Štěstí

Zvykl jsem si před shlédnutím filmů nečíst komentáře kvůli případným spoilerům a radši ani popis filmu, pokud je to možné... a u Happiness jsem tvrdě narazil. Zahlédl jsem jen legrační animovaný plakát, který mi spolu s komedií uvedenou v žánru a názvem Happiness vytvořil jakousi představu přinejhorším černé komedie... jenže to je na popis filmu neuvěřitelně nepadnoucí charakteristika. Pár humorných situací se sice najde, ale jestli někdo tenhle film označí jak komedii, musí být sadista. Opravdu neskutečně reálný film s geniálně propracovanými a zahranými postavami, až mě u projekce mrazilo. Scénář taky netřeba rozebírat, jednotlivé prolínání životních příběhů ala Ińárritu (i když s menší důležitostí pro celkové vyznění), opravdu chytře je provedeno také představení jednotlivých postav s jejich problémy - žádné tupé vypravěčské citování, ale chytře napsaný úvod, ve kterém si z náznaků v hlavě vymodelujete jednotlivé postavy a funguje to naprosto báječně. Skvělý a hodně těžký film. (18.12.2007)

,,Neboj se, jednoho dne se uděláš". Stěžejní věta filmu, které bych tolik, tolik chtěl věřit! Štěstí je bizár, v němž se k pointám musíte propracovávat delší cestou, než si v padesátých projuchali bývalí elektrikáři ze Sibiře zpět domů k mamá, do NSR. Chcete-li tedy nasávat pocit, že ti nafrnění bývají nejvíce gogo, obrňte se svatou trpělivostí a nějakou tou lajničkou fetaminů. (31.05.2015)

Toto je film, ktorý chce jednoducho šokovať svojho diváka, ale ja som už na veľmi bizarné veci v podstate zvyknutý. Postavy sú vo filme veľmi dobre vykreslené a jediné čo vadí je to, že človek má pocit, že musí za tie nechutnosti dať zlé hodnotenie čo ja som sa snažil neurobiť. Film sa skladá v podstate zo zopár menších príbehov, ale každý jeden je zaujímavý. Ono vo filme je taký špecifický humor, že ani nie je na čom konkrétnom sa smiať, ale celý film vyznie nakoniec veľmi smiešne hlavne sú smiešne udalosti, ktoré sa vo filme stanú. No niektoré veci mi fakt vadili a nakoniec som tam nenašiel niečo navyše, čo by ma presvedčilo, že si film zaslúži vyššie hodnotenie. Takže úchylný film so zaujímavými postavami dostal hodnotenie, aké si zaslúžil. Je pravda, že takýchto filmov je naozaj málo ako je Happiness. (22.03.2016)

Vážně hodně hnusnej film o hnusných lidech, co se k sobě navzájem hnusně chovají, kdy jsem občas váhal, zda se smát anebo jen zírat; nejedna scéna totiž (snad záměrně) balancuje na hranici drsné reality s komickou absurditou a umím si představit, že někdo se bude smát víc a někdo naopak vůbec (a k tomu případně filozofovat, že tohle je pravdivý film o tom, jací všichni jsme...). Pro mě však (nejen) díky tomu zůstal tak nějak na půli cesty. Philip Seymour Hoffman a hlavně Dylan Baker jsou každopádně výborní. 6/10 (21.07.2010)

Asi nejpřesnějším slovem, které v souvislosti s tímto filmem (potažmo jeho režisérem) zaznělo, je ,,zákeřný". Todd Solondz zkoumá hranici divákovy trpělivosti a činí tak navýsost podvratně. Vezme výjev, který známe z desítek amerických seriálů a filmů - spokojená rodinka večeří, dvě sestry se baví na kávě, muž a žena spolu randí, k tomu hraje pohodová hudba - jenomže cítíme, že tak snadné to tentokrát nebude. Pod povrchem totiž něco bublá. Každý má svoji úchylku, své malé tajemstvíčko, svůj problém, se kterým se musí vypořádat... Z tohoto pohledu se jedná o podobné snímky jako Hana a její sestry, Americká krása či Magnólie, jen je to celé dohnáno až na kraj satiry a ještě kousek dál.. Je příjemné, že tato freak-show, která mohla velmi snadno spadnout do laciného šokování, je tak chytře a s nadhledem udělaná, že nepůsobí prvoplánově. Velmi ji k tomu napomáhají výborné herecké výkony od všech zúčastněných. Kdyby Dylan Baker nehrál tak strašnou roli, bylo by to na Oscara! Režisér Solondz nicméně říká: ,,Nedělám filmy pro každého. Obzvlášť ne pro ty, kterým se líbí." Tak jdi do hajzlu Todde, protože mně se líbí velmi! (10.08.2014)