Blízká setkání třetího druhu

Odzbrojující film, který stále dokáže ohromovat, zneklidňovat, děsit, probouzet zvědavost, bavit svým vtipem a napínat v detailech (když v jedné scéně opodál stojící televize zobrazuje horu, jejíž právě dokončený model stojí hned vedle, chtělo se mi na telefonujícího Roye řvát, ať se podívá na tu pitomou bednu..!). Blízká setkání třetího druhu jsou inteligentní limonádou a výbornou zábavou s mnoha sugestivními momenty, jejíž nejsilnější kouzlo spočívá v suverenitě, s jakou míchá snad všechny tradiční návnady na diváka do jednoho funkčního celku. Zbývá přičíst atraktivní UFO tematiku a vychází mi pravděpodobně nejlepší Spielberg. Ostatně, není schopnost míchat kvalitní filmové koktejly pro masy jeho dlouhodobou výsadou? Až člověka zamrzí, že se na stará kolena snížil ke kompromisům, jakým byl například druhý Jurský park nebo čtvrtý Indiana Jones... (28.12.2006)

Jedno z klíčových děl žánru, které muselo být ve své době neuvěřitelnou peckou, mě dnes léta páně 2012 docela velkým obloukem minulo. Honba za kontaktem s mimozemšťany je sice plná „úžasných“ vizuálních efektů i zajímavých nápadů, ale to, že jsem ji viděl až nyní, bude zřejmě tím největším kamenem úrazu. Slušnou atmosféru nabízí jen sporadicky, hluchých míst naopak poměrně hodně. Přepálená délka z ní pak dělá na můj vkus až příliš neosobní (místy takovou až na Spielberga překvapivě nepříjemnou) záležitost. Ale jak říkám, pětatřicet let poté nemůžu čekat zázraky. PS: Spielberg se navíc opět ukázal jako oscarový smolař (osm nominací, pouze cena za kameru).. (30.03.2012)

Steven Spielberg, vynikající producent, dobrý osvětlovač, průměrný režisér a mizerný scénárista. Bylo by vůči němu milé říci, jak pozvedl žánr sci-fi filmu, dodal mu hloubku a mystérium, leč spíše opak je pravdou. Spielberg není žádný vizionář, ale surfař na módní vlně. V roce 1974 vydal jistý Charles Berlitz knihu s názvem Bermudský trojúhelník a fakticky stvořil (třebaže ta v náznacích existovala už předtím) legendu o této oblasti, v níž se údajně ztrácí lodě a letadla. "Fakta" z této knihy si Spielberg zapůjčil a bez ladu a skladu je do filmu, s prominutím, mrdnul. Uječeného vědce nechává nalézat v exotických pouštích loď Cotopaxi a křičet: "Cotopaxi, co ta tady dělá," a totéž i s letkou číslo 19. Mimozemšťany předvádí jako naprosto nelogické bytosti, které tu někoho v průběhu času unesou, jindy třesou barákem a nádobím, tu někoho opálí v temné noci, pár lidem vhodí do hlavy nejasnou myšlenku, jež jim rozvrací rodiny a chybět nemohou tajemně poletující světélka. Zkrátka canc, co shrnuje většinu populárních nesmyslů, které s sebou víra v ufounské manévry na Zemi nese, a jenž se vůbec nezajímá o logiku, která by za tím mohla být. Někdo by mohl namítnout, že např. nezahrnul kruhy v obilí, tudíž "tak lacinej zase nebyl", jenže chyba - ony se ty kruhy proslavily až v roce 1978 - o rok to minul, zatracená smůla. Jinak by tam jistě byly. Vzpomenu-li si na moudré, trpělivé a hrozivé mlčení monolitu z Vesmírné odysey, tak mi jsou emzáci, co akorát pípají, jednou komunikují kódem (btw - je zajímavé, že mají stejnou soustavu souřadnou jako lidé), jindy telemlžením a mají velké oči na zjevně přesvětlené planetě, dvojnásob nesympatičtí. Nu a hlavní hrdina, který postupně přijde o svůj tvar a zůstane mu pouze TVAR... stal se beztvarým. Nebýt jeho rodiny, jdu s hodnocením ještě níž. Protože bez ní jde o nesmyslný sled trikových sekvencí, jež mají jen o něco větší nárok na označení za umění než světelné efekty na lepší diskotéce. Slabé **. (04.10.2010)

Mágia v púšti za zvukov opantávajúco jednoduchej hudby. Spielbergova slávna nadpozemská sci-fi, ku ktorej aj napísal scenár, čo sa uňho nestáva často. Pre niekoho klasika, pre iného (napr. pre Terryho Gilliama, ako som zachytil) trápna, detsko-detinská rozprávka so svetielkami v tme. Ja, ak príde reč na mimozemšťanov, mám radšej agresívne krváky á la Votrelec. Ale aj toto sa mi páčil. Každopádne, ak je pravda, že kvôli tomuto Spielberg odmietol (spolu s Richardom Dreyfussom) návrat do Čeľustí 2, potom troška ľutujem. Radšej by som si v ich podaní pozrel návrat do Amity, aby som pravdu povedal. Možno by to napokon bol o dosť lepším horor. (01.11.2004)

Pro mě je tohle jako kousnutí do kyselého jablka o kterém člověk téměř najisto tuší že kyselé bude. Řeknu to na rovinu: pro mě osobně Spielberg + mimozemšťani = slabota, průměr. Ať už se jednalo o Ítího nebo o domrvený závěr posledního Indiany. Pokud budou vystupovat i v pátem díle Jonese nějací ufouni, tak asi zcvoknu. Není to zaujatost, jen mám rád když Steven točí dospělácké filmy. A že je točit umí nás přesvědčil ve výborném Ryanovi, Mnichově nebo ve všech Indiana Jonesech. Jeho sci-fi Minority Report si řádně považuju jako výborný počin. Zato Blízká setkání mě nechávají téměř naprosto chladným. Těch zapamátováníhodných scén je zde jako šafránu. Dobře únos dítěte super, ale co dál? Časový odstup mi z dnešního pohledu nedělá žádné problémy. Jen ten příběh pro mě buď není natolik atraktivní nebo mě prostě tato Spielbergova látka moc netáhne. Ono já se ostatně s polovinou jeho filmů nedokážu ztotožnit. (26.04.2010)