Vysvobození

(1001) -"They're drowning the river, man." Musím říci, že tentokrát se okouzlení klasikou nekonalo. Nechci v žádném případě podceňovat schopnosti Johna Boormana (ani dobové možnosti), ale počet věcí, které se mi zdály nechtěně směšné, dosáhl takové úrovně, že jsem se nebyla na film schopná vůbec napojit. Myslím, že to začalo hned tím soubojem banjí. Tu scénu beru vážně a nic se mi na ní nezdálo nepovedeného, ale v kontextu celého filmu si nejsem úplně jistá, jak ji mám vnímat. Je to jakási temná předzvěst krajiny a lidí, kteří myslí a chovají se úplně jinak, než na co jsou city boys zvyklí, a chlapec sám potom také hlídá bod, odkud není návratu, když "hrdinové" vyjedou na řeku a podplují ho pod mostem, což si řeknu jako člověk vzdělaný v principech mytologických příběhů a obecné dramaturgie a bla bla, ale zvuk banja ve mně zrovna moc nevzbuzuje pocity temna nebo nepokoje a hlavně Voight, který tam je a všechno vidí a očividně je znepokojen, se z ničeho nepoučí a potom jde na břeh a začne klábosit s ozbrojenými démony z lesa. A obecně předpokládám, že film je o mužích, kteří na to, že se vydávají uniknout do přírody před složitostmi civilizace, projevují obdivuhodnou neschopnost poslouchat své instinkty nebo si správně vyložit signály a znamení, jež jim padají do cesty. To vlastně zní dobře a jako hodno prozkoumání, ale bohužel mi tři zásadní věci brání zúčastnit se tohoto výletu: 1. Extrémně marné herecké výkony. Voight funguje jen jako takový pohledný panák a Reynoldsovi se snad daří přehrávat i ve scénách, ve kterých není přítomen. Scéna hádky nad mrtvolou je potom tak názorným hereckým workshopem na téma "jak nedělat drama", že jsem se u sledování skoro styděla. 2. Podivné skoky v čase a střídání realistických-nerealistických fyziologických důsledků toho, čím si chlapci prošli. Nejdivnější je lovecký výlet na útes - to ti dva jako den a noc stáli v ledové vodě, zatímco náš neochotný hrdina nahoře spal a bál se? Burt Reynolds sice omdlel a natřeli ho na bílo, ale tlouštík se zdá úplně v pohodě, ani rýmečka nebo nic, co? A Voight je po propíchnutí šípem taky podezřele fyzicky aktivní. 3. Neobratné dobové triky. Tady mám na mysli hlavně ve dne natočenou modrou noc se slunečními odlesky na hladině a zpoceném těle, díky kterým to vypadá, jako že všichni umřeli a jsou nyní trestáni za svou hloupost v očistci, kde musí prožívat své utrpení znova a znova. Umělá ručička v závěrečné snové sekvenci je potom takový poslední hřebíček do rakve. A nebo nevím, jestli jsem to jenom špatně pochopila a ono to má být béčko, které si mám užívat proto, že je špatné? (15.04.2019)

Na první pohled taková ta stoprocentní chlapárna ze sedmdesátých let, na druhý, třetí i čtvrtý pohled velmi mazaná a psychologická věc, ve které rozhodně nejde jen o to, že někdo někomu něco provede a on se mu za to pomstí. Napětí je čím dál intenzivnější, čtveřice dobrodruhů se postupně různě vybarvuje, divák se musí sám sebe ptát, jak by se zachoval na jejich místě... Díky Johny Boormanovi a jeho sjezdům dravých peřejí se přenesete přímo do místa děje, díky bezvadným hercům v čele s Burtem Reynoldsem a Jonem Voightem to všechno prožijte a možná i přežijete. (28.07.2020)

Aj keď všetci moji obľúbení užívatelia nadelili tomuto filmu štyri hviezdičky, ja nenachádzam pre to dôvod. Dickeyho Vyslobodenie som kedysi dávno aj čítal a pripomenula mi ho čudná scéna znásilnenia. Film určite nie je zlý alebo priemerný, ale pre množstvo nevyužitých možností ani vynikajúci. Za jeho najväčší nedostatok pokladám chýbajúcu atmosféru. Okrem niekoľkých scén, kde fungoval princíp neviditeľného (tušeného) nebezpečenstva, mi boli ukradnuté osudy "hrdinov" príbehu, ich občasné správanie mi pripadalo nelogické a moralizovanie nevierohodné. Ak to mali zachrániť zábery krásnej prírody alebo prejazdy perejami, tak u mňa neuspeli. (27.04.2012)

V sedmdesátých letech se defacto zformoval moderní hororový film. Přestalo se s neustálým předěláváním klasických monster, nastoupily originální nápady a zrodily se nové subžánry. Například slavné Deliverance definovalo hixploitation a stalo se asi nejcitovanějším hororem vůbec. Horror movie of the year (29.08.2007)

Užívateľ Maq skvele vystihol popkultúrne ťaháky filmu: gitarové duo a znásilnenie muža horalom. Napriek tomu si myslím, že i bez nich ostalo atmosféricky vystihnuté zobrazenie na prvý pohľad nezmieriteľných svetov - civilizačnej usporiadanosti a loveckej pudovej odviazanosti. Po ostrej konfrontácii už nič nebude tak ako predtým. Ukryté inštikty lovca sa veľmi rýchlo prebúdzajú pod tenkou škrupinkou mestskej uhladenosti. (28.11.2012)