Doktor Živago

Bez důkladné znalosti literární předlohy - poprvé byla u nás vydána na Slovensku r. 1967 z podnětu legendárního slovenského básníka a politika Laca Novomeského - je kvalitu díla těžké plně docenit. Bez ohledu na to lze i tak říci, že tento koprodukční projekt, v němž se Olomouc stala Moskvou, dosáhl nadprůměrné úrovně a jen dílčí přeryvy ve scénáři (např. pojetí a úroveň komponování vývoje postav v prvním díle) brání podle mého názoru tomu, aby tato kvalita mohla být považována za vrcholnou. Keira Knightleyová - v době natáčení jí ještě nebylo dvacet let - i Hans Matheson předvedli v titulních úlohách až překvapivě vyzrálé umělecké výkony a pod standard nešli ani ostatní herci. V třetí výrazné úloze jim víc než zdatně sekunduje německá herečka Alexandra Mara Laraová; její Toňa je nádherným ženským rusky nadčasovým typem, který kdysi svou Taťánou založil Puškin. Oproti hollywoodským adaptacím zejména padesátých let vyniklo postižení ruského prostředí jak carské, tak bolševické doby i šílenství občanské války. Oba - Jurij Živago i Laura-Lara - patří k pravici, z obou tryská jejich občanskost a liberálnost, šlechtěné tradičním sociálním cítěním, oba jsou příliš nemasoví a netuctoví; nemohou nebýt perzekvováni zprvu leninským a pak stalinským komunismem. Jak jejich odjezdy z Moskvy - překvapivě ne ze sovětového Ruska - tak příběhy jejich zatýkání vcelku odpovídají reáliím doby. Právě tady je potřeba znát přesně zjevně biograficky laděnou Pastěrnakovu prózu, protože právě zde vyniká nejvíce autobiografické ladění díla. Základní námět - tragicky hrůzný osud ruské i neruské sovětské inteligence v minulém století - tu vyniká nad vší pochybnost. Živagova předčasná smrt i odporný právník-chlípník Komarov pomáhají pochopit, proč román, psaný a tajený Pastěrnakem zřejmě dlouhá desetiletí, nemohl obstát ani v ovzduší chruščovovského tání a oteplování, ani v době vlídného Tvardovského regulování ruské literatury v šedesátých letech. Pastěrnak, někdejší přítel Majakovského, okrajově v díle rovněž zmíněného, se tu mění v předchůdce sovětského disentu příštích dvou desetiletí. Nám úspěšně pomáhá pochopit a osvojit nejednu zákrutu vývoje ruské společnosti v první polovině minulého století. A zdá se, že nejen nám, ale i západní společnosti naší doby. (24.06.2010)

Doktor Živago je jeden z těch filmů, který je ve mně schopen vyvolat emoce. Ať už jde o výkony herců, nádherné kamerové záběry, nebo přesně padnoucí podkreslující hudbou. Neviděl jsem ke dni tohoto komentáře starší verzi Pasternakové předlohy zroku 1965 a ta ubírá nejvíc hvězdiček tomuto filmu - kvůli srovnávání. Mně se nová verze moc líbila. 90% (15.04.2010)

Naprosto skvělé dílo. Které ve mě zanechalo opravdu silný pocit. Ještě dlouho jsem o tom musel přemýšlet. Herci zde předvádí naprosto famózní výkony ať už démonický Sam Neill či překrásná Keira Knightley a nebo pro mě předtím naprosto neznámý Hans Matheson, ale i ostatní herci jsou fakt dobří. Žít v té době v Rusku asi nebyl žádný med a tento film dokonale ukazuje, že ať jsou u vlády ti nebo ti pořád je to stejné svinstvo. Ještě jednou musím zmínit že je to skvělé, ale dobrou a příjemnou náladu po shlédnutí Dokotra Živaga určitě mít nebudete. (10.11.2005)

Já a Doktor Živago? Na Živaga mám v životě prostě štěstí. Viděl jsem tuhle novodobou verzi s Keirou Knightley, která mě svým příběhem naprosto okouzlila. I díky tomuhle filmu jsem si přečetl knihu od Borise Pasternaka (hodně tlustá kniha). Příběh znám velmi podrobně a měl jsem na něj štěstí i u maturity, takže než jsem vše odvykládal, uplynulo spoustu minut, což mi velmi pomohlo. Tenhle film je pro mě prostě srdcová záležitost. Takovéhle romantické drama z ruských dějin mě fascinuje a tohle klidně můžu, zvlášť takhle dobře natočený. Kdykoliv se na něj rád podívám znova. Podotýkám, že jsem zatím neviděl Živaga od Davida Leana, takže nemůžu srovnávat. Budu se snažit co nejdříve napravit tenhle malý nedostatek, ale i tenhle novodobý Živago je skvěle natočen se skvělými hereckými výkony. Moje hodnocení: 85% (28.07.2007)

Asi nejsem schopna posoudit, jakým způsobem je zachován duch klasiky, protože ducha klasiky hodně často neuznávám. Můžu však říct, že ve mně tahle adaptace vibruje na nějakých zvláštních vlnách, nejspíš takových, jaké tvůrci sami ani nezamýšleli. Specifická kombinace křehkostí herců, které mám z osobních důvodů ráda, a asociací, které si s sebou přinášejí, na mně funguje. A konec, konec je krutý. (24.02.2013)