Láska z pasáže

Tieto filmy rulujú... Sú presne z éry mojich rodičov, ktorý sa nad nimi rozplývajú, spomýnajú a sú to ich zlaté body v ich vlastnom rebríčku kinematografie. A čo na ne ja? Tie smiechy zo super účesov v 80. rokoch, v tom aký vtedy boli gansta (noo, určite lepší ako dnešný nigazz :)) a tak... Škoda, že mi mama koniec tak škaredo zaspoilovala, pretože ten bol najlepší, inak tento príbeh o nie práve čestnom umývačovi okien bol totálne plytký a herecké výkony vôbec nesúviseli s pocitmi, ktoré hrať mali. Takže ** (za ten koniec hlavne). (06.05.2007)

Láska z pasáže je taková kriminální romantika z období osmdesátých let minulého století. Na tehdejší dobu je minimálně ovlivněná režimem a poměrně věrně zobrazuje i tehdejší realitu. Ano, je to film a je upraven a dramatizován na patřičných místech. Je ale fajn, že rozhodně nejde o žádnou propagandu a idealizaci komunistické společnosti. Naopak se tvůrcům podařilo vytvořit depresivní atmosféru, ze které moc není úniku. Napínavý příběh z prostředí malých podvodníků a zlodějů mě napnout dokázal. K tomu přispělo také skvělé obsazení začínajících dobrých herců (Vaculík, Vašut, Vetchý, Dlouhý, …). Svého času jsem Lásku z pasáže viděl vícekrát a fungovala i na několikáté setkání. Rád dávám zasloužené tři hvězdy. (13.08.2021)

Nějak mi ty Soukupovy dobové kousky z 80. let splývají. Tohle je ten, kde Vaculík myje okna, není to takový slušňák, spíš grázlík, a nedopadne dobře. A chybí tam Tofi. Ono to z dnešního pohledu celkově samozřejmě není tolik o ději, ale o tom vychutnání autentického prostředí pražských pasáží a nočních barů, kde o malá šméčka taxikářů, veksláků a skořápkářů není nouze. (01.01.2023)

Překvapivě dobrý film Jaroslava Soukupa, který se z počátku pouštěl do vážných témat a šlo mu to. Sonda do socialistického života, (podpultového) obchodu a především do pražského podsvětí, ovládaného zloději, šmelináři, veksláky a podvodníky. Partičky mladých povalečů, žijících na úkor druhých, štosy zelených stokorun, prázdné ulice, prázdné výkladní skříně, šedivé domy, šediví lidé (až na tu černošku). A mezi nimi příběh jednoho marného lidského života. Z dnešního pohledu trochu chybí propracovanější motivy hlavních "hrdinů", ale v době, kdy film vznikl, všichni velmi dobře věděli, jaká je realita. Lukáš Vaculík je ve své roli mnohem přesvědčivější, než Vašut či Vetchý. Miloš Vávra promine, ale v tomto filmu je opravdu nechutný (tím pochvalně myslím, že role "hajzla" mu dobře sedne). (11.02.2012)

Soukup uměl (pouze drásavě diskotékové hity Michala Davida mně tam trochu vadí - předesílám, není to proto, že bych patřil k oné elitě, co Davida vydává za bezmála oficiálního popáka pozdního socialismu u nás a navíc se může pominout, že mu hradní pán dal jakýsi metál...) a tady ukazuje, jak to v onom pro některé báječném čase fungovalo. Ukazuje to onu bídu (mravní i materiální) své doby bez příkras a je to možná daleko údernější a pod nehty zalézající než proslavené Bony a klid. Dobytek se sice ve svém komentáři podivuje nad spotřebou coca-coly a poflakování se mládeže po barech v pasážích, ale asi mu nedošlo, že se jednalo o velice malou skupinu lidí, že ta většina žila jako třeba ona dvojka z jiné soukupovky - Vítr v kapse a nebo dokonce jako hrdinové nezapomenutelného seriálu Chlapci a chlapi...Ti, co dneska nadávají na konzum by si měli uvědomit, jak hluboko měl každý (tedy kromě členů veksláckých a zlodějských partiček) v této době do kapsy a co bylo cílem snažení a hodnotou té doby. Ano, začínalo to oněmi džínami za tisíc od veksláků, přes pořádnej "kazeťák" (rychle prodanej levně za čtyři klacky v době, kdy průměrná mzda, na kterou nedosáhlo stejně jako dnes oněch 60% obyvatel byla cca 2.800 Kč před zdaněním) a vrcholilo to fárem - očesaným Escortem z Tuzexu za 110 tisíc (při bonech za pět). Ano, taková to byla doba. A o tom ten film vypráví mnohem lépe a mnohem přesvědčivěji, než záplava dnešních nervy drásajících "kriminálek" (těm pár dobrým se omlouvám, či spíše těm, kdo je stvořili). Vůbec tyhle detektivky z doby socialismu vypovídají o své době mnohem víc, než si soudruzi dokázali všimnout a představit. A herci? Vaculíka moc v lásce nemám, ale tohle mu sedělo, Kulíšková byla kočka (taky si zahrála v těch drobnostech od Playboye, jaký byl pak pro ni šok, když to po roce 1993 začal Železný vysílat na Nově...) a ti ostatní dnes tvoří (zejména O. Vetchý) elitu oné již střední generace... (20.01.2019)