Režie:
Richard LinklaterScénář:
Richard LinklaterKamera:
Shane F. KellyHrají:
Milo Coy, Jack Black, Lee Eddy, Bill Wise, Natalie L'Amoreaux, Josh Wiggins, Jessica Brynn Cohen, Sam Chipman, Danielle Guilbot, Zachary Levi, Glen Powell (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Muž vypráví příběh sebe jako desetiletého chlapce v Houstonu roku 1969. Nostalgické vzpomínky se prolínají s neuvěřitelným povídáním o cestě na Měsíc. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (75)
Pro mě osobně jeden z nejpříjemnějších filmů posledních let, který stejně dobře šlape jako komentář doby i jako zasněný coming of age příběh. Popisná expozice natažená na padesát minut nepozbývá skvělých nápadů a kreativní inscenace a pomáhá vykreslit tehdejší utopii, v níž lidé kolem futuristicky směřované NASA žili. A za zvuků Zagera a Evanse či Canned Heat přitom vzhlíželi k dalekému Měsíci, kde se společně s Armstrongem a dalšími viděli snad všichni dospívající chlapci. Zábavné, chytré i poučné - takhle bych si nabídku Netflixu představoval ideálně. 90 % ()
Apollo spája kľúčové linklaterovské esencie: atmosféru doby, nostalgiu, autenticky prerozprávané pocity/spomienky hl. hrdinu, pričom bonusom je tu podmanivá rotoskopická animácia, ktorá podčiarkuje detskú fantáziu a zanecháva punc originality. Linklater nás po strednej a vysokej škole vzal aj do dekády svojho (astro)detstva a ja som spokojný! (Akurát toho voice-overu mohlo byť v prvej, kúsok rozťahanej polovici menej.) ()
Jedinou slabinou Linklaterova nádherného filmu je vypravěčská ukecanost, takže je divák permanentně zahlcován informacemi a má problém zasnít se do jednotlivých obrazů, což mi přijde jako velká škoda. Jinak vše ostatní je absolutní špička. Rotoskopická animace má stále své kouzlo, dobový soundtrack je precizní a zachycení každodennosti ukazuje, že i ty nejmenší drobnosti znamenají někdy více než slavné historické okamžiky. ()
Množstvo odkazov na seriály a filmy svojej doby potešia každého fanúšika, avšak po čase som začal mať dojem, že je toho až príliš a to na úkor príbehu. V druhej polovici sa ale Linklater "spamätal" a ponúkol presne to, čo sľúbil na začiatku, totiž cestu na Mesiac. Ak by sme tu mali tieto dva prístupy rozdelené do dvoch filmov, Apollo 10 1/2 by pôsobilo celistvejšie a logickejšie. Avšak aj napriek upozorneniu na túto skutočnosť film relatívne slušne funguje a pokiaľ vám hovoria niečo pojmy Destination Moon alebo Twilight Zone, či napríklad aj Bonanza, nemáte čo riešiť. 70% ()
Tyhle nostalgické filmy mi začínají připadat jako velké klišé, protože jednak jich je v poslední době hodně a taky jsou si podobné jak vejce vejci. Ať už šedesátky, sedmdesátky, osmdesátky nebo devadesátky, vždycky autoři vzpomínají na svoje dětství, vždycky to mají plné odkazů na tehdejší kultovní díla, u kterých nutně musí i ostatní, kteří v té době žili, stejně nostalgicky vzpomínat, vždycky je ta doba prezentována jako bezstarostná a nejlepší na světě, skoro vždycky to je jen sled scén či slepenec vykradených zápletek z jiných filmů a seriálů (což platí hlavně o Stranger Things)... Opravdu málokterý takový současný film se to snaží využít v něco víc a ačkoli jsem u Linklatera doufal, že Apollo 10 1/2 bude jeden z těch výjimečných případů, tak jsem se bohužel mýlil a dostal jsem obyčejný nostalgický film splňující do puntíku vše výše vypsané. Což o to, dětství to mohlo být hezké a doba příjemná (když teda byl člověk dítě), ale na mě se to nijak zvlášť nepřeneslo a přišlo mi to víceméně průměrné, až na pár scén. Kdyby aspoň ta fiktivní cesta na Měsíc byla víc zapojena do celkového kontextu a nepůsobila jako nějaký jiný příběh, asi bych byl značně spokojenější, protože o cestě na Měsíc jsem snil jako děcko taky a kdybych čirou náhodou měl možnost letět do vesmíru, hned bych ji využil i teď. Jenže takhle to ze svojí největší možné přednosti kvůli nepropracovanosti udělalo tu nejnudnější a nejmíň zajímavou část. Škoda. 3* ()
Galerie (29)
Photo © Netflix
Reklama