Discopříběh 2

Devadesátky byly skvělej čas a jsem strašně rád, že jsem je prožil. Faktem ale zůstává, že jejich počátky působily značně upachtěným dojmem a snahou za každou cenu a ihned dohnat vytoužený západ. V té době tak vznikaly filmy, které dnes už jen kouzlí úsměvy na rtech svojí naivitou hraničící s blbostí a leckdy jsou až bizarní. Dvojka Discopříběhu je přesně ten případ, kdy v socialistických kulisách opršelé Plzně s Prahou se v ulicích s prohánějícími se Favority a Olcity běhá Potměšil v tričku BOSS bratru za 200 márů. Songy M. Davida, které v jedničce leckomu utkvěly v hlavě už jen díky tomu, že tehdy moc hudebních filmů nebylo, už ve dvojce nemohly nikoho v záplavě otevřených západních hudebních stavidel nikoho extra zaujmout neřku-li nutit ke shánění soundtracku na kazetě :-). Sice je tu na CSFD doslova zaodpadováno, ale já oceňuji herecké výkony Ladislava Potměšila. A u některých scének jsem se fakt zasmál, třeba když O. Vlach hrající s Pavlem Novým mariáš  nechává odejít nasupenou manželku Obermaierovou. Na porodním sále se mihne už tehdy zajímavá mlaďounká T. Pergnerová, jejíž slavné ESO časy měly záhy příjít na stanici NOVA. Prostě devadesátky byly své, ale byly originální se vším všudy. A tak je Dickopříběh 2 čím dál víc celkem zajímavé retro. Dávám za 2 noci na záchytce. * * (01.04.2022)

Pana Horáčka chytne druhá míza, nějak se ale nechytá. Nejnápaditější a nejzajímavější věcí je na uhel vyhořelý byt. Ovšem tímto veškeré klady mnou přiřčené Discopříběhu končí. Zbytek směřuje mimo mísu, včetně písniček Michala Davida. Jeho tvorba mi na tváři vykouzlí maximálně kyselý úsměv, popřípadně bolehlav nebo lehkou nevolnost. Nechápu jak dokáže zaplnit celý Strahov. (12.09.2007)

Úúúúúúúúúúúúú áááááááááá - je to PAST PAST, dobře nalíčená - NA TVÝHO TÁTU Hahahahaha. Pozn.: Kolegové, zamyslete se nad sebou. Není to veledílo, ale v kontextu tvorby let 1990 - 1994 to také rozhodně není 166. nejhorší film všech dob. A kromě toho, jak už jsem psal u jedničky, mám nějak rád starýho Potměšila. Zkuste ho mít taky rádi. (17.12.2008)

Tak rozdíl mezi jedničkou a dvojkou je asi jasný. Zatímco Discopříběh obsahuje minimálně vcelku přijatelný příběh, ale hlavně jeden hit za druhým, Discopříběh 2 je jednou trapnou přítěží. Nejen že neobsahuje ani jednu hitovou píseň, ale snahou filmařů je udělat z Jirkova táty co největšího šílence - alespoň v jejich očích. Jenže i motivy průšvihů se opakují. Jirka byt vytopil - táta nechal vyhořet. Jirka běhal na náměstí nahý, tátu odvezli na záchytku. Je to hudební film, takže hudba to mohla zachránit, leč nezachránila. (07.09.2020)

Ze spousty vyložených sra...které vznikly brzy po revoluci, se mi tento film celkem líbí. Čili v tomto kontextu hodnotím jak hodnotím, protože to nejhorší od Jaroslava Soukupa nás teprve čekalo. Ladislav Potměšil je zde pohodový, film vyloženě odpočinkový, až na tu muziku. Připouštím, že žádný zázrak to není, přesto se koukám na film rád. (30.01.2011)