Purpurová barva

Tohle je typicky priklad proc nemam rad mnohe filmy Stevena Spielberga, radobydojemne rodinne drama, tentokrat z oblasti jizasnkych afro-americanu. Natocene to neni spatne, ale me ti negramotni cerni vidlaci skutecne nijak neimponuji. U nekterych kycovitych scen jsem si vylozene placal na celo a rikal si Stevene, uz se prober! 3/10 (20.02.2013)

Velice silný film od skvělého režiséra, který snad žádný film nenatočil špatně. Navíc debutující Whoopi Goldberg, která si hned střihla hlavní roli a hned naprosto neuvěřitelně skvěle jí zvládla. Whoopi jsem věřila každé slovo i gesto a bylo pro mě neuvěřitelné zjistit, že jí bylo 30 let když hrála 14-ti letou dívku. Každopádně nebyla jediná, která to skvěle zahrála, vlastně za to mluví všechny nominace a proto je pro mě tak šokující, že film nezískal ani jednu sošku. Je to velká škoda, protože tak skvělý film se silným příběhem by si zasloužil alespoň tu jednu. (31.03.2015)

Film Purpurová farba, režiséra a producenta Stevena Spielberga, som videl minimálne spred desiatich rokov, ak nie ešte viac, možno cca i takmer 20 rokov, čo je v porovnaní s niekoľkými dekádami filmového deja, len slabučký odvar. Naschvál nadhadzujem tieto obdobia, pretože snímok zachytáva postavu černošskej ženy Celie Johnson na prahu 20. storočia, keď ju a jej sestru Nettie rozdelí nevyspytateľný človek, vtedy sú v tínedžerskom veku, postupne sa prediera holým, nemilosrdným životom s týmto gaunerom Albertom, až po štyridsiate roky, keď sa po dlhých desaťročiach vytúžene stretnú na prahu jej domu... Počas týchto všetkých peripetií, natrafí v živote na dve dôležité ženy : speváčku Shug Avery, a “REBEKU” Sofiu, ktorej jej pomôžu otvoriť oči, a schopiť sa. Táto trojica predstaviteliek, menovite Whoopi Goldberg v hlavnej úlohe, a dve černošky vo vedľajšej, t. j. Margaret Avery, a taktiež svetoznáma OPRAH, podávajú naprosto vierohodné, strhujúce a navzájom vyrovnané herecké výkony, keď im k tomu ešte sekunduje odporný a slizký, perfektne sediaci na rolu Danny Glover, tak toto KVARTETO predvádza herecký koncert. Režisér nakrútil svoj prvý, odvážny, dospelý film, ktorý má svoj potenciál, a podľa mňa ide o jeden z najlepších filmov 80. rokov, s 11. nomináciami na Oscara, a ani jeden premenený „zlatý plešivec” , čo je z časti FIASKO, zrejme až po ďalších dekádach sa film konečne DOCENIL. Je to film o dekádach a postavy sú, ako dekorácie. Obdivuhodne zachytený snímok. Spielberg je frajer. (27.01.2018)

Z mého pohledu jeden z méně úspěšných Spielbergových humánních projektů. Napřed to nejhorší: závěr je šíleně natažený a přecukrovaný. Má to reálný základ ve faktu, že na stáří se člověk stává pokornějším a smířlivějším, ale jednak ne každému je takové prozření dopřáno, a jednak až taková selanka to zase není. --- Jinak je to dobré a zajímavé. Životní příběh jedné černošky z Georgie (nebo Severní Karolíny, ve filmu jsou odkazy na obě místa) od začátku do třicátých let 20. století. Otázka rasové diskriminace s výjimkou jedné scény zůstává v pozadí. Je to spíše o bídě a surovosti, kterou si černoši přivezli nejspíš už z Afriky a v Americe dosud neměli dost času a příležitostí se z ní vymanit. Hrozné, a nevím nevím, zdali bych si v té době a na tom místě přál, aby mí černí spoluobčané bez překážek vykonávali své volební právo. --- Ve srovnání s nedávno viděným Taylorovým The Help je tohle vyprávění nekonečně realističtější a hodnotnější. Při vší hrůze vidíme, že černoši mohli mít majetek, mohli si vydělat, někteří docela prosperovali, a jakýsi pokrok pozvolna dorazil i k těm méně přičinlivým. Politická práva ovšem neměli, ale když to porovnám, jejich šance na důstojnou existenci byly přecejen vyšší, než jaké měli moji rodiče za Husáka. Nemyslete si, velmi mnozí to měli tak neodčinitelně kádrově polepené, že změnit barvu kůže - tedy vstoupit do partaje - nemohli o nic snadněji, než ti černoši. A velmi často to nebyli ti nejzabedněnější a nejhrubější mezi námi, nýbrž zrovna naopak. --- To srovnání mě jen tak napadlo, když ke mně dorazila zpráva o úspěchu Purpurové třešničkové partaje v posledních volbách. Někdo se negrem narodil, a jiný jím zkrátka chce být. (11.11.2012)

Určite nie prelomová kinematografia, skôr remeselne zručné spracovanie v umení mnohokrát sa vyskytujúceho námetu o násilne rozdelených a strádajúcich blízkych dušiach. Utrpenie jednej z nich, spočívajúce v otrockom posluhovaní manželovi, je postupne vyvažované odstupňovanými oblomkami radosti ústiacimi do záverečnej všeobjímajúcej a všeriešiacej katarzie. Jednoducho: život v ponížení sa šibnutím čarovného prútika premení na gýčovitú selanku šťastia a lúky plnej kvetov. Nedôveryhodná báchorka & žmýkačka emócií? Áno, ale spôsob, ktorý Spielberg zvolil ma dostal. (29.07.2011)