderberghovi, i když jde víceméně o "pouhý remake". Důvodů mám hned několik - skvěle vyprávěný příběh, herecké výkony Michaela Douglase a Dennise Quaida (jím hraný právník je tak slizký a zákeřný jako málokdo), kteří se chtě nechtě musí sklonit před božskou Catherine Zetou-Jonesovou. Netroufám si naplno říct, jestli Benicio Del Toro (který mimochodem zapracoval na svojí angličtině:)) nebyl ještě lepší než krásná a chytrá manželka narkobarona, prostě řekněme, že v tomto případě by si dáma zasloužila dostat přednost. (22.01.2003)

Soderbergh není zrovna můj režisér no. 1. Jeho Oceanovky mi přijdou jako nablyštěná kára plná prvotřídních hvězd, která ale pod kapotou skrývá motor starého trabantu. Sice se dobře dívá na obal, ale když se má auto rozjet, začne to kašla, kouří se z toho a vítr vám vlasy rozhodně nerozcuchá. Traffic je ale film trochu jiného ražení. Je sice nacpaný hereckými hvězdami, ale nevypadá tak nablýskaně a daleko lépe šlape. Možná je to vážnějším tématem, možná je to i tím, že hvězdy nemají prvoplánově přitáhnout diváky, ale naopak jim vyprávět příběh. Traffic je tak trochu jiný film o drogách. Není to ten obvyklý moralizující typ - "všechno jde pořád z kopce", ale naopak se snaží celý drogový kolotoč uchopit jako celek. Sledujete tak jednotlivé články drogového řetězce a vidíte, co drogy z lidma dělají a jak je těžké a obtížné se jim vzepřít a nebo před nimi uchránit své blízké. Z filmových postav mě zaujala především ta v podání Michaela Douglase. V jakkékoliv situaci ho příběh ukazuje, vždycky si říkáte, že je prostě naprosto bezbranný. Ať už ho vidíte jako protidrogového šéfa USA číslo jedna a nebo zoufalého otce hledajícího po ulicích svou zfetovanou dceru. Pokaždé si s ním osud pohrává jako s loutkou a on se prostě nedokáže bránit. ***Věděli jste, že: "2GAT123" stojí na poznávací značce auta, jímž ve filmu jezdí Catherine Zeta-Jonesová. Vůz registrovaný pod tímto číslem byste ale v Americe hledali marně. Jde o značku fiktivní, používanou filmaři právě proto, aby nedošlo k záměně s reálně existujícim automobilem. Vedle "Trafficu" jste ji mohli zahlédnout například v "Policajt z Beverly Hills 2", "Pošli to dál", "Mullholand Drive" či "S.W.A.T." *** (15.03.2007)

Traffic jsem sledoval pod vlivem Sicaria s natěšeností na Torovo charizma. Ten ale zahodil masku mlčenlivýho zabijáka, v Sodeberghově mozaice příběhů hraje naopak roli Emily Blunt a tak trochu vyděšeně s naivitou zabředává do drogový břečky. Zatímco Sicario sází na jednoduchou linku s drtivou brutalitou, Traffic situaci na hranicích skládá z několika rovin. Samy o sobě jsou chytlavý i tíživý, ale mosty mezi nimi subjektivně nejsou dostatečně nosný natolik, aby film diváka smetl jako Villeneuveho nástupce. Pokud tvůrci nechtěli šokovat syrovostí, chybí mi tam nějaký znepokojivější vyznění, než zprofanovaný "drogy jsou všude, nejde s tím nic dělat". Na druhou stranu se na to i díky hereckýmu osazenstvu hezky kouká a bez stínu Sicariouše bych přemejšlel i nad pětihvězdím. 80 % (07.09.2016)

Skutečně syrově podaný film o drogách. Trochu mi to připomínalo knížku My děti ze stanice ZOO, jenže Sodenbergh se nezaobírá jen jednou postavou, naopak, vytáhne na nás s třemi dějovými liniemi. Na jedné straně tu stojí Robert Wakefield (Michael Douglas), který vede boj proti drogám ve Spojených státech. Jaké je však jeho překvapení, když zjistí, že jeho šestnáctiletá dcera je už asi půl roku závislá na heroinu a on nic netušil. Jako další sledujeme příběh Heleny Ayaly (Catherine Zeta-Jones), která žije poklidný život průměrné americké ženy z vyšší společnosti. Ale to jen do té doby, než jejího manžela odvede policie. A ona pomalu zjišťuje, že je její na první pohled dokonalý manžel už delší dobou členem drogového podvětí a všechny jejich peníze pocházejí z drogového světa. A na třetí straně je tu polda (Benicio del Toro), který se pohybuje mezi drogovým podsvětím a příkladem dokonale vzorného policisty. Ten i za svojí roli dostal Oscara, co se ale mě osobně týče, jeho dějová linie mě bavila ze všech nejmíň. Ne proto, že by byla špatná, ale Douglas vystihl svého typicky amerického politika s velkým sebevědomím skvěle. A o Catherine Zeta-Jones není ani třeba mluvit, protože svojí roli zahrála skutečně bravurně a společně s právníkem Dennisem Quaidem tvořila skvělý pár. Osobně si myslím, že toho Oscara by si zasloužila spíš ona. 5* (19.10.2006)

Steven Soderbergh si vypůjčil atraktivní téma obchodu s drogami a zaobalil ho do vypravěčského hávu, který charakterizuje nezávislou americkou kinematografii posledních let. Jeho několikaproudé drama však zdaleka formou nedosahuje brilance např. 21 gramů či Mementa, je to spíše opatrné a předvídatelné ozvláštnění obsahu, podobně jako dokumentární kamera a hra s barvami, která mi v tomto případě nepřijde nijak zvlášť vydařená. Co se mi vydařené zdá, jsou herecké výkony – zejména Benicio Del Toro svým démonickým kukučem napraveného hříšníka opět přesvědčuje na 100%, líbil se mi i Michael Douglas, který bravurně sehrál vystřízlivění typicky amerického sebevědomého politika. To nejcennější v Sodeberghově filmu vidím v příběhu a jeho pointě. V pohledu na onu "válku" s drogami, která je plná beznaděje a deziluzí a v konečné fázi i malých vítězství. Není to nijak radostné vypravění o hrdinech, kteří efektně zničí drogové bossy. Traffic ukazuje, že napřed by takový hrdina musel zničit vlastní děti. Ačkoli mě snímek svými filmařskými kvalitami nijak nenadchl, jsou tu pořád tyhle světlé stránky, pro které stojí za hřích. (10.07.2005)