Pěsti ve tmě

Na název filmu jsem narazil v jedné diskuzi, název mi nic neříkal a tak jsem si to tady musel najít. Překvapilo mě, že jde o český boxerský film a tak jsem se musel podívat. Vašut za mlada je docela bourák a ten jeho sixpack. Dobová atmosféra je pěkný retro. Celkově mě film dost překvapil, nečekal jsem, že máme českou verzi Rockyho. (10.03.2018)

V době kradení prezidentských per, poflakování reprezentačních fotbalistů po hřišti a "božských" zásahů ČNB jsem tak nějak ztratil svou kdysi obrovskou národní hrdost. Patrně proto mne při fandění Vildovi doprovázela kacířská myšlenka na to, že kdybychom dneska všichni mluvili německy, tak bychom byli světovým národem a bylo by nám líp. Nakonec jsem se s tím srovnal, ale namachrovaný Vilda mi trošku neseděl a jeho poskakování v ringu mi připadalo poněkud směšné v porovnání se stylovým Schallerem. Nicméně zpevňování břišních svalů házením medicimbalu z výšky mi připadalo velmi inspirativní a pokud si přitom nezlomím páteř, tak určitě vyčaruju na břiše pekáč buchet. (27.12.2013)

V mistrovství ČR dramat bez rozdílu vah účastník širšího finále, ve své kategorii sportovních dramat nepřekonatelný Mistr republiky, opírající se hlavně o melancholickou jazzovou křídlovku Z.Bartáka ml. a dobře vystavěný příběh. Co se režiséra týká, lze Pěsti ve tmě označit za vrcholný moment jeho boxerského zápasu nazvaného "filmařská kariéra" a pak… takhle přiletěl do ringu ručník, pane Soukup.. (06.08.2010)

Pro někoho je to S. Stallone a jeho „italský hřebec“ Rocky Balboa, pro mě osobně je to Marek Vašut a jeho (osudový) „holešovický expres“ Vilda Jakub. Jednoduše srdcová záležitost a vzpomínka na „staré dobré časy“, která na mě působí i po tolika reprízách. Ptáte se proč? Snad je to tou (lehce nastíněnou) tísnivou předválečnou atmosférou, možná je to tím chytlavým průvodním hudebním motivem (trubkou J. Týfy), možná stařičkým holešovickým přístavem a jeho okolím-starými putykami, oprýskanými fasádami, snad se i ozývá národ. hrdost, kdy člověk rád vidí, jak nácek (fašistické Německo) dostává naloženo od (ne)obyčejného pražáka (českého národa) a možná má na tom svůj podíl i mlčenlivý, s naprostým klidem (všechno to dění kolem sebe) pozorující 4nohý sympaťák Max :-), kdoví....A je mi úplně u prdele, že po technické stránce existuje spousta daleko lepších (vyzrálejších) snímků. O tom film (stejně jako život) v prvé řadě nejsou! Můžete mít po technické stránce sebevypiplanější film (viz Inception) a bude vám to hovno platné, pokud ten snímek „nedýchá“ a nemá duši. Přičemž kouzlo tkví právě a jenom ve skutečnosti, že tohle (si) nenaplánujete, to je čistá alchymie a divákův vkus je v tomto nevyzpytatelný, podobně jako samotný fakt, proč jednu ženu chlap zaujme a druhou ponechá netečně chladnou. Pěsti ve tmě, to je (troufám si tvrdit) moje celoživotní filmová láska. ANO, tak jednoduché to je. (13.02.2012)

Film má dobrou muziku, ale nepřesvědčivý, vykonstruovaný děj. Se skutečností má společné jen dva body. A to, že Vilda Jakš bojoval v roce 1935 o titul mistra světa v lehké střední váze, a prohrál, a to ve 14. kole, z 15 vypsaných. A druhým bodem je že zemřel jako letec nad Biskajtským zálivem, a fakta se různí, někde se píše, že v květnu 1943, jiný pamětník uvádí konec roku 1944. Kdo se chce kouknout na zápas, a přečíst si víc, tak může na : http://www.bojove-sporty.cz/magazin/osobnosti/vilda_jaks_pesti_ve_tme (06.08.2010)