Schindlerův seznam

Stevena Spielberga považuju bez ohledu na to, jaký počet hvězdiček naděluji Schindlerovu seznamu, za jednoho z nejlepších světových vypravěčů filmového plátna, vynikajícího řemeslníka a fabulátora. V táboře filmových fanoušků se někdy objevují hlasy, že jde o příliš komerčního autora a z jeho tvorby berou vážně pouze Schindlerův seznam, případně Zachraňte vojína Ryana. Osobně mám přesně opačný pocit. Spielberg vždycky vyprávěl pohádky, ať již pro děti nebo pro dospělé, a perfektně se hodí právě k realizaci oddechových projektů a žánrů. Sci-fi, dobrodružný příběh nebo fantasy z jeho dílny je obvykle chuťovka. Horší je to, když se chystá vstoupit na půdu výsostného umění a chce odvést nadčasovou, co nejserióznější práci. Spielberg totiž u nich používá podobné nebo vlastně totožné prostředky jako u svých oddechových projektů. Na Schindlerově seznamu mi vadí hned několik poměrně závažných věcí. Za prvé, celý příběh je založený na uměle vytvořeném mýtu a i když jeho jádro je pravdivé, vyznívá v konečném důsledku jako zprávy Rádia Jerevan. Fakta jsou tu totiž postavena na hlavu. Oskar Schindler byl dobrodruh, nacista ne z přesvědčení, ale na základě tvrdého kalkulu, manipulátor a tvrdý bezohledný obchodník a vykořisťovatel. Dá se o něm napsat spoustu negativního a spíš než ho obdivovat by bylo mnohem přesnější jím opovrhovat a odsoudit ho. Historické snímky obvykle přistupují k výkladu historických faktů liknavě a berou si z nich jen to, co potřebují k dosažení cíle nebo dílčího efektu. A většinou, pokud se to týká vzdálené historie, to divákům ani nevadí - s výjimkou historiků a fanoušků historické vědy. Tady je to ale tak do očí bijící a týká se to tak citlivého tématu, že mi to vadí zásadně. Skutečná úloha Schindlera je už historiky dobře zmapovaná a zcela odporuje všemu, co Spielberg ve svém filmu předvádí. Do pracovního lágru byli vybíráni většinou vězni z řad židovské policie, kolaboranti nebo ti, kteří museli zaplatit. V lágru panovaly velice tvrdé podmínky a jeho jedinou výhodou bylo, že nebyl programově vyhlazovací, tedy tam chyběly plynové komory. Schindlerovi byli vězni naprosto lhostejní a jediné, co ho zajímalo, bylo jak zpeněžit jejich otrockou dřinu. Mimochodem, ani Oskar Schindler ani kdokoli jiný nezachránil žádný lidský život. Za ty, kteří byli odvedeni do Protektorátu, museli být vybráni k likvidaci jiní vězni... Dalším problémem je Spielbergovo typické ždímání emocí, kde se dá, citově manipuluje, dojímá, vydírá a chová se jako typický výrobce blockbusterů. Přes to všechno dokáže zprostředkovat hrůzy holokaustu nejširšímu publiku a to v době, kdy už nás dělí od událostí mnoho desítek let a přímí svědkové vymírají, rozhodně není málo. Přinejmenším scéna likvidace ghetta patří k těm filmařsky zapamatováníhodným. Celkový dojem: 60 %. (18.01.2014)

„Stop! Vy tam vzadu..! Ano, vy tam v tom šedém mundúru vedle plotu z ostnatého drátu. Zase jste se podíval do kamery, kolikrát vám to ještě budu muset říkat. Sjedeme to znovu!“ Zdá se vám to cynické? To já ne, to Spielberg.. Oceňuji sice, že svůj honorář označil za krvavé peníze a věnoval je Shoah Foundation, ale moudrý člověk o těch hrůzách mluví, čte, píše, přednáší, nicméně "filmařské hrátky" s tímto extrémně citlivým tématem by měl odmítnout, protože tehdy taky člověk nedostal žádnou šanci na nový "záběr". Nemůžu si pomoct, ale mně to přijde spíše jako neuctivé ždímání emocí prostřednictvím těch, co si tím peklem prošli. Nehledě na to, že po polovině lidí, co cítili po Schindlerově seznamu pohnutí, zůstalo na novinách kolečko od hrnku s kávou na článku o genocidě v Rwandě nebo Srebrenici.. Myslím si, že úplně nejlepší by bylo, kdyby takové filmy nemusely vůbec vzniknout. Kdyby filmovým produktům o hrozných důsledcích nebyla vůbec zavdána historická příčina a film by jen zůstal tím, čím má být - iluzí. Bohužel ale nežijeme v dokonalém světě.. Žijeme s csfd, takže zpět k filmu. Tady není Spielbergovi absolutně co vytknout, obecně mi vadí jen ten výše zmíněný výběr tématu a chci být stoprocentně přesvědčen, že v tomto případě rozhodně nešlo o chladný kalkul s diváckými city, ale spíše o nějaký vnitřní pocit režisérovi povinnosti nebo dluhu. Z Fiennese s pupkem od Guinnessu v roli Amona Götha mi bylo občas na zvracení, ale to je asi pro Ralpha to nejlepší vysvědčení. (26.06.2009)

(1001) No nevím, když existují věci jako Saulův syn, Obchod na korze a Daleká cesta, tak mám prostě problém vnímat Schindlerův seznam jako "stěžejní dílo světové kinematografie". Potom si musím vědomě připomenout, že existuje víc než jeden tvůrčí přístup a že tak to je v pořádku, ale taky si zároveň nemůžu pomoct, abych se na některé ty přístupy nedívala trochu spatra. Sice vykřikuji "Oh the humanity!" každou minutu aspoň třikrát, ale stejně... Například ta často citovaná scéna s děvčátkem v červeném kabátě by byla o moc působivější, kdyby nebyla tolik přerušovaná střihem, kdyby byla snímaná ze sjednocené perspektivy delší dobu a teprve po ní kdyby následoval (jeden a delší) záběr do tváře Oskara Schindlera, který to "všechno vidí". A posledních dvacet minut... no byla to Stevenova volba. (27.01.2019)

Spilebergova (Žid) verze sio-židovské propagandy, husarský kousek, který sklidil velkou chválu ze strany Židy kontrolovaných médií, a získal mu cenu Oskara za nejlepší režii v rukou Židy ovládaného Hollywoodu. Jojo..pochopitelně, jak jinak že, to jsou fakta. Film podle skutečných událostí, ale jinak přetáhlá,dojemno-přeslazená limonáda, židohollywoodská pohádka, bajka, uměle vytvořená legenda, která neměla se skutečnou historickou realitou vůbec nic společného. Skutečný život narozdíl od Schindlerova seznamu, nebyl tak černobílý a titulní hrdina rozhodně nebyl takový lidumil-spasitel, jak se o něm tradovalo či treduje. Film byl natočený podle Keneallyho (*1935) stejnojmenného bestselleru. Schindler v tomto románu zachraňuje život 1200 Židům. Steven Spielberg si knihu vybírá jako předlohu pro svůj filmový opus(?) činí tak zřejmě s nejlepšími úmysly, dokonce věnuje svůj honorář pamětníkům holocaustu. A jelikož oba umělci (spisovatel i židovský filmař) jsou ve svých oborech machři, uchvacují miliardy lidí. Toto ožehavé téma a jeho zpracování, jako téměř povinná nutnost pro Spilberga něco podobného konečně už také natočit, vždycky už zabere. Bylo to jen z vypočítavosti? V Podstatě každý Žid je vypočítavý. I Spilbergovi to bylo často podsouváno, těžko říct. Rozčarování z filmu však u některých lidí na sebe nedalo dlouho čekat. Všem nezasvěceným, naivkům, hlupákům, stačí si přečíst něco se zápisků Emilie Schindler (1907 ? 2001), Schindlerovi manželky, Davida M. Croweho profesora historie nebo od Jitky Gruntovové (*1945) a především její knihu "Oskar Schindler, legenda a fakta". Obrázek si už jistě udělá každý z nás, tím však nechci tento film (především po historické stránce a co se týče fakt) jen shazovat, po filmařské stránce se jistě jedná o vyjímečné dílo. Půlmiliardový výdělek jistě mluví za vše! Zajímavé komentáře: Gemini, Jack.Pott, flanker.27. (14.05.2006)

|| Scenár: Steven Zaillian / Predloha: Thomas Keneally - Schindle's Ark | Hudba: John Williams | Produkcia: Steven Spielberg, Gerard R. Molen, Branko Lustig | Distribúcia: Universal Pictures | Štúdio: Amblin Entertainment | Rozpočet: 22 miliónov $ | Tržby: 321,200,000 $ || Môj obľúbený film od Spielberga. Tento film som prvý krát videl ešte ako dieťa, a netušiac mená hlavných predstaviteľov som bol úplne dojatý úprimnosťou každej scény. Dnes už viem, o ktorých klenotov filmového neba sa jednalo, a neviem odpustiť akadémii, že Liam Neeson zlatú sošku doma na svojej poličke nemá... 100% | HD, DD, EN DTS | (09.12.2006)