Doktor Živago

Čirou náhodou jsem zapnul televizi, dvacet minut se dívám na tohle drama a najednou vidím Knightley a říkám si jak to že o tomhle filmu nevím?????? A jak to že nebyl v kinech?????? Když jsem pak zjistil, že to byl TV film tak jsem nemohl věřit vlastním očím, výprava vypadala na velmi dobrý (ba oscarový) snímek. Syrová atmosféra bídy a beznaděje, která je ještě dvojnásobně větší, když hlavní hrdina nemůže milovat svou milovanou v době války (i proto že je už ženatý). Není tu žádný kýč, lásku Lary a Živaga jim věříte v obou dílech tohohle krásného, romantického snímku v kruté a bezcitné době, tohle je jeden z mála filmů, které mě dokážou dojmout. Velkým kladem jsou přesvědčivé herecké výkony (Knightley, Neill), Matheson se tam snad připletl náhodou či co, ale mě tam vůbec nepasoval. Mínusy jsou pak ještě některé "telenovelovské" odkrytí pravd (třeba jak Lara pozná Živagovou manželkou), ale jinak mě tenhle Tv film zaujal tak, že jsem pak celý týden v zamilovaném transu čekal na druhou půlku, která mě nakonec dostala úplně. 80% (25.02.2008)

Bez důkladné znalosti literární předlohy - poprvé byla u nás vydána na Slovensku r. 1967 z podnětu legendárního slovenského básníka a politika Laca Novomeského - je kvalitu díla těžké plně docenit. Bez ohledu na to lze i tak říci, že tento koprodukční projekt, v němž se Olomouc stala Moskvou, dosáhl nadprůměrné úrovně a jen dílčí přeryvy ve scénáři (např. pojetí a úroveň komponování vývoje postav v prvním díle) brání podle mého názoru tomu, aby tato kvalita mohla být považována za vrcholnou. Keira Knightleyová - v době natáčení jí ještě nebylo dvacet let - i Hans Matheson předvedli v titulních úlohách až překvapivě vyzrálé umělecké výkony a pod standard nešli ani ostatní herci. V třetí výrazné úloze jim víc než zdatně sekunduje německá herečka Alexandra Mara Laraová; její Toňa je nádherným ženským rusky nadčasovým typem, který kdysi svou Taťánou založil Puškin. Oproti hollywoodským adaptacím zejména padesátých let vyniklo postižení ruského prostředí jak carské, tak bolševické doby i šílenství občanské války. Oba - Jurij Živago i Laura-Lara - patří k pravici, z obou tryská jejich občanskost a liberálnost, šlechtěné tradičním sociálním cítěním, oba jsou příliš nemasoví a netuctoví; nemohou nebýt perzekvováni zprvu leninským a pak stalinským komunismem. Jak jejich odjezdy z Moskvy - překvapivě ne ze sovětového Ruska - tak příběhy jejich zatýkání vcelku odpovídají reáliím doby. Právě tady je potřeba znát přesně zjevně biograficky laděnou Pastěrnakovu prózu, protože právě zde vyniká nejvíce autobiografické ladění díla. Základní námět - tragicky hrůzný osud ruské i neruské sovětské inteligence v minulém století - tu vyniká nad vší pochybnost. Živagova předčasná smrt i odporný právník-chlípník Komarov pomáhají pochopit, proč román, psaný a tajený Pastěrnakem zřejmě dlouhá desetiletí, nemohl obstát ani v ovzduší chruščovovského tání a oteplování, ani v době vlídného Tvardovského regulování ruské literatury v šedesátých letech. Pastěrnak, někdejší přítel Majakovského, okrajově v díle rovněž zmíněného, se tu mění v předchůdce sovětského disentu příštích dvou desetiletí. Nám úspěšně pomáhá pochopit a osvojit nejednu zákrutu vývoje ruské společnosti v první polovině minulého století. A zdá se, že nejen nám, ale i západní společnosti naší doby. (24.06.2010)

Ukrutně dlouhý a neuvěřitelně výpravný snímek s úžasnou hudební stránkou a průměrnými hereckými výkony je IMHO celkem solidní filmovou záležitostí. Knihu jsem nečetl, takže nemohu soudit, ale mně se to líbilo - různé tragické a romantické peripetie na pozadí/popředí krutého ruského režimu v minulém století. Zkrátka bezmála čtyřhodinová výprava k našim (skoro) sousedům, která není sama o sobě dokonalá, ale dokázala mě zaujmout. (19.01.2011)

Jeden z najlepších srdcervúcich filmov vôbec. Absolútne zachytenie jednej z najhorších dôb na žitie, a to aj vďaka kvalitnej adaptácii veľdiela svetovej literatúry. Smutný až nepochopiteľný popis doby. Herecké výkony úplne vyrovnané a hlavne skvelo obsadené, každý z protagonistov sa svojej postavy chytil presne tak, ako mal. Nádherná hudba Ludovica Einaudiho predovšetkým na záver prinesie mnoho sĺz. Veľmi silné emócie. (11.04.2017)

Je možné prežiť skutočné šťastie v prostredí tragédií a na úkor niekoho iného? Odpoveďou je prepletenec niekoľkých pohnutých životov odvíjajúci sa na pozadí revolučných rokov v Rusku. Ľudia sa milovali, nenávideli, zabíjaliale všetci sa snažili prežiť – po svojom, jako najlepšie vedeli. Tento príbeh sa nedá prerozprávať a nenadarmo si vyslúžil Nobelovu cenu. Je nádherný, päťhviezdičkový. Nikdy som nevidela staršie spracovanie a nečítala som knihu /istotne to ale napravím/. Napriek tomu si myslím, že by si zaslúžil klasickejšie stvárnenie, bez moderných efektov a prekombinovanej snahy zvýšiť dramatično. To všetko má totiž príbeh samotný. Páči sa mi Keira, ale Laru som si predstavovala inak, rovnako jako mnoho iných detailov spracovania. Kto sa mimoriadne trafil do mojej predstavy bol Antipov. A keď o doktoroch – nezabudnem na úlohu Štepána Šafránka :). Spolu je to 3 a pol *. Čo pre príbeh zatiaľ zaokrúhlim hore a znovu zhodnotím po konfrontácii s iným spracovaním. (10.11.2005)