Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Román Doktor Živago vynesl svému autorovi Borisi Pasternakovi Nobelovu cenu za literaturu (1958), ale i takový odpor sovětského režimu, že tvůrce toto ocenění raději odmítl. Velkolepá freska zachycuje nejdramatičtější období novodobých dějin Ruska, první polovinu dvacátého století, tedy především první světovou válku a bolševickou revoluci. V těchto těžkých a krvavých časech hledá svou cestu životem titulní hrdina, lékař s duší básníka Jurij Živago. Nezajímá ho politka, pouze lidská individualita. Je povolán k tomu, aby pomáhal raněným a trpícím. Svým profesním posláním si je jistý, avšak o to méně má jasno v citech k ženám. Zatímco k sestřenici Toně jej poutá manželský slib, stvrzený dítětem, ke křehké dívce Laře jej přitahuje porozumění a milostná touha. Jeho cestu navíc kříží všeho schopný právník Viktor Komarovskij, Lařin bývalý milenec, jenž je schopen přežít za každého režimu a jenž se nemíní Lary vzdát... Dvoudílný britsko-americký snímek je již druhou adaptací Pasternakovy předlohy. Poprvé ji zfilmoval režisér David Lean s Omarem Sharifem, Julií Christieovou, Geraldine Chaplinovou a Rodem Steigerem v hlavních rolích. Ve verzi italského režiséra Giacoma Campiottiho uvidíme Hanse Mathesona, Keiru Knightleyovou, Alexandru Marii Laraovou a vynikajícího Sama Neilla. Snímek vznikl v českých (pražských) a slovenských lokalitách. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (88)

gumolit 

všechny recenze uživatele

Je samozrejmé že Tv film oproti klasickému filmu s Omarom Shariffom nemôže konkurovať ani sa mu rovnať ovšem čo sa mi páčilo že sa trochu viac držal knižnej predlohy , čo sa mi zase nepáčilo že niektoré postavy boli úplne vynechané a doplnené inými.Ale i napriek tomu sú tu slušní herci najmä Sám Neil ako Komarowski a nahrávalo sa aj v našich končinách čo pridá určite ten bodík naviac. No David Leanov Zivago zostane neprekonany. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Bez důkladné znalosti literární předlohy - poprvé byla u nás vydána na Slovensku r. 1967 z podnětu legendárního slovenského básníka a politika Laca Novomeského - je kvalitu díla těžké plně docenit. Bez ohledu na to lze i tak říci, že tento koprodukční projekt, v němž se Olomouc stala Moskvou, dosáhl nadprůměrné úrovně a jen dílčí přeryvy ve scénáři (např. pojetí a úroveň komponování vývoje postav v prvním díle) brání podle mého názoru tomu, aby tato kvalita mohla být považována za vrcholnou. Keira Knightleyová - v době natáčení jí ještě nebylo dvacet let - i Hans Matheson předvedli v titulních úlohách až překvapivě vyzrálé umělecké výkony a pod standard nešli ani ostatní herci. V třetí výrazné úloze jim víc než zdatně sekunduje německá herečka Alexandra Mara Laraová; její Toňa je nádherným ženským rusky nadčasovým typem, který kdysi svou Taťánou založil Puškin. Oproti hollywoodským adaptacím zejména padesátých let vyniklo postižení ruského prostředí jak carské, tak bolševické doby i šílenství občanské války. Oba - Jurij Živago i Laura-Lara - patří k pravici, z obou tryská jejich občanskost a liberálnost, šlechtěné tradičním sociálním cítěním, oba jsou příliš nemasoví a netuctoví; nemohou nebýt perzekvováni zprvu leninským a pak stalinským komunismem. Jak jejich odjezdy z Moskvy - překvapivě ne ze sovětového Ruska - tak příběhy jejich zatýkání vcelku odpovídají reáliím doby. Právě tady je potřeba znát přesně zjevně biograficky laděnou Pastěrnakovu prózu, protože právě zde vyniká nejvíce autobiografické ladění díla. Základní námět - tragicky hrůzný osud ruské i neruské sovětské inteligence v minulém století - tu vyniká nad vší pochybnost. Živagova předčasná smrt i odporný právník-chlípník Komarov pomáhají pochopit, proč román, psaný a tajený Pastěrnakem zřejmě dlouhá desetiletí, nemohl obstát ani v ovzduší chruščovovského tání a oteplování, ani v době vlídného Tvardovského regulování ruské literatury v šedesátých letech. Pastěrnak, někdejší přítel Majakovského, okrajově v díle rovněž zmíněného, se tu mění v předchůdce sovětského disentu příštích dvou desetiletí. Nám úspěšně pomáhá pochopit a osvojit nejednu zákrutu vývoje ruské společnosti v první polovině minulého století. A zdá se, že nejen nám, ale i západní společnosti naší doby. ()

Reklama

Michelle75 

všechny recenze uživatele

Nádherná podívaná, čistý jednoduchý příběh, který Vás vtáhne dovnitř děje. Tady jsem si zamilovala Keiru a klobouk dolů, vždyť ji tady bylo pouchých sedmnáct a ona ten příběh (skoro) žije. Ta atmosféra Ruska se opravdu vydařila, má své kouzlo, ale také mraky té poválečné doby a těch je tam převaha. Rusko je nádherná země-škoda, že tak nevyzpytatelná. Krása!!! ()

HarveyDent 

všechny recenze uživatele

Čirou náhodou jsem zapnul televizi, dvacet minut se dívám na tohle drama a najednou vidím Knightley a říkám si jak to že o tomhle filmu nevím?????? A jak to že nebyl v kinech?????? Když jsem pak zjistil, že to byl TV film tak jsem nemohl věřit vlastním očím, výprava vypadala na velmi dobrý (ba oscarový) snímek. Syrová atmosféra bídy a beznaděje, která je ještě dvojnásobně větší, když hlavní hrdina nemůže milovat svou milovanou v době války (i proto že je už ženatý). Není tu žádný kýč, lásku Lary a Živaga jim věříte v obou dílech tohohle krásného, romantického snímku v kruté a bezcitné době, tohle je jeden z mála filmů, které mě dokážou dojmout. Velkým kladem jsou přesvědčivé herecké výkony (Knightley, Neill), Matheson se tam snad připletl náhodou či co, ale mě tam vůbec nepasoval. Mínusy jsou pak ještě některé "telenovelovské" odkrytí pravd (třeba jak Lara pozná Živagovou manželkou), ale jinak mě tenhle Tv film zaujal tak, že jsem pak celý týden v zamilovaném transu čekal na druhou půlku, která mě nakonec dostala úplně. 80% ()

nevermore 

všechny recenze uživatele

Doktor Živago je jeden z těch filmů, který je ve mně schopen vyvolat emoce. Ať už jde o výkony herců, nádherné kamerové záběry, nebo přesně padnoucí podkreslující hudbou. Neviděl jsem ke dni tohoto komentáře starší verzi Pasternakové předlohy zroku 1965 a ta ubírá nejvíc hvězdiček tomuto filmu - kvůli srovnávání. Mně se nová verze moc líbila. 90% ()

Galerie (53)

Zajímavosti (42)

  • Tato televizní adaptace získala celkem 5 nominací: roku 2003 nominace na TV cenu BAFTA za nejlepší kostýmy, nejlepší dramatický seriál a za nejlepšího nového režiséra. Ve stejném roce přišla nominace i na cenu RTS Television Award za nejlepší zvuk. V roce 2004 byl tento počin nominován v kategorii "Nejlepší minisérie" na cenu Golden Satellite Award. (Lynette)
  • Herec Rick Warden (Liberius) nahrál a nazpíval během natáčení píseň "Hippy Rant", společně se svým hereckým kolegou Hansem Mathesonem (Jury Živago), který ho doprovází hrou na kytaru a foukací harmoniku. Tento song vyšel roku 2003. (Lynette)
  • Ve filmu měli hrát původně hlavní role welšský herec Ioan Gruffud a irská zpěvačka Andrea Corr (ze skupiny The Corrs). Oba ale odmítli, Ioan kvůli (pro něj) nízkému honoráři za roli, Andrea kvůli milostným scénám. (Lynette)

Reklama

Reklama