Perníková věž

Je to naprosto neškodná blbost, kterou jsem ale viděl s partičkou v kině a jelikož jsme před tím byli na pivku, o to víc se nám to asi líbilo. Například scénka, kdy zhulenej maník prochází s botama v ruce před televizorem, kde sedí rodiče a myslí si, že je neviditelný, je scénka k popukání.................moje hodnocení = 6,5 z 10. (04.10.2014)

Svatá prostoto... Já chápu, že se pražští umrlci musí něčím živit, za něco chlastat a jedovat, ty baráky a auta taky něco stojí, zvláště když ta popora stádně-korupční je tak lákavá... Za hodně peněz málo čehosi dávno kdesi viděného, rádoby moderního, rádoby současného... Ano, tenhle film může uspokojit adoranty a kumpány M.S.&spol. a možná i hloupé a nezkušené děti - ale o to hůř. Odborníci ať přeberou, koho a co to všechno >plamilátor< vykradl. Tož už se na to Milane vyser, prímanovácké estrády ti vynesou víc a aspoň neokrádáš kulturu... Pochcat. - - - P.S. Ta jedna jednička hvězdička maličká opravdu není pro Šteindlera! (05.02.2006)

Sama nevím proč, ale než jsem film viděla, měla jsem hodně dlouho dojem, že bude patřit k těm kvalitnějších kouskům české kinematografie. Po shlédnutí jsem názor poměrně rychle změnila. Příběhově je to poněkud chatrné, skoro až nablblé, scénář taky nic moc a pointa nemá ten efekt, který tak křečovitě chtěla vyvolat. Jediné co vidím jako plus je pár vtipných scének jako je například ta s drakundou:), ale celkově film nenabízí kdovíjak kvalitní zábavu. (13.05.2011)

Dva nerozluční kamarádi Jakub a Radek mají největší potěšení z drogového rauše. Když se jim jednou za čas v jejich zhulených kebulích rozjasní, nemile zjišťují, že svět kolem nich není jen konopí a pervitin, ale vyřítí se na ně problémy, které jdou za hranici zákona. Tenhle film považuji tak nějak za zapomenutý a vymykající se z tvorby Milana Šteindlera. Ten obměnil svůj ustálený tvůrčí tým, nepovolal k sepsání scénáře svoji dvorní scenáristku Halinu Pawlowskou a pokusil se jít cestou nevšedního experimentu. Vznikl snímek, co má charakteristiku černé komedie s detektivní zápletkou, která nemá problém přejít do dramatického vyostření. V titulních rolích září Jan Dolanský, ještě s chlapeckou vizáží, a Radek Kuchař, ještě před svými 150 kily. Oba vydatně hláškují a daří se jim zvládat i dramatické pasáže. Méně kvalitním tahem se ukázalo zobrazení rodinného zázemí postavy Dolanského. Toho ve větší či menší míře kontrolují jeho rodiče, Michal Dočolomanský a Sylva Legnerová, jejichž působení ve filmu ještě dostalo i retrospektivní pasáž, která ukazuje podivné rodičovské výchovné metody na prázdninové dovolené na chatě u jezera. Ještě se sluší podotknout, že všichni slovenští herci jsou předabování českými herci, přičemž by to ani tak nevadilo, kdyby se nejednalo o známé slovenské tváře, které jsou nebo byly majiteli poměrně libozvučných hlasů. A aby se do filmu dostal i nějaký ten mafiánský prvek, zlotřilého majitele hudebního klubu ztvárnil (zesnulý) Vladimír Marek, poměrně specialista na podobné zloduchy. Film postupně chce rozhodně překvapovat. Scenáristicky i režijně. Režijní styl se svým uchopením blíží k videoklipové formě, která ovšem není nikterak nesnesitelně přehnaná. Scénář scenáristy a skladatele Martina Němce tentokrát spolehlivě odhání dosavadní Šteindlerovu stálou diváckou klientelu. Příznivci jeho opusu Díky za každé nové ráno film moc neocení, fanoušci jeho režijní prvotiny Vrať se do hrobu! také budou nevěřícně zírat, zda se stále jedná o tvorbu toho samého režiséra. Film oslavil dvacáté výročí svého vzniku. Má svoje tvůrčí finesy, originalitu a zub času ho ještě úplně neohlodal. 8/10 (10.09.2022)

Výborný film. Má svůj zajímavý příběh, ač dramatický, je neustále odlehčován vtipnými situacemi. Nemyslím si, že by nějak zvlášť Šteindler přestřelil, jak co do vykreslení mládeže, tak co do narkomanů (samozřejmě jsou filmy, kde je tato problematika popsána lépe, např. Requiem for a dream, ale svůj účel to splní). Hereckému obsazení samozřejmě vévodí Jan Dolanský, který má rozhodně budoucnost (kvalitních mladých herců zas tak moc v ČR nemáme). Nesmím zapomenout na mrazivou, ale hezkou hudbu. Co se týče konce, dal se sice čekat, ale to kruté procítění hlavního hrdiny bylo na místě. Hodnotím 5* a je mi úplně jedno, jestli s tím souhlasíte. (16.12.2007)