C'mon C'mon

Joaquin Phoenix je výborný herec, o tom rozhodne nejdeme polemizovať. Ale tento film na mňa pôsobil až príliš obyčajne a lyricky. Celé to bolo také mdlé a bohužiaľ, musím použiť aj slovo nudné... Najzaujímavejšie z celého filmu bola samotná tvorba dokumentov, keď sa detí pýtali, ako si predstavujú budúcnosť. To jediné ma bavilo. Ale ten vývoj vzťahu Johnnyho a Jesseho, to ma nijako nezaujalo a aj keď to malo zopár zaujímavých fáz, ako celok to bolo pre mňa proste ťažkopádne. (16.04.2022)

Konečně jsem se po sto letech podívala zase do kina! No byl to zážitek, jako bych tam byla poprvý v životě. Ani nevíte, jak mi kino chybělo. Ta atmosféra, to je prostě něco úplně jinýho, než když koukáte doma u telky ve starejch teplákách a s talířem brambůrek na břiše. Ale abych pořád nemluvila o svým zážitku z biografu, vrhnu se na recenzi. Mám ráda filmy, který vás donutí se zamyslet, a přesně o tom byl i tenhle. Spíš filozofickej se špetkou dramatu ze života, než o nějakých výbuchách a rychlým spádu. Ono se vlastně nic moc v příběhu nepohne. Připadáte si, že koukáte na dokument o jedný celkem obyčejný rodině v Americe, která má svoje problémy jako každej jinej. Hlavní postava je úžasnej Joaquin, kterej je naprosto boží jako vždycky (jak to ten chlap dělá??) - muž ve středním věku bez manželky a přítelkyně, který jezdí po Americe a ptá se dětí na jejich názor na svět a na život. Nevím, jestli jsou jejich výpovědi skriptovaný, předpokládám, že jo, ale to je nedělá o nic míň dojemný. Aspoň třikrát jsem měla na krajíčku a jednou i víc než to. Pořádná citovka, to vám řeknu. A sledovat, jak se postupně prohlubuje vztah malýho kluka a jeho strejdy, je krásný. Ty dva spolu mají tak hezkou chemii. Co víc dodat? Jenom tu vypíchnu pár scén, který mě naprosto dostaly - řvaní v parku, závěrečný titulky s výpověďmi dětí, rozhovory bráchy a ségry, scény s tátou, rozmluva o pamatování společných vzpomínek. Hodnocení: černobílá tomu dodává skvělý kouzlo/10 (17.03.2022)

spíš než o drama jede o příjemný feel good movie o tom jak nezvykle civilní Joaquin Phoenix chce pomoci své sestře a začne se tak dočasně starat o svého synovce.Vzhledem ke své práci ho tedy vezme do Nových Yorku a Orleans a začnou se sbližovat a vzájemně si obohacovat život.Celé je to dobře zahrané,černobílá kamera je kouzelná a dialogy přirozené a životné.Prostě obyčejný,ale o to lepší a silnější film...80% (25.12.2021)

Přišlo mi to falešné. Nenaštvalo mě to tolik jako Marriage Story, ale nedokázala jsem o tom přemýšlet jinak než jako "Joaquin se ze srdce snaží hrát". Na tady těch "civilních filmech ze života" mě vždycky "fascinuje", jak jsou nevyhnutelně vyhrocené. Viz postava Gaby Hoffmann, která má projev vytočený na jedenáct v každé scéně i flashbacku. Na tenhle film zapomenu do půl hodiny, nebude mi ani vrtat hlavou, co bych tam udělala jinak. Není to film pro mě. Kde jsou čarodějnice. (02.03.2022)

Režisér Mike Mills nám skrze vkusnou kameru a dlouhé záběry servíruje příběh o postupném sbližování zemitého strýce a poněkud zvláštního synovce způsobem, který sice v dnešní době není nikterak originální, nicméně za srdce vezme vždy téměř spolehlivě. Tomuto aspektu samozřejmě napomáhají precizní herecké výkony tradičně spolehlivého Joaquina Phoenixe a především malého Woodyho Normana, před kterým je po tomto snímku dozajista načrtnuta skvělá herecká dráha. Co tedy dodat na závěr? Snímek C'mon C'mon už svým uchopením, poselstvím, stylem výpravy a délkou naznačuje, že nebude úplně pro každého. Avšak pokud se přes tato “negativa” dokážete přenést či přímo vyhledáváte tento typ filmů, tak pak dostanete krásnou vztahovou fresku, z níž každou vteřinou tryská osobitá tvůrčí láska. A zejména díky tomu Vám mohu C'mon C'mon jen a jen doporučit. Skvělá práce! (HBO Max) „I'm not fine and that's a totally reasonable response!” (04.10.2022)