Chobotnice

Než se Stephen Sommers zapsal všem do srdcí v roce 1999 filmem Mumie, tak natočil tohle. Deep Rising aka hezky česky Chobotnice. A zatímco Mumie v našich srdcích zůstala a zestárla velmi dobře, tak Chobotnice byla zapomenutý skvost. No - skvost je dost silné slovo. Prostě zůstala opomenuta a zapomenuta. No a taky nezestárla moc dobře. Tím jak sazí triky na CGI tehdy moderní techniku, tak v momentě, kdy se monstrum ukáže, tak dnešní divák těžko zažívá strach. Naštěstí je monstrum až za polovinou filmu, a i tak film vlastně buduje vcelku uspokojivou atmosféru. Líbí se mi, jak konec vlastně lákal na nějaké pokračování s bůh ví čím, ale už se k tomu nikdo nikdy neměl. Každopádně je film totální béčko, které je ale vlastně kvalitní a zábavné. Přesto béčko. Na půli cesty k naším srdcím. A tam bohužel i zůstane. Zapomenuta, ale už neopomíjena. (50 %) (25.02.2023)

Uf. Tady testosteron z mužských postav stříká až na diváky. Kladem jistě je očividná multikulturnost charakterů, to vcelku potěšilo. Dále několik zajímavých scén (Asiatka na záchodcích) a... ano, Korejka a Famke. Negativa? Přehnaná stopáž, přílišná vizuální okázalost, nesympatická digitální onanie, dva nejnesympatičtěji nejsympatičtější záporáky sejmou jako první, film nakonec moc neukáže. 2,5* (01.11.2021)

Když od filmu vůbec nic nečekáte a jdete do něj s tím, že nic jiného v bedně nedávají a stejně po čtvrthodině usnete, může vás jen příjemně překvapit. Jako třeba v tomhle případě: Už podle popisného českého názvu jsem čekal neuvěřitelnou kravinu a dostal jsem ji. Ale je tak zábavná, že jsem vydržel až do konce, což je ve dvě ráno známka kvalitní zábavy. (25.11.2011)

Povedené akční monster béčko s báječnými, leč digitálními,  potvůrkami či vzhledem k finále možná i jen jednou potvorou, rozhodně však ne chobotnicí. Bodycount je tu pak až neuvěřitelný, byť většina se odehraje mimo záběr, tak pohledu na výsledek pekelného řádění bestie/í nejsme ušetřeni, a to ani v případě útoků v pozornosti kamery. A pozor zde digitální efekty příjemně ustupují těm mechanickým s roztékajícím se latexem. Adrenalinová, přímočará a vlhce čvachtající kousavá a kluzká řežba. Čtyři chapadélka s Adélou na hrotu. (27.09.2022)

Kdysi mi to přišlo neskutečně zábavný, dnes bych po každým opakovaným shlédnutí ubral jeden cíp hvězdičky. Na druhou stranu fakt, že mám jednou za čas chuť se na to podívat, o něčem svědčí. Je to béčko obrovských rozměrů, asi takových, jakými disponuje hlavonožec v hlavní roli. Tuhle chobotnici byste si v restauraci asi nedali, protože dřív, než byste jí ochutnali, sežrala by talíř, příbor, stůl a nakonec vás. Všechno je neskutečně přemrštěné, dementní a zároveň vtipné, postavy ploché, hlášky grandiózní, efekty slušné, akce nepřetržitá, finále explozivní, konec otevřený. Po prvním shlédnutí to bylo snad na pět hvězdiček, dnes tomu nedám víc než tři a co bude za pár let radši teď neřeším... (29.04.2012)