Režie:
John BoormanScénář:
John BoormanKamera:
Alex ThomsonHudba:
Trevor JonesHrají:
Nigel Terry, Helen Mirren, Nicholas Clay, Cherie Lunghi, Nicol Williamson, Robert Addie, Gabriel Byrne, Liam Neeson, Corin Redgrave, Katrine Boorman (více)Obsahy(1)
Jen ten, kdo je předurčen, dokáže vládnout magickým mečem. Jen ten se může stát králem. Britský film na motivy dávné legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír, neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem vévodou z Cornwallu příměří. Vášeň je však silnější než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat vše. I těžce vydobytý mír... Tak začíná jedno ze zpracování dávné legendy o králi Artuši a jeho rytířích kulatého stolu. (Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi Král Artuš a jeho družina z roku 1967 a filmy Lancelot od jezera z roku 1974 či Percival Galský z roku 1978.) Režisér Boorman se myšlenkou, natočit Artušovy příběhy, zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka XX. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, až mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob... K nezanedbatelným kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (455)
80% - Film to byl krásný, ať už kostýmy, prostředí nebo atmosféra... Jen mi vadila ta hluchá místa, protože chvílemi mě přepadaly pocity nudy a to byla vážně škoda. Hlavně ke konci, než se odehrál "závěrečný souboj" se to vážně vleklo a dějová linka s rytíři, hledajícími Svatý grál byla fakt boooring... Jenže Excalibur je nehorázná klasika žánru, která vážně většinu času vysloveně okouzlí... ()
Nejlepší a nejkrásnější film na motivy legend o králi Artušovi, absolutní vrchol tvorby J.Boormana. Také jej režisér připravoval celých dlouhých deset let! Byť vznikla řada filmů o meči Excaliburu i o samotném Artušovi, žádný doposud tento fantasy opus nepřekonal. Příběh plný temnoty / země je rozdělena/, ale i světla / země a král jednou jsou - symbolika rozkvétajícího sadu/, krve i erotiky / těch sázek, zda-li to v brnění opravdu jde.../. Záměrná nadčasovost je ve výtvarné stránce - brnění rytířů jsou smyšlená, neodpovídají žádné historické době / a možná i ten kouřící rytíř byl záměr:)/. Příběh sleduje zejména boj dobra a zla, nikdy nekončící, boj starého /které odchází - staří bohové.../ s novým / zde křesťanství, nový bůh/. Čas zde proto nehraje roli a je zbytečné hledat historické souvisloti. Ostatně, Artuš byl Kelt, zřejmě, a žil v 6.století, tedy dávno před rytíři.... Excalibur patří mezi mé nejoblíbenější filmy. Viděl jsem ho v roce 1982 v pražském kinu Alfa a nevěřil vlastním očím. Nemaje tehdy video, viděl jsem poprvé ve filmu useknuté ruce s gejzírem krve, vyklovnuté oko, probodnutý bok / Lancelot/...( podezírám M.Gibsona, že zde našel inspiraci pro vynikající Statečné srdce). A to vše na širokoúhlém plátně 70mm. Fronty byly tak obrovské, že než jsme se dostali do sálu, byla úvodní bitva pryč. Nezbývalo, než se druhý den vypravit do kina znovu. Hudba, kamera, herci, vše dokonale sladěné. A zlověstně mihotavé zelené světlo na zbroji a zbraních dává celkovému obrazu nádech tajuplnosti a jakési tísně. Film tak skvělý, že popsat pár slovy jej nelze. Ovšem pro diváka odkojeného obrazovými smrštěmi typu: Zastav a nepřežiješ může být poněkud nudný....Takový divák ovšem asi nezvládne ani filmovou klasiku Bergmana, Tarkovského či československé nové vlny... ()
Pro mě byl Excalibur opravdové překvapení. Hlavně hudba mě dostala, především Carmina Burana. Spousta zajímavých scén, mysteriózno, temný středověk (i když o hist. věrnosti si myslím své). Nemůžu si však pomoci, ale nejvíc na mě zapůsobily erotické scény. Utherův sex v brnění je prostě nezapomenutelný. A Lancelot? To je takový příjemný homosexuál. Ta jeho soulož s vlastním brněním ve mně vyvolala jen údiv. A následná citlivě natočená scéna jeho milování s Guinevrou, při které jsem si mohl prohlédnout jeho tělo. A závěrečný akt vhození Excaliberu do jezera je též nezapomenutelný. Díky Johne Boormane. P. S.: V každém případě se velkým obloukem vyhněte příšernému českému dabingu. ()
Fantasy jak má být. Pokud byste mocí mermo trvali na historické autenticitě, pak Excalibur můžete označit za bohapustou fikci, ve které není dobově věrné absolutně nic, ale Boorman učinil z legendy atmosferický špektákl, který si s tím hlavu neláme. Tenhle fantazijní rozlet se asi už jen těžko podaří překonat, byť je v některých chvílích docela směšný (soulož v brnění patří do zlatého fondu filmové erotiky :o))). Orffův hudební podkres je mocný, vizuální stylizace působivá, herecké výkony velice dobré a ten příběh... ten se asi nikdy neoposlouchá a neokouká. ()
Velká nuda. Vyprávění je poněkud nesouvislé a v hovorových sekvencích nezáživné, akční scény jsou zase natočeny zmateně a divák se v nich jen ztěží orientuje. Naopak velkou pochvalu zaslouží velmi zdařilá fantasy atmosféra, nádherná hudba od Trevora Jonese a herecké obsazení, které vše hodně zachraňuje. Jinak tenhle slavný film je legendou asi jen pro ty, co na něm ujížděli už v 80. letech. Dnes už je to přeci jen dost vyšumělý pohár. ()
Reklama