Kolskaja sverchglubokaja

Tady měl zas někdo očekávání. Superdeep je fajn, ale po celou dobu mě, ne jako podobný Underwater, nedokázal pořádně upoutat k obrazovce a nechat si ohryzávat nehty. Horor připomenuvší gamesy Dead Space či Last of Us a další "ejtýs" laboratorní či staniční horory ale hezky doplňuje portfolio silného strašifilmového roku. (08.01.2021)

Film mi pripomenul viacero diel. Zasnežená krajina, vedci, všetko odtrhnuté od sveta, stiesnenosť a možná „scifi“ pointa mi pripomenula The Thing, no keď vošli do laboratórií (druhá najlepšia scéna filmu) mi námet a spracovanie pripomenulo práve začínajúcu sériu The Last Of Us (taktiež scéna z výťahu, skvelá!) a keď sa dostali k jadru veci, na most, tak zase Stranger Things a hlavná príšera mala niečo zo Zygote (top scéna filmu spolu s výťahom!). Samozrejme, má to svoje muchy. Logika si dáva často voľno, trochu by sa patrilo zapracovať na atmosfére (laboratória mali taký potenciál!) a napätí. Každopádne som si „zamlsal“ ako fanúšik body space hororu. (18.01.2023)

Hážu do stejného pytle jako Sputnik, avšak možná s poznámkou, že efekty a atmosféra tu byly vcelku pěkně propracované. Scénáristicky je to ale takový zmatený spletenec a občas jsem i přemýšlela, kde se ty postavy zrovna teď nacházejí, o co se snaží a proč se rozdělili. Když se budu věnovat i postavám samotným, už absolutně ani nevím, jak vypadaly, což vypovídá něco o jejich působení na diváka a snaze navázat jakékoliv empatie. Co se týče námětu jako takového, na tenhle nápad jsem se těšila extrémně moc a Kolský vrt je prostě lákadlem pro asi každého vášnivého záhadáře. Jestli ale naplnil moje očekávání? Rozhodně ne. Sklouzne to přesně tam, kam jsem nechtěla a dost bych ocenila, kdyby si to nehrálo na takovou super vědeckou výzkumnou cestu. Závěrem bych to přirovnala ke třetí řadě Stranger Things, protože to to ve mně evokovalo asi nejvíc. (21.02.2021)

Oproti právě okomentovanému Sputniku je to žánrově ujasněné, což je pozitivum. Druhým pozitivem je Milena Radulovič, která se zřejmě díky Balkánské hranici (alias kolik deka nechá střela z DŠK z kosovského Albánce) etablovala v ruském filmu. I prostředí výzkumné laboratoře s bílými kachlíky působí tak nepříjemně, jak asi mělo a trikaři (ve stylu staré dobré animatroniky) a výtvarníci se docela vyřádili. Tím ovšem pozitiva víceméně končí. Postavy jsou představené dost nepřehledně, případně nejsou představené vůbec, logika prohrává víceméně kontumačně (kdo pochopil, proč mluvíme o permafrostu, zimě a vůbec, ale pak tam najednou máme 200°C, a vysvětlí mi to, vyhrává zlatého bludišťáka) a opakování je sice matkou moudrosti, ale když se dva lidé hned po sobě projeví jako zrádci, tak to zavání trochu bezradností scénáristy. Alespoň jsem byl ušetřen pokusů o filosofii a samotný závěrečný zvrat není úplně marný. S logičtějším vývojem a lépe představenými postavami by to vůbec nemuselo být špatné, škoda. Avšak stále je to lepší než prequel Věci, to je dlužno dodat. (03.01.2021)

Jo, jo... Rusové. Ty osmdesátky jim prostě sednou. Vše na co se podíváte vypadá perfektně. Dokonce i fabulace proč byl uzavřen Kolský vrt je zajímavá. Co je znatelně horší, je soudnost na balanc tlachacích pasáží a samotné délky. 1/4 by šla prostříhat a jen by to prospělo. Prostě scénář se vleče. Ještě že v “US&A” neokoukali zběsilí střih a jiné laciné berličky. Díky tomu se na to kouká dobře (a to nemyslím jen kozolepou pipku z Jugoslávie). (16.01.2021)