Čelisti

9 / 10 Snáď žiadný iný film nezmenil tvár modernej kinematografie tak, ako to urobili Čeluste. Tento námetom nie práve najkvalitnejší snímok stál za vznikom fenoménu tzv. 'letného blockbusteru' a vyniesol Spielberga na filmový piedestál, čo sú udalosti vskutku historického charakteru. Tieto fakty však nevravia nič o skutočnej kvalite filmu, ktorá je nepopierateľne na vysokej úrovni. Snáď najgeniálnejším ťahom bolo sporadické ukazovanie hlavného rybacieho záporáka filmu. Je pravda, že sa nebolo čím chváliť (prvý model neustále škúlil a nezatvárala sa mu papuľa, potom sa utopil...), no Spielberg už pred tým pochopil jednu sakramensky dôležitú vec, ktorú niektorý režiséri nepochopili doteraz - menej je niekedy viac a v prípade nejakej hnusnej potvory to platí dvojnásobne. A to, že to nebola len 'z núdze cnosť' dokazuje už Spielbergov predchádzajúci menej známy film Duel (1971). Späť k Čelustiam - mnohý si neuvedomujú koľko úsilia za týmto dielom stojí a koľko sebadôvery musel Steven mať aby sa pustil do jeho natáčania len pár rôčkov po tom, ako dokončil natáčanie jednej z ďalších televíznych produkcií. Už len z tohoto dôvodu musím dať päť *. Ten kto neskúsil natočiť vlastný film a nezažil všetky tie nervy a občasné pocity absolútnej bezmocnosti si film ako Čeluste nikdy nevychutná naplno. (08.02.2005)

Kamarád mi vyprávěl, jak při scéně, kdy se v ******* objeví lidská hlava, sebou všichni v kině tak trhli, že se jedna řada kompletně zřítila (to víte, starý kino, spojené dřevěné sedačky...něco takovýho se už dneska v multiplexu nezažije :o)) To myslím hovoří za všechno.... Model žraloka nefungoval tak jak měl, a proto Spielberg volil v první půli spíše náznaky. A udělal dobře. Lidská představivost je totiž mnohdy mnohem děsivější. (13.04.2003)

Scéna z tohohle fillmu, kdy hraje výtečná hudba Johna Williamse a blíží se žraločí ploutev mě napadá vždycky, když se dívám na nějaký nepodařený horor a je tam trapná chvíle ticha a nudy. Pan Spielberg zde totiž dokázal vytěžit spustu hrůzy z jedné papundeklové ploutve. Celé zvíře moc neuvidíme, ale atmosféra toho, že tam někde dole je, přetrvává celý film a opravdu nevyprchá. (01.12.2003)

Na mě to na rozdíl od některých pořád funguje. Možná proto, že Čelisti byly pro mě (stejně jako pro celý svět) prvním filmem tohoto druhu, a že jsem je viděl v raném mládí v kině, a že už budu navždy poměřovat každou napodobeninu tímhle originálem. A z těch se působivosti a kvalitám The Jaws přiblížila snad jedině skvělá Kosatka Michaela Andersona. V půli 70. let se Steven Spielberg ještě nerozpakoval zabít ve svém filmu malého chlapce - to byla krásná doba. Je tu i jedna z prvních slavných "lekaček" v historii filmového horroru. Ten moment pod vodou: jako jeden muž vyletěl tenkrát celý sál ze svých křesel. Ultimátní, nezapomenutelný, výborně natočený a velice vlivný film. (15.08.2007)

„Potřebujeme větší loď!“ Kdo by neznal Spielbergovy digitální ještěry, kdo by neznal Spielbergovy výlety do druhé světové války, kdo by neznal jeho útoky od obrovského bílého žraloka. Spielberg je značka, Spielberg je jistota. Před čtyřiceti lety, před deseti lety, dnes. Velké problémy s maketami žraloků, přepisování scénáře, špatné počasí, hádky na place, nevraživost mezi hlavními herci, vysoce překročená délka natáčení, navyšování rozpočtu, dohady při postprodukci – Steven to neměl snadné. Nakonec ale stvořil žánr/tradici letních blockbusterů. A tržby a ohlasy (i kritická nařčení) byly halasné. Strategie práce s monstrem – lidožravým bílým žralokem – to byla ukázka talentu ve službách filmařské inteligence. O zvířeti se mluví, hraje se s ním ve videohře, je na plakátu – ale ve filmu diváka (alespoň v první hodince a něco) děsí jen v náznacích. S iracionální hrozbou se tak pracuje náramně. Zlověstný hudební motiv ze skladatelské dílny Johna Williamse (jeden z jeho pěti Oscarů) nejprve nikdo nebral moc vážně, nakonec ale tvoří nedílnou součást legendárního snímku. A Spielberg? Naštěstí měl dostatek rozumu, aby odmítl pokračování, a vrhl se na další neprobádané filmařské cesty. (27.01.2016)