Reklama

Reklama

Schindlerův seznam

  • USA Schindler's List (více)
Trailer 4
USA, 1993, 195 min

Předloha:

Thomas Keneally (kniha)

Scénář:

Steven Zaillian

Hudba:

John Williams

Hrají:

Liam Neeson, Ben Kingsley, Ralph Fiennes, Caroline Goodall, Jonathan Sagall, Embeth Davidtz, Małgorzata Gebel, Mark Ivanir, Andrzej Seweryn (více)
(další profese)

Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění... Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muže vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci... Film Stevena Spielberga je stěžejní dílo světové kinematografie a vítěz sedmi Oscarů, včetně ocenění za Nejlepší film roku a Nejlepší režii. (Lucernafilm)

(více)

Videa (8)

Trailer 4

Recenze (1 784)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Stevena Spielberga považuju bez ohledu na to, jaký počet hvězdiček naděluji Schindlerovu seznamu, za jednoho z nejlepších světových vypravěčů filmového plátna, vynikajícího řemeslníka a fabulátora. V táboře filmových fanoušků se někdy objevují hlasy, že jde o příliš komerčního autora a z jeho tvorby berou vážně pouze Schindlerův seznam, případně Zachraňte vojína Ryana. Osobně mám přesně opačný pocit. Spielberg vždycky vyprávěl pohádky, ať již pro děti nebo pro dospělé, a perfektně se hodí právě k realizaci oddechových projektů a žánrů. Sci-fi, dobrodružný příběh nebo fantasy z jeho dílny je obvykle chuťovka. Horší je to, když se chystá vstoupit na půdu výsostného umění a chce odvést nadčasovou, co nejserióznější práci. Spielberg totiž u nich používá podobné nebo vlastně totožné prostředky jako u svých oddechových projektů. Na Schindlerově seznamu mi vadí hned několik poměrně závažných věcí. Za prvé, celý příběh je založený na uměle vytvořeném mýtu a i když jeho jádro je pravdivé, vyznívá v konečném důsledku jako zprávy Rádia Jerevan. Fakta jsou tu totiž postavena na hlavu. Oskar Schindler byl dobrodruh, nacista ne z přesvědčení, ale na základě tvrdého kalkulu, manipulátor a tvrdý bezohledný obchodník a vykořisťovatel. Dá se o něm napsat spoustu negativního a spíš než ho obdivovat by bylo mnohem přesnější jím opovrhovat a odsoudit ho. Historické snímky obvykle přistupují k výkladu historických faktů liknavě a berou si z nich jen to, co potřebují k dosažení cíle nebo dílčího efektu. A většinou, pokud se to týká vzdálené historie, to divákům ani nevadí - s výjimkou historiků a fanoušků historické vědy. Tady je to ale tak do očí bijící a týká se to tak citlivého tématu, že mi to vadí zásadně. Skutečná úloha Schindlera je už historiky dobře zmapovaná a zcela odporuje všemu, co Spielberg ve svém filmu předvádí. Do pracovního lágru byli vybíráni většinou vězni z řad židovské policie, kolaboranti nebo ti, kteří museli zaplatit. V lágru panovaly velice tvrdé podmínky a jeho jedinou výhodou bylo, že nebyl programově vyhlazovací, tedy tam chyběly plynové komory. Schindlerovi byli vězni naprosto lhostejní a jediné, co ho zajímalo, bylo jak zpeněžit jejich otrockou dřinu. Mimochodem, ani Oskar Schindler ani kdokoli jiný nezachránil žádný lidský život. Za ty, kteří byli odvedeni do Protektorátu, museli být vybráni k likvidaci jiní vězni... Dalším problémem je Spielbergovo typické ždímání emocí, kde se dá, citově manipuluje, dojímá, vydírá a chová se jako typický výrobce blockbusterů. Přes to všechno dokáže zprostředkovat hrůzy holokaustu nejširšímu publiku a to v době, kdy už nás dělí od událostí mnoho desítek let a přímí svědkové vymírají, rozhodně není málo. Přinejmenším scéna likvidace ghetta patří k těm filmařsky zapamatováníhodným. Celkový dojem: 60 %. ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Podle mne nejlepší a nejlidštější Spielbergův snímek s famózním výkonem Liama Neesona v roli Oskara Schindlera. Trailer zde: http://www.youtube.com/watch?v=TAH3RTRlCHY a emotivní konec filmu zde: http://www.youtube.com/watch?v=lPHvLtitxug&NR=1&feature=fvwp ()

Reklama

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) No nevím, když existují věci jako Saulův syn, Obchod na korze a Daleká cesta, tak mám prostě problém vnímat Schindlerův seznam jako "stěžejní dílo světové kinematografie". Potom si musím vědomě připomenout, že existuje víc než jeden tvůrčí přístup a že tak to je v pořádku, ale taky si zároveň nemůžu pomoct, abych se na některé ty přístupy nedívala trochu spatra. Sice vykřikuji "Oh the humanity!" každou minutu aspoň třikrát, ale stejně... Například ta často citovaná scéna s děvčátkem v červeném kabátě by byla o moc působivější, kdyby nebyla tolik přerušovaná střihem, kdyby byla snímaná ze sjednocené perspektivy delší dobu a teprve po ní kdyby následoval (jeden a delší) záběr do tváře Oskara Schindlera, který to "všechno vidí". A posledních dvacet minut... no byla to Stevenova volba. ()

Véča 

všechny recenze uživatele

Přiznávám se,že když sem Schindlerův seznam viděl poprvé v dabované verzi s formátem obrazu 4:3 nechápal sem,co na něm všichni vidí. Ale když sem viděl širokoúhlou verzi,spadla mi čelist málem až na zem. Úžasné černobílé provedení filmu mi dalo neskutečně silný zážitek z mrazivého a temného prostředí krakovského ghetta a následně i tábora v Plaszowě. Mrazilo mne,když sem viděl jak jde jen spoře oblečeným židům pára od úst,mrazil mne pohled na násilí a odpornosti ve filmu páchané,přiznám se,že sem místy i brečel,což se mi u jen tak nějakého filmu nestalo. A to všechno způsobilo právě to kouzlo černobílé,která v sobě,při správném zacházení,lépe nese jak poetickou,tak i tu děsivou atmosféru lidského utrpení. Kvůli Schindlerovu seznamu sem se rozhádal se svojí dobrou kamarádkou,jež se mi snažila namluvit,že Liam Neeson se do role Oskara Schindlera nehodil a ani nevypadá moc jako Němec. Podle mě ale byla ale ústřední trojice herců Neeson(Schindler),Fiennes(Goeth) a Kingsley(Itzak Stern) jedním z nejlepších Spielbergových tahů. Jejich výkony stvořily doslova herecký koncert. Soundtrack k filmu si od doby co se mi dostal do rukou musím pouštět pořád znovu a znovu dokolečka,především píseň Yeroushalaim shel zahav,která je nabitější emocemi než většina píniček,co sem doposud slyšel. Myslím si,že Schnidler nebyl takový lidumil,jak nám ho tady Spielberg vylíčil,i když mojí vírou silně otřásl dokument sestavený ze svědectví přeživších Židů.Ti popisovali Schindlera jako svého Boha,prakticky bezchybného,někteří z nich dokonce tvrdili,že se s Schindlerem přátelili až do jeho smrti. Ať byl skutečný Schindler jakýkoli,faktem zůstane,že zachránil víc než 1100 Židů a tím dokázal,že i jeden člověk může něco udělat proti zlořádu páchanému na nevinných. Bohužel k tomu potřebuje spoustu peněz a vlivných přátel. Tenhle film neberu ani tak moc jako oslavu "hrdiny" Oskara Schindlera,ale jako symbolický příběh o lidskosti,o síle a vlivu,jakým může zapůsobit jeden samotný člověk proti zločinnému monstru. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

V následujícím textu bych se chtěl dopustit možná poněkud neobvyklého výkladu Schindlerova seznamu, který vychází z toho faktu, že sadisti jsou lepší než technokrati. Tento paradox je zároveň odpovědí na to, co mají vlastně společného Oskar Schindler a Amon Göth a proč je film neustále staví bok po boku. Když říkám, že sadisti jsou lepší než technokrati, narážím tím na tu skutečnost, že ve vyhlazovacích táborech za druhé světové války působili pouze dva druhy SS-manů - na jedné straně byli krutí sadisti užívající si svou moc, vzpomeňme třeba Otto Molla, údajně nejhoršího dozorce z celé Osvětimi, nechvalně proslulého vhazováním lidí za živa do spalovacích jam. Na straně druhé pak byli spíše technokrati a administrátoři jako velitel Osvětimi Rudolf Höss, kteří nikomu konkrétně neubližovali a starali se hlavně o logistiku tábora, klidně třeba nasedli do auta a jeli shánět po Polsku ostnatý dráty. Rudolf Höss dokonce chápal slavný nápis „Arbeit macht frei“ nad branou do tábora, který zde byl na jeho rozkaz umístěn, nikoliv cynicky a posměšně, jak se většina lidí domnívá, nýbrž pravdivě a docela upřímně v souvislosti se svoji vlastní workoholickou povahou. Odsud je patrno, proč jsou sadisti lepší než technokrati – sadista jako člověk utápějící se v krutostech na jednotlivcích je ve výsledku mnohem lepší než technokrat stojící za milionem mrtvých. Lidé jako Himmler si toho byli pochopitelně velmi dobře vědomi, a jakmile se u nějakého výše postaveného SS-mana zjistila přemíra sadismu, byl ihned odvolán, neboť takový člověk nebyl zpravidla efektivní a zdržoval díky svým krutým kratochvílím masové vyvražďování. ____ Předchozí úvod byl nutný, protože jen díky němu se dá pochopit, co mají společného Oskar Schindler a Amon Göth a proč jsou ve filmu stavěni vedle sebe. Film má vlastně tři části, přičemž v každé z nich se obě tyto hlavní postavy chovají trochu jinak. V první části je Amon Göth klasickým sadistou, střílejícím vězně z balkonu své vily, a Oskar Schindler se žádného velkého zachraňování ještě nedopouští, maximálně tak vytáhne z vagonu svého účetního. Kdyby chtěl ale zachránit celý vagon, nezachrání nikoho. Schindlerovo malé dobro je tak ve skutečnosti velkým dobrem, stejně jako je velké zlo Götha malým zlem, protože si nepočíná jako technokrat. A poněvadž malé zlo = velké dobro, jsou obě postavy v první části jasně propojeny. Klíčová tu je večerní scéna na balkonku, kde Amon Göth vytýká Schindlerovi, že není nikdy opilí. Opilý sadista versus sebeovládající se Schindler jsou vlastně pro dobro věci totéž. Ve druhé části se situace ovšem obrací, neboť Amon Göth se na naléhání Schindlera promění v „Amona Dobrotivého“ a jako císař začne svou moc projevovat tím, že i když má veškeré oprávnění zabíjet, často to neudělá. Už nestřílí z balkonu, dokonce povolí Schindlerovi pokropit odjíždějící vagony vodou z hadice. Naopak Schindler začíná mnohem více riskovat a jeho velké dobro se tak může velmi snadno převrhnout v malé dobro = velké zlo, neboť dojde k odhalení a potrestání všech viníků. Velkého zla se dopouští i ze sadisty do technokrata se přeměněny Amon Göth a obě postavy jsou tedy opět propojeny. Ve třetí části na konci se vracíme k situaci z první části. Schindler neustále pochybuje, jestli toho udělal pro záchranu lidí dost, nicméně je jasné, že ano, protože kdyby toho udělal víc a pokoušel se zachránit více lidí, došlo by nejspíše k odhalení a nepřežil by nikdo. Jeho malé dobro je tak velkým dobrem. Oproti tomu Amon Göth je za zločiny proti lidskosti oběšen, neboť i když ve třetí třetině filmu takřka zmizí z plátna, jeho sadismus zřejmě přece jen asi vyplul na povrch, jak je z potrestání patrné, jelikož v soudních procesech s válečnými zločinci se často stávalo, že sadisti dostali smyčku, zatímco lhostejní vykonavatelé jenom doživotí. Velké zlo Götha bylo tak malým zlem = velkým dobrem, protože díky své neefektivnosti a krutým kratochvílím zdržoval celou nacistickou mašinérii. Propojenost obou postav, Oskara Schindlera a Amona Götha, tak zůstává důsledně dodržena až do samotného závěru. () (méně) (více)

Galerie (117)

Zajímavosti (145)

  • Film bol kritizovaný niektorými historikmi (predovšetkým v Poľsku a Česku), že najmä jeho druhá polovica prekrucuje historické fakty napr. záchranná misia v Osvienčime, nezmyselné tvrdenie, že v továrni v Brněnci sa žiaden vojenský materiál nevyrobil, precitlivelá scéna lúčenia sa s väzňami a podobne. (Raccoon.city)
  • Za Schindlerův seznam obdržel Steven Spielberg nejvyšší německé vyznamenání – Bundesverdienstkreuz mit Stern. (Locksley)
  • Vo väčšine krajín hrá na konci filmu pieseň „Jerusalem of Gold“. Keď bol film uvedený v Izraeli, diváci sa usmievali, lebo pieseň bola napísaná krátko pred Šesťdennou vojnou medzi Izraelom a arabskými krajinami v roku 1967 ako pop song, a tak pre túto krajinu pieseň nahradili skladbou „Eli Eli“, ktorú napísala židovská poetka a výsadkárka, pochádzajúca z Maďarska, Hannah Sennesh, počas druhej svetovej vojny. (Raccoon.city)

Související novinky

Spielberg se vrátí do druhé světové?

Spielberg se vrátí do druhé světové?

19.04.2018

Steven Spielberg nám v březnu dodal Ready Player One a momentálně chystá pátého Indiana Jonese. Po Indym, jehož comeback proběhne 9. července 2020, se režisérská legenda vrhne na remake West Side… (více)

SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna

SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna

01.08.2016

David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (více)

Star Wars koncertní show míří do Rudolfina

Star Wars koncertní show míří do Rudolfina

08.12.2015

Pražské Rudolfinum bude 22. prosince hostit ojedinělý koncertní projekt s názvem STAR WARS: a musical show. Jedná se o koncert orchestrální hudby z šesti dosud uvedených filmů z prostředí slavných… (více)

Dva koncerty filmové hudby

Dva koncerty filmové hudby

01.09.2012

Pražský filmový orchestr zve všechny příznivce filmové hudby na své další dva velké koncerty. První z nich se koná v neděli 14. října v 19.30 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Diváci budou mít… (více)

Reklama

Reklama