Perníková věž

Když jsem viděl tento film poprvé tak jsem po jeho zkončení jen zůstal sedět a zíral jsem. Je to o tom co všechno můžou zavinit drogy, a že je to velice kruté. Uznávám, že na podruhé či napotřetí není film tak zajímavý, protože příjdete o ten zdrcující konec, ale během filmu je mnoho zajmavého, takže se určitě nebudete nudit. (05.11.2005)

Rádobypatetická věc, u které pochybuju o tom, že ji scénárista zamýšlel tak, jak ji pojal režisér. A sice jako komedii ve stylu Tomáše Vorla, kteréhožto svého guru Milan Šteindler alespoň za odměnu obsadil do epizodní role. Kdyby to celé zvážnělo, tak to mohlo být lepší, byť se to opírá o premisu, že tihle feťáci si druhý den nepamatují lautr, lautr nic. Narozdíl od rodičů. Ti se sjedou z trávy, pak jednou v povznesené náladě vystřelí z pistole a šmahem najedou na totálně vážnej mód. A podobnýma hovadinama se to jen hemží, přičemž infantilita hlavních představitelů byla někdy vážně zarážející- s ohledem na to, že je na papíře stvořil zralej celoživotní rocker. Dávám 2 hvězdičky, dalo se to dokoukat, ne že ne. Ale čučí tomu z bot Divadlo Sklep- a to je na film málo. (09.12.2020)

Vizuál i střih parádní, muzika sedla, pár fakt dobrých režijních nápadů. Scénář ale rval všechny vjemové orgány napojené na soudnost a po přečtení anotace jsem věděl jak film dopadne od dvacáté minuty. Strašně přepálené pseudo stylizované cosi. "Výpovědní hodnota" (či snaha o ni) je fakt spíš jen úsměvná. Ale jak říkám technická stánka šlape a mám rád Dolanského a ještě radši Dorku Nvotovou (po drogové problematice nejpodstatnější důvod, proč jsem si film pustil), takže u mě dobrý. A nutno podotknout, že film má vzrůstající tendenci a svoji sklepáčnost fakt nezapře. Pokud by však člověk od filmu čakal něco víc, na československé scéně už je dneska naštěstí ranec filmů, které mu o dost víc dají.. (10.12.2017)

Svého času se na tenhle film chodilo jako na nové Samotáře, jenže on je spíš nový Requiem For A Dream. Pochopitelně bez všech jeho kvalit. Příběh je stejně banální jako předvídatelný, což u Aronofského drogového thrilleru nevadilo, ale Perníkové věži to podráží nohy, protože jinak není kde brát. Herci jsou - mimo sympatického Jana Dolanského a Vladimíra Marka úplně tuctoví, a navíc příšerně dabovaní. Mix zvuku je celý ohavný, což atmosféře rozhodně nepřidává. Scénář se ji navíc ředil neustálými vtípky, z nichž většina jen prošuměla. Šteindler zkoušel co se dalo, takže jsem měl občas pocit, že točí absurdní drama. Krásným příkladem je zpívací scéna, která nemá vůbec žádný důvod, pointu, ani význam. Zaujal mě alespoň depresivní závěr. Před dvaceti lety mě z něj trochu mrazilo. Dnes už ani to ne. (10.02.2022)

Je to hrozně ujetý, stejně jako jsou vyjetí oba hlavní protagonisti. Co je ovšem trochu problém a česká klasika zároveň, že ten film neví, čím chce být. Jestli komedie nebo drama, tak nějak to plave mezi tím. No, je pravda, že některý ty dialogy jsou opravdu skodo až debilní, ale řekněme, že vzhledem k tematice se to dá asi trochu tolerovat. Jsou to hodně vydřený tři hvězdy. Možná spíš 2,5/5*. (11.05.2016)