A.I. Umělá inteligence

Tenhle film je mou srdeční záležitostí a stal se jím hned při prvním zhlédnutí někdy v roce 2003, kdy se objevil poprvé v televizi. Mám k němu hned několik vzpomínek, ale tou hlavní je bezesporu to, že jsem v den, kdy ho poprvé dávali v televizi, slavil narozeniny, takže si své první setkání s tímhle filmem pamatuji velmi živě. Ale teď opusťme vzpomínky a držme se faktů. Nejprve se musím přiznat, že nesnáším, co nesnáším, já přímo nenávidím a jsem alergický na sci-fi filmy. Prostě je nemám rád, nikdy se mi nelíbily a nikdy se mi líbit nebudou. Tenhle film mne ale naprosto dostal a pohltil. A ač už je to pár let, co jsem ho viděl poprvé, přesto ho mám stále v mysli a čas od času si na něj vzpomenu. Tenhle film je prostě nezapomenutelný. A ač je o robotech, je tak neuvěřitelně milý a lidský, že to snad ani není možné. Nádherný příběh, u kterého jsem už mnoho srz uronil a mnoho jich při reprízách v TV patrně ještě uroním. Úchvatné herecké kreace Haleyho Joela Osmenta, nezapomenutelný robot "gigolo" v podání Juda Lawa, a především nezapomunetulný medvídek Teddy, který příběhu dodává roztomilost a musím se přiznat, že jsem se v několika scénách bál, že ho David ztratil, ale vždycky se Teddy objevil a mne se ulevilo. A na rovinu říkám, že bez Teddyho by to nebylo ono. K nádhernému příběhu a perfektním hereckým kreacím si přidejte úžasně citlivou režii Stevena Spielberga a máte nezapomenutelný filmový zážitek. A i mimozemšťané jsou zde vykresleni jako inteligentní, milé a skoro až láskyplné bytosti. Nemohu jinak, než udělit maximální počet hvězdiček a dodat, že mé hodnocení filmu je stoprocentní. Tenhle film o touze po proměně z robota na člověka, o touze být milován, o touze nebýt ten druhý v řadě a o splnění velkého dvoutisíciletého snu prostě miluji a milovat ho budu. Je to úžasný film, a ač nenávidím sci-fi, tak tenhle film prostě budu mít ve své hlavě po celý zbytek života... (25.07.2007)

Ambiciózní látka, lehce rozpačité zpracování. Kluka mají v kómatu, rodince je tak nabídnuto být prvními, kteří do své péče přiberou robotické dítě. Hoch je jak ze škatulky, naprogramovaná láska je ale pořád jen o jedničkách a nulách. Úvod, ač lehce monotónní, mě zajímal. Než se umělý syn vydává na nebezpečnou pouť světem a potkává sexuálního robota Judea Lawa, moc mě Spielberg se svým týmem bavil. Pak i jeho jarmareční heavymetalový blázinec v podobě roboshow se musí líbit. Poslední desítky minut snímku, který ke svému vzniku urazil sakra dlouhou cestu, už ovšem tolik nelákají. Právě Spielbergovo odbočování na vedlejší, pohádkové, méně atraktivní cestičky mrzí. Bije se tu totiž pesimista Stanley Kubrick (který vysněný projekt chtěl roky natočit) a stále tak trochu optimista Steven, který kdykoliv jde o děti, tak měkne. Jednoduše by na to šel Kubrick temněji. Roboshow je fajn, ale zasloužila si být prostě nemilosrdnější. Poslední třetina neměla být tolik snová a filosofická. Přál bych si holt verzi 18+, dravou, bizarní a temnou. Tady pořád myslíme na to, že v kinosále můžou být i děti. Technicky je to samozřejmě velmi dobré, herecky to platí v bleděmodrém. Je to osobité, ale zasloužilo si to temnější zpracování. Silné tři hvězdy. (31.01.2016)

Tento film je pro mě něčím výjimečným. Za prvé, produkoval ho Stanley Kubrick. Za druhé, na tento film se můžu koukat, kdykoliv znova a znova aniž by mě nudil. Lituji toho, že se toho nedožil Kubrick, možná by mohl být lepším než je. Líbí se mi Altamirova věta s kterou musím naprosto souhlasit: "Doporučuji vnímat srdcem, ne rozumem. " Vizuální efekty patří k těm nejlepším, které jsem za poslední dobu viděl. Chtěl bych, ale vidět verzi Stanleyho Kubricka, která by pro mě byla naprosto jinačím a určitě zajímavějším. Na tento film musel dlouho čekat, než mohl být film realizovatelný, protože ještě k němu nebyli prostředky. Ale brzy nastal čas, ale bohužel i pro Stanleyho, který... Nerad o tom mluvím. Když Kubrick je můj nej režisér, který je mým vzorem. (12.06.2004)

Já chci taky takovýho medvídka:P A.I. je po dlouhé době film o jehož ději jsem nevěděl vůbec nic (ani to že tam hraje William Hurt, ale to se mi u něj stává celkem často...naposledy třeba u Dark City) a tak jsem si ho správně užil od začátku až do konce...kdyby tak tohle viděl maestro Asimov...o maestru Kubrickovi ani nemluvě...i když mám jisté pochybnosti, že by tento film pojali právě tak jako Felký Stýfn, k jehož dílu mám dost obtížně vysvětlitelný vztah:) Skvělé herectví obzvlášť u Haleye Osmenta, od Jude Lawea se ani nic jiného nečeká;) Na Manhattan hned tak nezapomenu, ostatně to asi na celou poslední třetinu filmu... 80% (18.02.2004)

Tenhle film je minimálně žánrově neukotvený a nekonzistentní. Začíná jako naprosto konveční, nezajímavé a nutno poznamenat že i nudné scífko o anroidech, potažmo robotech obecně, které ale působí v prvních 45-ti minutách poměrně seriózním dojmem a má jednu velmi silnou zbraň a sice herecký výkon Jakea Thomase respektive postavu Martina. Poté nastoupí část další, která na první pohled nabízela zcela jiný průběh pokračování, než to, jakým se nakonec vydala. Pamatuji si, jak jsem si v tu chvíli (osamocený David v lese) v duchu říkal: "Vida, teď by to konečně mohlo začít být zajímavé, jak se asi zachová, takhle sám, stane se z něj něco zlého, třeba?". Což o to, začlo to být svým způsobem zajímavé, ale za jakou cenu? Motorky akčně nahánějící zmrzačené roboty jakoby najednou vypadly z těžkých béček, ale to bych byl schopen skousnout snadněji, než pohádku, která vystřídala sci-fi po hodině vyprávění. Hlavní postava se posléze stává nesnesitelnou figurkou ženoucí se za absurdním cílem, jehož vyřešení mě absolutně nezajímalo. Pohádka se v počínající hodině třetí mění už v naprostou phantasmagorii, která jen těžko hledá konkurenci a to i v nastolené kýčovitosti a přeslazenosti samotného závěru. Vlastně by se dalo říci, že tenhle film je minutu od minutu horší a horší. Nic to všechno ale nemění na tom, že bych chtěl mít chlupatého Teddyho u sebe doma.... (21.02.2008)