Vlny
Waves
Režie:
Jiří MádlScénář:
Jiří MádlKamera:
Martin ŽiaranHudba:
Simon GoffHrají:
Vojtěch Vodochodský, Táňa Pauhofová, Stanislav Majer, Vojtěch Kotek, Martin Hofmann, Tomáš Maštalír, Igor Bareš, Marika Šoposká, Petr Lněnička (více)Obsahy(1)
Dobový film Vlny režiséra Jiřího Mádla ukáže napínavé a doposud utajené příběhy novinářů Československého rozhlasu. Na konci 60. let, kdy zněl z rádiových vln rokenrol a studentské revolty měnily svět, nastoupí starší z bratrů do prestižní redakce rozhlasu. Záhy se ocitne v nebezpečném souboji redaktorů a tajných služeb. Ve víru událostí půjde brzy všem o život a hlavní hrdina stojí před drsnou volbou: ochránit bratra, nebo pravdu a kolegy? Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu (Bontonfilm)
(více)Recenze (432)
Neměl jsem od tohoto filmu žádné očekávaní, ani jsem vlastně neviděl žádný trailer ani nic, jakmile ale film začal, tak hned úvod s policií byla nejlepší scéna z filmu, fungovalo tu vše, Atmosféra, kamera i hudba tu hlavně byla geniální. Sice jsme toto téma okolo Okupace v roce 68 viděli už hodně krát, ale tenhle film je rozhodně nejlepší. Film má celou dobu skvělé tempo, které běží celou dobu krásně. Co se týče postav ty jsou tu velice dobré a silné, a herci tu byli vybraní velice kvalitně. Musím i říct že hudba je tu vážně dobrá a užíval jsem si jí. Někdy po půlce filmu kdy dojde k 20. srpnu tak film nabere úplně jiné takové temnější tempo, ale mně se hrozně líbilo, měl jsem z těch ruských vojáků a přijíždějících T-54 furt husinu, konec byl za mě velice dobrý a bál jsem se jak to ukončí, ale nakonec to bylo v pořádku. České filmy jsou obecně většinou slabé, protože furt točíme jen typické stupidní romantické komedie, ale jakmile se rozhodneme natočit něco jiného, tak to vždy stojí za to, a např. Bod obnovy nebo tento film jsou toho důkazem. Jiří Mádl by měl rozhodně zůstat u režie, vážně mu to jde. 9,5/10 ()
Jiří Mádl dokázal, že již není obyčejný klučík ze Snowboarďáků, ale pořádný režisér, jenž by s klidem mohl sesadit některé pány v Hollywoodu. Vyšperkované Vlny se právem zapíšou do dějin české kinematografie za historickou přesnost, kameru, střih, imerzivní atmosféru a výběr úchvatných písní. I přes absenci drobných vysvětlení a slabší dialogy v kinech právě řádí snímek, který schramstne velkou část filmových ocenění. Celá recenze ()
Obstojný historický snímek, který má potenciál vyhrát Českého lva, nebo dokonce cizojazyčného Oscara. Ztvárnění dobové atmosféry vás vtáhne do šedesátých let minulého století okamžitě a donutí se zamyslet. I tak mi tam ovšem něco chybí, ale vůbec nemohu přijít na to co. No a úplný závěr se mi taky moc nelíbil. Jinak? Skvěle. Dobrá práce. Jsem člověk, který se vášnivě zajímá o historii a historický obsah, i ten filmový, sleduje průběžně. Tento film patří k snímkům, na základě kterých by se dle mého dalo žákům či spíše studentům přednášet a ukazovat. To je totiž základ pochopení dějin. Vidět je na vlastní oči. ()
Filmový políček někdejšího "snowboarďáka" všem starším, zkušenějším a proslulejším tvůrcům, kteří něco podobného celých 35 let od listopadu 1989 natočit nedokázali - možná s čestnou výjimkou Muže, který stál v cestě. Už dlouho jsem ani v kině, ani v televizi neviděl dílo tak sympaticky protikomunistické, protiestébácké a protiruské. Nehledě na zcela originální námět, tedy statečnost redaktorů tehdejšího Čs. rozhlasu. Soundtrack mi sice chvílemi připomínal Pelíšky, Rebely nebo dokonce Hříšný tanec, ale je nesmírně funkční. Jedinou výtku bych měl k titulkům objasňujícím osudy skutečných rozhlasových redaktorů, které tvůrci umístili až na samý konec poměrně dlouhých závěrečných titulků, těsně před zhasnutím projektoru, kdy již většina diváků mezitím opouští sál. Ale jinak tleskám a blahopřeji jak k diváckému úspěchu, tak k budoucím filmovým cenám! ()
Tohle je fakt bezesporu,velké lahůdkové překvapení.Má to napětí,emoce a skvělý vizuál.Že by už tam ten Oskar spadl.... ()
Závěr trochu zdlouhavější, ale jinak Jirko, klobouk dolu. Výprava, kamera i hudba naprostá bomba. Ostatní už nechám na dalších rádoby kriticích. Mně se to fakt moc líbilo a jdu si na to odkrojit ten plesnivej chleba, protože jsem si zas uvědomil, jak moc to bylo za komouše bídný a jak královsky se všichni máme teď. Jen to neposrat. ()
Výborně natočený film s poctivě odvyprávěným příběhem o osudech redakce mezinárodního zpravodajství Československého rozhlasu v období kolem roku 1968. Jirka Mádl se snažil do svého filmu vtěsnat všechny podstatné události té doby. Myslím, že nepatrná zkratka by filmu slušela víc. Těch 130 minut je opravdu hodně a i když má film výborné tempo, byl pro mě ke konci už trochu únavný. O americkém publiku a případné nominaci na Oscara nemluvě. Ještě bych chtěl pochválit výtečné herecké výkony zvláště Vojtěcha Vodochodského a Jaromíra Majera. Silné čtyři hvězdy. ()
Pekný film z historie zo roku 1968 ked Československo obsadzovali vojska Waršavskej zmluvy. ako to bolo v tom šesťdesiatom ôsmom. Ako sa Český rozhlas postavil proti vláde a vyštval ľudí do ulíc aby sa osobne postavili vojskám Varšavskej zmluvy ktorí postupne obsadzovali Slovensko. Príbeh o tom ako sa postupne Český rozhlas vzoprel vtedajšej ideológii socializmu a snažil sa presadzovať ideológiu západu. Ako to dopadlo si môžete pozrieť v tomto krásnom filme. Režisér nás nechá trochu nazrieť do jednotlivých životov pracovníkov českého rozhlasu. ()
tady to tak nějak nejni příběh loutkovodiče ani těch loutek, ale! příběh drátů, takových obyčejných drátů... přesně tak! na dráty se nesmí zapomínat! i ty jsou součástí podniku a mají svá práva, právo jít do hajzlu! ()
Po dlouhé době mohu říci, že existuje film český, který dosáhl přívlastku kvalitní na všechny strany. Tento film jest důkazem, že to jde, když se chce a můžeme vytvořiti atraktivní podívanou. Nevím ještě, jak snímek zapůsobí v televisní nebo DVD verzi, ale v kino verzi Mádl dosáhl toho, že divákovi nabídl atraktivní podívanou. Jistě to není nejdokonalejší film, ale dosáhl po letech na něco, co si většina u českého filmu dlouho neřekla - to stojí za to. Navíc zpracování léta 68 už tu bylo mnohokráte a mnoho lidí toto těžení historie vytáčí. Když se ale do toho někdo pustí svěže, tak i toto téma může býti atraktivní podívanou. Nemluvě o tom, že film nezačíná srpen 68, ale ještě doznívající érou Antonína Novotného, o kterém jsem mnoho filmů neviděl a jsem rád, že tam tato postava jest. ()
Právě jsme se vrátili z kina a záměrně nechám emoce ať za mě film zhodnotí : Tvl. to byl českej film??? Jako fakt?? Jestli jo, tak jsem právě viděl sněhobílou vránu, jednorožce, blanickýho rytíře a biblickej zázrak v jednom. A tohle že natočil ten praštěnej snowborďák??? Pane Mádle já před Vámi smekám, opravdu, hluboce a děkuju, moc! Jak za kvalitu filmu jako takového, tak za skvěle zpracované téma - které je právě teď bohužel po letech zase více než aktuální. DÍKY! ()
Niet divu, že Vlny Jiřího Mádla získali v Karlových Varoch divácku cenu. Je to silný, skvele napísaný, natočený, zahraný a po všetkých stránkach vynikajúci film, ktorý je aj o hodnote pravdy a slobody, za ktoré je potrebné bojovať zas' a znova, aj o dôležitosti existencie nezávislých a etických médií a novinárov. Takže je aj - bohužiaľ - výsostne aktuálny. A to nielen na Slovensku, či v Čechách. Klobúk dole pred Mádlom. Úspech, ktorý si myslím bude nasledovať, bude zaslúžený. A je celkom možné, že z tohto filmu sa stane klasika. ()
Na Vlny som išiel so zmiešanými očakávaniami. Mádl mi vždy pripadal ako dosť jednorozmerný herec. Nie tak svojim hereckým nadaním, skôr údelom tínedžerských movie-hviezdičiek, ktoré sa filmovému svetu predstavia v role, ktorú si divák (a mnohí tvorcovia) stotožní s hercom. Tá mu potom tak trochu prischne. Ak by aj dokázal zahrať niečo výrazne iné, vždy bude ten trochu sociálne ťarbavý sympaťák, ktorého má divák rád pre jeho občasné slovné prešľapy či nedokonalosti. Keď som ale zavadil o jeho režisérske či scenáristické počiny, tak som bol naozaj očarovaný. Ľahkosť a prirodzenosť, s ktorou dokázal komponovať dej bola veľmi príjemná. Vlny ale majú veľmi ďaleko od komorného prostredia cesty k moru alebo Na Střeše. Moja zvedavosť navyše dostala miernu facku, keď na plátne vyskočila Wandal production, s ktorou mám spojených pár zabitých večerov s veľmi povrchnými filmovými zážitkami na úrovni prezlečenej JOJky. Vlny však moju pozornosť veľmi razantným tempom odpútali od akýchkoľvek obáv či úvah, vtiahli ma do deja historickej drámy, ktorá v našich končinách nepatrí medzi obchádzané žánre, ale ktorá tak často neprekročí hranicu televíznej kvality. Vlny majú ďaleko od neistého prešľapovania na mieste Halamovho Dubčeka, či občas trochu zjednodušeného pohľadu Horákovho Havla. Áno, filmy ako Pelíšky, Pupendo, Báječná léta pod psa či Občanský průkaz sovjim melancholickým smiechom cez slzy veľmi autenticky pripomínajú nie až tak dávnu históriu, na ktorú občas zabúdame. Ale ako ju pripomenúť niekomu, kto ju nezažil? Vlny komunikujú udalosti roku 1968 veľmi vecne a jasne, napriek tomu toto rozprávanie nie je odosobnené. Postavy, ich vzájomné dialógy, dobové filmové úryvky a ich veľmi umné prestrihávanie a striedanie „filmového materiálu“, to všetko vťahuje diváka do diania veľmi autentickým spôsobom. Tak autentickým, že len máloktorý žánrový súrodenec z domáceho filmového prostredia to takto dokáže (najbližšie mal možno Hořící keř, prípadne tou dobou inšpirované Ve stínu). Behom vyše dvoch hodín sa dej posúva veľmi svižne, no zároveň sa vyhýba akejkoľvek skratkovitosti, postoje a konanie postáv rozpracováva veľmi rovnomerne a takpovediac do ideálnej hĺbky, v ideálnom pomere jednej k druhej. Krásnym príkladom emotívnosti a vecnosti je kamera. Originálne a na naše pomery (Č-S filmy určené na kinodistribúciu) ambiciózne zábery sú emočne veľmi silné, no sú časované a strihané tak precízne, že si vašu pozornosť držia so zatajeným dychom. Áno, je to silné, ale na rozjímanie teraz nie je čas. Tvorcom sa darí diváka kombináciou všetkých ingrediencií na jednej strane silno emocionálne angažovať, ale nikdy do tej miery, aby išlo o lacné hranie na city. Tak ako v kvalitnej novinárčine, vždy sú v hre fakty - osoby, časy, miesta, komunikované zrozumiteľne, jednoznačne. Potrebujeme viac hercov z tínedžerských komédií, ktorí budú točiť takéto filmy (nie skratkovité koniny s priblblými dialógmi, ako zo školských zošitov). Ľudí, ktorí budú vedieť na takejto úrovni podať obraz udalostí bez toho, aby ich osobne zažili, ľuďom, ktorí ich tiež nezažili. Dnes viac, než kedykoľvek predtým. A zajtra ešte viac. Možno nezodpovedia ich otázky. Ale minimálne v nich nejaké zobudia a nenechajú ich uspokojiť sa s prvým vysvetlením, na ktoré narazia. Vlny nie sú filmom, ktorý si s vervou podmaní svetové kiná. Na filmových festivaloch možno úspech zožne, možno nie. Jeho význam a potrebu však vidím v prostredí krajín, o ktorých histórii hovorí. V kontexte Československa či jeho susedov. Na úrovni, za ktorú sa tvorcovia nemusia hanbiť a ktorá v rámci regiónu nastavuje v spomenutých oblastiach latku, ktorú by sme už prosím nemuseli podliezať. () (méně) (více)
Jak se říká - "jednooký mezi slepými král", tak hodnotím film Jiřího Mádla, který v porovnání s většinou filmů české produkce vyčnívá. Samozřejmě, že si autor přetvořil tak trochu historii k obrazu svému, ale v tomto směru se vůbec neliší od jiných (hlavně zahraničních tvůrců). Co mě osobně nejvíc iritovalo byla postava bratra Páji, do které byl obsazen mě absolutně neznámý Ondřej Stupka a jehož herecký výkon byl přímo úděsný a i fyziognomicky by se hodil na ztvárnění postavy z jiné planety či robota, než normálního člověka z masa a kostí, který by navíc měl být divákovi více či méně sympatický. ()
Fúúúú. Určite najlepší český film roku 2014. Film taký, ako má dobrý film vyzerať a kľudne sa môže premietať hocikde vo svete. Z kina som vychádzal plný depresívnych a nostalgických pocitov, v čom sme to tu 41 rokov žili........Doplním len, že viaceré postavy boli skutočné - Milan Weiner (Majer) zomrel na následky nádoru v roku 1969, Věra Šťovíčková (Pauhofová) ostala v Československu, bola vyhodená z rozhlasu i KSČ, neskôr pracovala v Náprstkově múzeu, odkiaľ tiež musela odísť a živila sa ako upratovačka a predavačka s kyselinami v %Ustrednom sklade, prekladal literatúru pod cudzími menami a podpísala Chartu 77, Jiří Dienstbier (Kotek) bol signatárom Charty 77, Luboš Dobrovodský (Hofmann) pracoval v robotníckych pozíciách a tiež bol signatárom Charty 77, po revolúcii bol federálnym ministrom vnútra a neskôr českým veľvyslancom v Rusku. Takmer všetci boli vylúčení z KSČ, nesmeli vykonávať svoje profesie a boli signatármi Charty 77. A trhá mi žily, keď pribrzdení voliči Ano v Čechách a Smeru na Slovensku tvrdia, ako tu bolo predtým dobre....... ()
90 % Snad poprvé v životě jsem netrpěl tím, že má film více než 2 hodiny. ()
Dechberouci, Vlny vas vtahnou do deje behem prvnich peti minut a pusti vas az na zaverecne titulky. Unikatne vykreslena dobova atmosfera se vsi vsudy- sed, strach, vyhrozovani, nadeje mladi, vule par lidi neco zmenit… skvely film, ktery by meli videt vsichni, predevsim obdivovatele Russka a komunismu ()
Co dodat. Mádl je kupodivu v současnosti jeden z našich nejlepších tvůrců. ()
Další povedený díl k Sedláčkovu seriálu České století (seriál) (2013) ()
Film se mi líbil. Krásná dobová hudba, kostýmy, napětí, dojetí a cítila jsem hrdost nad československými občany té doby. Nejvíce se mi líbil Vojtěch Kotek, Martin Hofmann a Táňa Pauhofová. Naopak velké zklamábí z herců, kteří hráli bratry Havlíkovi. Opravdu víc rozdílní tihle dva už nemohli být. Především herec Ondřej Stupka se mi v roli nelíbil. Nevěřila jsem mu žádnou emoci. Film je ze stejné doby jako film Muž, který stál v cestě (2023), a doporučuji ho, pokud jste ho ještě neviděli. A ten se mi líbil mnohem více. ()
Související novinky
Českým kandidátem na Oscara budou Vlny
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA), která mimo jiné každoročně stojí i za udílením cen Český lev, v úterý 10. září 2024 prostřednictvím tiskové zprávy oznámila výsledek hlasování svých… (více)
Finále Plzeň láká na exkluzivní premiéry
Filmový festival Finále Plzeň nabídne divákům exkluzivní možnost zhlédnout řadu premiér a předpremiér českých filmů. Od 20. do 25. září se v západočeské metropoli představí snímky, které teprve čeká… (více)
Jubilejní 50. ročník Letní filmové školy se blíží
50. Letní filmovou školu Uherské Hradiště zahájí ve světové premiéře komediální snímek režiséra Šimona Holého Hello, Welcome o třech herečkách, které se společně vydávají na festival do Karlových… (více)
MFF Karlovy Vary v číslech ČSFD a očima agentů
V sobotu 6. července skončil 58. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V rámci slavnostního zakončení byly samozřejmě rozdány festivalové ceny, a jak jsme zde psali, hlavní ocenění… (více)
Reklama