Schindlerův seznam

Když Spielberg vedle názorů a přesvědčení předloží i své nejzásadnější duševní dilema, nemůže vzniknout nic než ta nejsilnější a extra chutná filmová káva a jeho duševní vrchol. Při Schindlerově přerodu z běžného občana na nezastavitelného zastánce všech bližních sice získává na intenzitě možná až příliš nenápadně, ale při velkolepých scénách a dokonale věrohodných myšlenkových vodopádech z úst hlavních postav o to důrazněji. Svého druhu opravdu jedinečné a ve všech směrech neopakovatelné dílo. (31.12.2005)

Tak tohle je genialni Spielbergovo mistrovske dilo, ktere je pravem mezi deseti nej filmama. Behem tech trech hodin filmu, ktery ani na moment nenudi a klidne by moh bejt jeste delsi, Spielberg mistrovsky ukazuje jak hruzy, tak sceny plny nadeje. O tomhle filmu neni moc co psat, jeden z nejlepsich s podobnou tematikou, i kdyz mam mozna krapet radsi Pianistu. Vynikajici rezie, skvela kamera, pekna hudba a uzasny vykony Neesona, Fiennese a Kingsleyho. Nevim, jak moc film odpovida skutecnosti, ale je tak uchvatnej a realistickej, ze me to ani nejak zvlast nezajima. Jediny co bych tomuhle filmu vytknul, je barevnej zaver, s pokladanim kamenu, to bylo trapny. (20.02.2007)

Pianista ve srovnání se Schindlers list působí opravdu bídně, proto se nikdy nebudu tyto dva filmy snažit srovnávat. To jen tak na úvod a s vědomí, že sem i Pianistovi dal 5. Ovšem Spielbergův opus magnum prostě už asi nic nikdy nepřekoná, alespon ne v tomto "žánru". Příběh je opravdu dechberoucí, scény spielbergovsky vypilované (nejvíc, když nepočítám proslovy a dialogy hlavních postav, zaujala noční scéna po vyklizení ghetta - opravdu mrazivě dokonalé) a jsem opravdu rád, že se jednoho z nejkrásnějších příběhů o skutečně skutečných lidech ujal on. A do hlavní role dal Neesona. Ten prostě Schindlera hraje famozně, jeho postava a charakteristický hlas, který dodává opravdu hodně charismatu mu v tom velmi pomáhají. Kingsleyho postava nemá hlavní slovo, avšak jeho výkon je stále jako vždy velmi slušný. A o Amonovi toho bylo napsáno už tolik, že jen souhlasně kývnu nad tím, že Fiennes tehdy měl dostat oscara. Film trvá slušnou dobu, ale uběhne velmi rychle a.... prostě mně to stále dokola dostává. Tolik emocí, procítěnosti a krásy v protikladu s hrůzami holocaustu se jen tak nevidí. Liamova závěrečná tečka se může zdát někomu sentimentální a přehnaná, ale alespon Spielbergova Schindlera sem si zamiloval, at už byl opravdu jakýkoliv. Krása (10.01.2011)

"Můj otec vždycky říkal, že pro život potřebujete tři lidi. Dobrého doktora, chápavého kněze a mazaného účetního."        Jakmile se o nějakém filmu mluví a píše v superlativech, mám tak trochu problém. V hlavě naskočí červená kontrolka. Zcela ponechám stranou, nakolik si scénárista a režisér zahrál na city diváků. Při zpracování tak závažných témat jako je holocaust, se vždycky někdo najde, kdo se bude ohánět nadbytečným dojetím a klišé. Téma bylo vybráno dobře. Pan Schindler byl pěkný ptáček, patrně mnohem větší, než z filmu vyplývá. A zůstal stejný i po válce - problémy s alkoholem, neúspěchy v podnikání, od "svých" židů se nechával vydržovat. Tedy žádný ukázkový hrdina. Na samém počátku příběhu máme prospěcháře, který chce vydělat. Díky bohatým židům si vystaví svou živnost a žije si dobře. Mezi vyděláváním peněz a popíjením občas někomu pomůže, ale s velkou pravděpodobností se také na mnohé vykašle. Nebudu tu mluvit do svědomí scénáristovi, odvedl dobrou práci. Film potřebuje zjednodušení, dynamiku a jasnou linii. Musí ukázat násilí, ale nesmí ho být zase moc, musí mít i světlé chvilky. Něco se povedlo, něco zas ne tolik.                                                            Příběh má silné mužské role a to hned několik. Kromě vypečeného prospěcháře Oskara tu máme náladového potměšilce a násilníka Amona a především skvělého židáčka s ustaraným výrazem - Izáka Sterna. Co je tak trochu skryté v pozadí jsou ženy. Na počet je jich dost, ale chybí výrazná ženské role, která by prostupovala celým dějem. Mohla to být paní Schindlerová, zůstává spíše v pozadí. Je tu partnerka Amona,, jejich rozhovory či rozpory mohly příběh zpestřit. Či krásná židovka Helena, zde bylo dobře rozehráno na zajímavý příběh, jak ve vztahu k Amonovi, tak i k Schindlerovi, ale ta se ke konci zcela vytrácí. Našlápnuto bylo dobře, ale bohužel šlo o promarněné šance. Dobře to mohlo fungovat i mezi samotnými seznamníky - šlo o celé rodiny, prostor na rozehrávku tu byl.                                                                                             Židovské písně zaznívají spíše sporadicky, nuž co, do zpěvu jim asi moc nebylo. I když jde o film vážný, dalo se jistě propašovat do filmu i trochu pověstného židovského humoru. Ať už mezi Schindlerem a Sternem nebo mezi židy navzájem. Možná byl film mnohem víc Schindlerův než těch na seznamu ... Ale i tak zanechal nesmazatelnou stopu, učitě stojí za vidění.                                                                                                                                                                                            Zajímavé komentáře: Sarkastic, Shadwell, Madison, sinp (20.03.2014)

Steven Spielberg je fenomenální "řemeslný" režisér s talentem pro vytvoření technicky i obsahově prvotřídního snímku. Králem je na poli velkolepých a vizuálně dokonalých blockbusterů. Ovšem Schindlerovým seznamem mě zase utvrdil v tom, že jestli ve mě něčím nedokáže vzbudit potřebný zájem a i patřičné emoce, budou to jeho dramata. Říkala jsem si, že alespoň tento legendární film by mohl být skutečně tak mimořádný, jak o něm mluví všechny ty recenze a vysoká procenta. A že by mě snad nějaké Spielbergovo "lidské drama" mohlo konečně nějak dostat. Bohužel, nestalo se tak ani v tomto případě. Snímek mi přišel hrozně rozvleklý a jaksi nezáživný. Děj se odehrával buď někde v kanclu, na večírcích nebo v jiných místnostech, kde se v podstatě nedělo nic zásadního. Jenom dlouhé rozhovory, debaty, papírování a zase debaty. Toto monotónní tempo mě začalo pomalu uspávat. Liam Neeson a Ralp Fiennes jsou skvělí a táhnou celý příběh, já jsem však na celé dlouhé tři hodiny pozornost udržet nedokázala. Nějaké větší emoce, mrazení či pocit úzkosti jsem nezažila vůbec a snad jediné, co se mnou pohnulo, byla závěrečná scéna, za doprovodu té fenomenální hudby Johna Williamse. Spielbergova dramata mě prostě nějak nedokáží zasáhnout. A je mi líto, že se to nepodařilo ani Schindlerovu seznamu. (17.02.2014)