Všechno, všude, najednou

Ač se jedná o tematicky promyšlený film, který si bere na paškál velké filosofické (existenciální) téma a zdařile ho propojuje s konceptem multivesmíru (narozdíl od Marvelu), tak mě ten film dost sral, protože mi přišel patetickej a otravnej. Mnoho postav mi bylo nesympatických a některé vtipy mě svou infantilností a samoúčelností znechucovaly (párky místo prstů). ___PŮVODNÍ KOMENT: S tím, co o filmu napsal Psychor, se poměrně ztotožňuji. Ačkoliv "vyspělý film pátrající po smyslu existence napříč multiversem a promlouvající k divákovi pomocí symboliky" zní dobře, tak uznávám, že tvůrčím záměrem bylo něco jiného - snad něco více hravého a lidsky milého. To celé protkáno kreativní frenetičností a humornými absurditami. Námět bych mohl mít i rád, ale výsledný dojem z finálního produktu zazdilo něco, co považuji za nevkusné a otravné. Everything Everywhere All at Once je i přes množství poselství a obsahové rozmanitosti těžce prvoplánový a infantilní. Film tedy bude jistě bavit, protože je svižný, akční, zábavný a hravý. Když však protagonistka skočí do paralelního vesmíru, kde mají všichni místo prstů klimbající se nepoužitelné párky, přičemž to nedává z evolučního hlediska smysl (k čemu by živočišnému tvoru bylo mít nepoužitelné končetiny?) a zároveň je prostředí onoho jiného vesmíru totožné tomu našemu (proč by lidé s takovými končetinami uzpůsobovali své prostředí nám, které takové končetiny nemáme?). Když už tvůrci vymyslí tento koncept, měli by se nad tím lépe zamyslet. V opačném případě nikdo nemůže rozporovat tomu, že je to samoúčelné a prvoplánové. A protože je to takové, sledoval jsem ten "zábavný" film s kamennou a nezaujatou tváří. Můžete sice namítat, že se v tom příliš šťourám, ale já to odmítám, protože dobře vím, jak by to přispělo k  uvěřitelnosti fikčního světa, která je silně svázána s mírou toho, jak moc dílo diváka dokáže pohltit. V tomto směru to považuji za odfláklé. Nepromlouvá to ke mně, nechává mě to chladným, ačkoliv si moc dobře uvědomuji, jak se mě film takřka neustále snaží bavit, rozesmívat či udivovat. Marvelovská pachuť (která spadá pod nevkus) je cítit a mě úspěšně kazí takřka každý film, který se onen specifický mix aspektů filmu, jež je ušit na míru mainstreamu, rozhodne aplikovat (viz. Don't Look Up). Postavy nám jsou na začátku filmu představeny jako komunita ekonomicky neprosperujících, užvaněných, potrhlých, arogantních, nedoslýchavých a zabedněných Číňanů. Přirozeně jsem si je neoblíbil, ale já mívám běžně rád filmy o zhovadilých lidech, když se k nimi přistupuje bez okolku tak, jací doopravdy jsou. Tyhle filmy ale vždycky použijou takovou optiku růžových brýlí, přes níž jde vidět, jak žádná charakterová vada nemá vážné permanentní důsledky a jak i ten neneschopnější člověk je schopen stát se svým nejlepším já. Protagonistce je ve filmu řečeno: "Dokážeš cokoliv, protože jsi ve všem tak špatná." To je něco, co jest nepřenositelné do reálného světa, ale možná bylo tvůrčí snahou dát svým divákům, kteří o sobě pochybují, trochu naděje, protože i tak špatný charakter, kterým protagonistka je, byl schopný stát se nejlepší verzí sebe sama. To je sice pěkný záměr, ale jelikož tento film není uměním, které má sílu hnout s lidským nitrem, ale jen plytkou "zábavou", tak to je celé řečeno tím nejhorším možným způsobem a já pochybuji, že to k někomu doopravdy promluví. Tvůrci ale předpokládají, že k těm postavám budu shovívavější a že si je oblíbím, protože se dostávají do podivných situacích, na které "vtipně" reagují (což na mě, jak už jsem psal, nefungovalo) a nakonec jistě překonají své osobní neduhy, ujdou svou cestu hrdiny, porazí zlo a najdou způsob, jak spolu navzájem v míru a lásce žít a prosperovat. Kde jsem něco podobného už viděl? Jo, už vím! V každém druhém filmu... Půl hodiny před koncem a běží srdceryvná woke scéna (katarze), kde nám/protagonistce je kladeno na srdce, že když nevíme, co se děje, když jsme ztracení a vystrašení a zdá se nám, že na ničem nezáleží, tak máme být hodní, že je v pořádku, že jsme malí, hloupí a narušení, že vždy je tu něco, z čeho se radovat... Člověk by si tím i souhlasil, však to jsou banální prohlášení, ale je to tak úmorně vykresleno, že veškeré nadšení ze života ze mě momentálně vyprchalo. Vůbec se mě to nedotklo. Považuji to za naprosté selhání a nejúmornější sračku, kterou jsem během několika posledních měsíců viděl. (18.05.2022) (méně) (více)

Asi  presne to, čo od názvu očakávate Prekvapením na tohtoročnom udeľovaní cien Akadémie je film režisérov Dani Brothers, ktorý má až 11 nominácii. Pre niekoho to je záhada, pre mňa trochu tiež. Kritiky na film sú buď veľmi zlé, alebo veľmi dobré. Aký je vlastne tento ,,veľmi divný film možno najväčší mindfuck film aký existuje,,? No pravdu povediac ani sám neviem ako vôbec niečo k tomu napísať, je ťažké to hodnotiť. Ale ak sa niekedy Oscary rozhodnú udeliť cenu za „Najvýstižnejší názov filmu“, tento film 100% získa môj hlas.Vo svojom jadre má Všetko všade a naraz celkom známu premisu, kde naša ženská hrdinka zrazu vo svojom každodennom živote zistí, že žije v multivesmíre a má moc zabrániť zničeniu všetkého, ako ho pozná. To, čím tento film vyčnieva od svojich rovesníkov, je ohromujúci záväzok filmárov skutočne ukázať divákom, ako vyzerá, znie a cíti sa nekonečné množstvo vesmírov z pohľadu postavy, ktorá je v ňom chytená. Úprimne som veľmi rozporuplný ohľadom tohto filmu. Na jednej strane som v absolútnom úžase nad tým, čo tento film dokázal dosiahnuť, pokiaľ ide o surový vplyv na divákov prostredníctvom totálneho zmyslového útoku. Je to bezpochyby jeden z vizuálne najodvážnejších a najkreatívnejších filmov, aké som za dlhú dobu videl, s nekonečným množstvom šialených akčných sekvencií plynúcich z jednej scény do druhej. Príbeh skutočne ide na maximum s využitím multivesmírneho kontextu na vytiahnutie každého vtipu, ktorý si dokážete vymyslieť a ktorý nedokážete vymyslieť, pričom často vykúzlite desiatky rôznych scénok v priebehu jedinej minúty. Na druhej strane, niečo, čo som naozaj ocenil, je, že pod všetkými tými závratnými okuliarmi sa skrýva aj veľmi úprimný a dojímavý príbeh o rodine a živote pre láskavosť. Čo film vyčerpáva, je jeho strihová arogancia pri prezentácii počas väčšiny behu, čo plne uznávam, že ide o pointu a ktorú mnohí iní nebudú cítiť ako problém. Prvú hodinu som si ten zbesilý štýl poriadne užil, ale potom sa ten nemilosrdný útok začína opotrebovávať a trochu sa opakovať. Niektoré vtipy sa mi tiež nepáčili, ktoré súvisia so štýlom prezentácie, kde sa náhodné bizarné veci dejú takmer nezmyselne jedna za druhou kvôli prítomnosti multivesmíru, vďaka čomu majú pocit, že pozerajú kompilácie meme klipov na YouTube. - chvíľu smiešne, ale potom to začne škrípať. Film sa mi páčil viac smerom k poslednému dejstvu, kde sa zameral späť na postavy a ich vzťahy. Aby som to zhrnul, Everything Everywhere All at Once plne využíva potenciál svojho titulu tým, že poskytuje netradičný zážitok, ktorý je navrhnutý tak, aby zmýlil a pohltil divákov v tom, čo by mohlo byť najbláznivejším multivesmírnym filmom v akejkoľvek časovej osi alebo vesmíre. Vždy oceňujem, keď majú filmári guráž a odvahu držať sa a realizovať svoju víziu bez kompromisov. Čo sa týka hereckých výkonov len tak v skratke. Michelle Yeoh je stále skvelá v tomto filme, až asi na hranici svojich hereckých schopnosti. Veteran a legenda James Hong sklamať ani nemôže ani na ploche pár minút. No najviac ma potešil návrat herca Ke Huy Quan známeho ako malého Shortyho zo série Indiana Jones, ktorý i napriek dlhoročnému restu vo svojej fimografii dokáže zaujať. Jamie Lee Curtis naopak mi prišla trochu zbytočná aj keď pre ,, príbeh,, dosť potrebná.  Na záver musím opäť povedať že bratia Daniels prekvapili.  Nie všetko vo filme úplne funguje, ale môžete sa spoľahnúť, že je jedinečny a zanechá trvalý dojem. Pre bežného diváka určite nie, pre filmových fanúšikov ktorý vedia oceniť filmové umenie a prácu určite áno. HODNOTENIE 7/10 (12.03.2023) (méně) (více)