Storytelling

Když člověk o tom filmu pořádně zapřemýšlí, najde v něm spoustu velkých a hlubokých myšlenek. Natočeno je to dost zvláštním způsobem. Mně tento styl nesedí, proto nejsem z díla nijak nadšen, ale cítím z něho sílu a touhu informovat, či donutit diváka k zamyšlení. S. Blair ještě není ta nádherná ženská, kterou dnes známe, i když ve tváři se vůbec nemění... Film pro mě průměrný. (11.12.2012)

Předchozí dva Solondzovy filmy se mi líbily hodně, takže tohle mě trochu zklamalo. Storytelling se skládá z dvojice samostatnejch povídek. První povídka mě vůbec nebavila. Jedinej důvod, proč těch cca 25 minut rovnou nepřeskočit, je Selma Blair, který to tady fakt strašně slušelo. Druhá povídka je takovej satirickej pohled na typickou americkou rodinku z vyšších vrstev. Najde se tam občas nějaká nudnější chvilka, ale jinak jsem se docela pobavil. Třeba při scéně u večeře. Navíc v tom hraje můj oblíbenec John Goodman. Kdybych hodnotil jenom druhou povídku, váhal bych mezi 3 a 4 hvězdama. Když do celkovýho hodnocení započítám i tu první, tak 4 hvězdy prostě dát nemůžu. (15.01.2014)

"You a pervert?" "No. Actually, I'm a documentary filmmaker." Vystavať poviedkový film iba z dvoch poviedok - jednej "fiction" a druhej "non-fiction" - síce môže znieť ako niečo, čo ani nemá zmysel realizovať, ale režisér Todd Solondz vo filme z roku 2001 dokazuje, že to v praxi môže fungovať. A to dokonca aj pri dĺžkovom nepomere dvoch príbehov. Zaujímavejšie (a dôležitejšie) je pri Solondzovom filme pozrieť sa na to, čo chce vlastne tento predovšetkým dramatický počin povedať. Dva na prvý pohľad odlišné príbehy spája rovnaký objekt záujmu - bežný Američan strednej (vyššej) triedy, ktorý sa pre to či ono cíti stratený na predmestí meniaceho sa sveta. Vnútornú prázdnotu väčšiny protagonistov sa Solondzovi darí zachytiť prostredníctvom horkých momentov a použitím ľahkého, ale fungujúceho čierneho humoru. Vďaka tomu má divák zo snímky pocit, že cieli presne tam, kam cieliť chce, ale nepreniká do hĺbky natoľko, aby sa z nej stala sociálna dráma, ktorá sa berie možno až príliš vážne. Film síce pri bližšom pohľade nerozpovedá až tak veľa, ale dostatočne na to, aby v ňom divák našiel pointu. Storytelling je remeselná nezávislá tvorba o nejasnom životnom smerovaní jednotlivcov. Príbehovo obstojné, dramaticky dobré, humorne surové a herecky (až na výnimky) kvalitné. Aj keď miestami Solondzovo dielo pripomína varenie z vody, v konečnom dôsledku ide o vodu, ktorá vyniká svojskou chuťou. Je však možné, že nebude pochuti každému. (11.03.2024)

Do teď stále nemohu pochopit, co se mi autoři filmu snažili sdělit...Už už jsem si pomalu říkal - to je ale paráda, skvělý syrový scénář, který nikomu nic nedaraju.. to jsem zvědav kam se to bude ubýrat..a...byl konec... Každopádně hodně nekonvenční, černo vtipný, ale podle mého názoru naprosto nedotažený film, který přestože má obrovský potenciál něco sdělit, ve výsledku vlastně nepoví téměř nic.. (30.07.2006)

Tak tohle rozhodně NE!! Je mi jedno, kdo to natočil a mohl by to být klidně Spielberg a tu 1* by dostal. Film mě naprosto minul a nebyl poutavý, zábavný ani koukatelný. Všechny povídky byli nudné! Neskutečně hodně! První povídka mě unudila a ukázala maximálně hloupost dívek a jejich touze uspět. Nevím co tím chtěl autor říci. Kdyby normální dívka našla fotky učitele a jiných studentek pochybuji, že by toužila něco s učitelem mít. A ono ejhle asi v Americe jsou opravdu divní lidé a když dívka přečte svou zpověď je strhána o nepravdivosti, i když všichni vědí, že je to pravda protože to zažili. No nic blbost je nesmrtelná. K dalšímu příběhu se nebudu vyjadřovat, protože Paul Giamatti i přes obrovské vychvalování kritiky není pro mě ničím víc než průměrným hercem a příběh o dokumentaristovi co zničí jednu rodinu byl pro mě peklem. Velmi nudným peklem. Sečteno podtrženo prostě hrůza. PS: říct o Storytelling-u, že je Americká krása očima studentů? To je opravdu velmí špatný vtip! (12.08.2006)