Apollo 10 1/2: Dítě kosmického věku

Linklaterovo vysoce autorské vzpomínání na dětství promíchané s vysněnou cestou na Měsíc. Šedesátá létá v Hustonu, poblíž vzniku jednoho z nejdůležitějších počinů lidstva, byla podle všeho skvělé místo k žití. Tlachání, hry a sny o úžasné budoucnosti. Válka jako kulisa v televizi. Vizuální stránka z celého projektu dělá fantastickou podívanou, ve které jsou překreslovány nejen kusy skutečnosti, jako byly dobové zábavní parky, ale i fragmenty 2001: Vesmírná Odyssey a dalších zásadních kulturních počinů. Test Apolla 10 1/2 je milé naivní a zábavný i když bez větší katarze... dělá z přistání docela brnkačku. Především je to výpověď o době, která budila naději. (02.04.2022)

Osobně jsem se ještě nesetkal s filmem od Richarda Linklatera, který by byl vysloveně špatný nebo bez nápadu. Nápad je vlastně i to, co jeho filmy tak povyšuje. A stejně tak si za svůj nápad zaslouží pozornost i tento animovaný kousek. Už jenom to, že je animovaný mluví originalitou samo za sebe. Animace je navíc překrásná. Stejně tak úžasný je ale i námět. Richard Linklater tu autobiograficky vypráví příběh svého dětství na konci 60. let v oblasti Houstonu. Příběh o tom, jak jeho dětství neskutečně ovlivnila NASA, JFK a jejich nadšení dobít Měsíc. Tehdejší děti měli skvělé hrdiny na rozdíl od dětí dnešních, jejichž hrdinové jsou nejen za hranicí vkusu, ale i lidské snesitelnosti. Richard ale své vyprávění pojal tak jako hezky, po vzoru českého Vyprávěj. Sype tu jednu informaci za druhou a ukazuje, jaké krásné dětství tehdejší děti v Americe měla. Na to byla opravdu radost koukat a kdyby to udržel do konce, asi bych zvolil i pětihvězdičkový příděl. Aby ale filmu i něco navíc přidal, narouboval na svoje vyprávění i příběh jeho alter-ega, které se vypravilo vesmírnou lodí na Měsíc. Taková asi představa každého kluka v té době. To se pak trošku násilně prolíná s tím vyprávěním o dané době a úplně mi to pospolu nesedí. To samotné vyprávění bylo lepší a vůbec bych se nedivil, kdyby jednou v budoucnu odkazovalo na tehdejší dobu jak dnešní filmy pro pamětníky. (04.04.2022)

Apollo spája kľúčové linklaterovské esencie: atmosféru doby, nostalgiu, autenticky prerozprávané pocity/spomienky hl. hrdinu, pričom bonusom je tu podmanivá rotoskopická animácia, ktorá podčiarkuje detskú fantáziu a zanecháva punc originality. Linklater nás po strednej a vysokej škole vzal aj do dekády svojho (astro)detstva a ja som spokojný! (Akurát toho voice-overu mohlo byť v prvej, kúsok rozťahanej polovici menej.) (01.04.2022)

Pro mě osobně jeden z nejpříjemnějších filmů posledních let, který stejně dobře šlape jako komentář doby i jako zasněný coming of age příběh. Popisná expozice natažená na padesát minut nepozbývá skvělých nápadů a kreativní inscenace a pomáhá vykreslit tehdejší utopii, v níž lidé kolem futuristicky směřované NASA žili. A za zvuků Zagera a Evanse či Canned Heat přitom vzhlíželi k dalekému Měsíci, kde se společně s Armstrongem a dalšími viděli snad všichni dospívající chlapci. Zábavné, chytré i poučné - takhle bych si nabídku Netflixu představoval ideálně. 90 % (22.04.2022)

Příjemný feel-good film, kterému s radostí odpustíte, že vlastně nemá žádný pořádný děj. Režisér Richard Linklater nám ukazuje, jak vypadalo jeho dětství v šedesátých letech a přibarví si k tomu skutečnost, že ho jako malého caparta poslali do vesmíru. Celá záležitost s vesmírnou misí je ale překvapivě spíše boková a řekl bych, že i nejméně zajímavá. Ale jako takové osvěžení filmu to funguje dobře. Styl animace je moc pěkný a Jack Black, který vypůjčil svůj hlas vypravěči, odvedl skvělou práci. Je to zkrátka výjimečný zážitek, který vám rozhodně vykouzlí úsměv na tváři. 8/10. (19.04.2022)