Tajuplný ostrov

Z tohoto seriálového Tajuplného ostrova nedýchalo tolik dobdružství, neznáma a tajemství jako z knížky. Tu jsem tajně znovu a znovu četl pod lavicí, protože mě bylo úplně jedno jak se množí berušky, netoužil jsem řešit rovnici o jedné neznámé a už vůbec mě nezajímalo co se stane když se sloučí kyselina sýrová s kyselinou nesýrovou. Měl jsem svůj svět, svět patnáctiletého kapitána, co sní o cestě kolem světa za 80 dní, letí pět neděl v baloně a s dětmi kapitána Granta tráví dva roky prázdnin na tajuplném ostrově a nakonec zamíří s kapitánem Nemem 20 tisíc mil pod moře abych společně naplánovali Cestu na měsíc. Ono je to vlastně jedno, zda je to seriál, film nebo knížka, protože romány a příběhy od pana Julea Verna nemám uložený jen tak někde na poličce v knihovně, mám je totiž navždy uložený ve svým srdci. (27.12.2008)

Jen poznámku k dialogům a rekvizitám trosečníků. Dialogy, zvláště u vedlejších rolí poněkud nepromyšlené (především úsměvná mluva pirátů a jejich velitele na konci seriálu). Rekvizity - zbraně s krátkou hlavní schopné opakovaných výstřelů bezprostředně po sobě podle mého nepatří do období poloviny 19. století, dále obrovské množství lan, kterými trosečníci svazovali kde co (kde je tak náhle vzali?), obrovské množství nábojů do střelných zbraní (to si všechny dokázali vyrobit?) atd. atd.... - že by vše dodala vyplavená bedna? Jistě, technické vybavení kapitána Nema bylo nadčasové, ale součastníci by měli používat věci dobové. V tomto ohledu nás scénář vede "pěkně za nos". Buďme ale schovívaví a s nostalgií a přivřeným okem sledujme seriál, kterému Omar Sharif dodává jako vždy zvláštní charisma. (15.06.2008)

Cítil jsem to tehdy jako velikou nespravedlivost. Kvůli mladšímu bráchovi jsem musel vždy brzo do postele, aby mu v pokoji chudákovi nebylo smutno... A když píšu brzo, tak tím myslím šíleně brzo, ani raděj nebudu psát v kolik... Jo... Ale Tajuplný ostrov jsme výjimečně měli, samozřejmě oba, jak jinak, povolený a to jsem si to tedy užíval. Knížku už jsem měl přečtenou, takže jsem zkušeně věděl co a jak. A popíjeli jsme přitom tu děsně sladkou a děsně červenou malinovou limonádu. Nebylo to vůbec špatný :-) (30.10.2011)

Tento seriál je pro mě novinka, nikdy dřív jsem ho neviděl, takže nostalgii do hodnocení započítat nemohu. Už jsem viděl více dobrodružných seriálů o ztroskotancích, ale tento je extrémně nudný a nezajímavý. První díl je poněkud zmateční, prolínají se v něm scény z letu balónem se vzpomínkovými. Další tři díly se téměř nic neděje, mimo toho, že pár chlapů stále dokola obchází ostrov, co chvíli se některý z nich ztratí a ostatní ho hledají. Trochu akce a napětí se naskytne až v posledních dvou dílech, ovšem zde se zase vše vyřeší nějak moc narychlo. Když to porovnám třeba s Korálovým ostrovem, tak ten je minimálně o třídu lepší. Zvláštní je, že se v seriálu po celou dobu neobjeví jediná žena, což mi po pravdě taky trochu vadí. Dávám slabé 2 * a 35%. (20.02.2018)

Tajuplný ostrov je jedna z mála Verneovek, kterou jsem v mládí nečetl. Přesto si dovolím tvrdit, že kouzlo knihy Julese Vernea v tomto seriálu chybí. Měl jsem pocit, že sleduju spíš podprůměrnou robinsonádu. A co mě opravdu vyděsilo - zpracování technických vychytávek kapitána Nema. Po tomhle si cením ještě více výborné práce našeho Karla Zemana. (11.03.2009)