Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sociolog Víťa Jakoubek je tuctový třicátník, otec dvou dětí. O sobotách pomáhá tchánovi na chatě, přes týden obíhá obchody s nákupní taškou a v práci se marně pokouší uplatnit své znalosti. Jeho nezáživný život, plný zmatků a banálních katastrof, se změní, když dostane od ředitele úkol - prozkoumat hodnotový žebříček čerstvých maturantů. Když si ho na gymnáziu spletou s novým studentem a on se marně snaží omyl vysvětlit, rozhodne se přijmout nečekanou roli, aby snáze pronikl k názorům mladých. Do jeho skutečné identity je zasvěcena pouze ředitelka školy, emancipovaná žena, které se očividně líbí. Zatímco Víťovi se začíná v bezstarostném světě maturantů líbit, jeho rodinný život se dostává do stále větších problémů a roztržka s manželkou Janou se stále prohlubuje. Mezi "spolužáky" tráví pořád víc času, jde s nimi na diskotéku, koupí si oblečení pro mladé, pomalu se sbližuje se spolužačkou Evou a poznává, že středoškoláci dospělými opovrhují stejně jako jejich názory a hodnotami. Situace se vyhrotí, když se třídou odjede na chmelovou brigádu a zúčastní se nočního tahu, při němž studenti zdemolují kolotoč. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (361)

Pink.Panther 

všechny recenze uživatele

Vratˇ se do hrobu je reflexe doby, viděná očima studentů svým dosahem oslovující ročníky o dekádu starší. Generaci která ještě není tak stará aby ji někdo kompetentně odeslal do hrobu, ale už není ani tak mladá aby tam mohla poslat jiné.____Originální netuctový film, našlapaný výbornými dialogy a hláškami, tolik kreativity se tuzemským tvůrcům po revoluci už nikdy nepovedlo do jednoho filmu vložit. Pokud člověka tento hravý humor neosloví, tak asi nemá smysl na film koukat a stačí si jen přečíst název filmu. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Jsem příslušník mladší generace narozený až dlouho po Sametové revoluci ale tyto filmy z přelomu socialismu s autentickým a provokativním význěním mě začínají zajímat čím dál víc. Ve stejném roce jako unikátní Pražská pětka vznikla i tato komedie Milana Šteindlera, kde se do doby socialismu může i mladý divák poměrně dobře ponořit. Šedivé kanceláře i  životy, (agitátor Dušek.:D) a na druhé straně rozbouřená divoká mláděž.  To vše je zde vyobrazeno autenticky a ještě umocněno svérazným filmařským pojetím s až amatérskými prvky a taky tím, že nedávno začal školní rok.:D O to pro mě byla Jakoubkova jízda intenzivnější.:D Ne všechno se dá tak dobře překousknout. Třeba neznámí představitelé mládeže jsou možná záměrně prkení, ale ne vždy se to úplně dobře sleduje. Moc tomu nepomahájí  ani často rušivá předabování (fujfuj postsynchrony.) Jinak bych šel s hodnocením možná ještě výš.  Výchozí příběh o sociologi Vítů Jakoubkovi, který se rozhodne, že průzkum mládeže může nejlépe provést,když se za ni bude sám vydávat a stane se studentem středním školy je jinak dost nosný a velmi se mi zalíbil. Když se suchar ve středním věku dostane do rozbouřené mládeže nese to  nejenom nejeden humorný prvek.  Nakonec se to ale ve výsledku hlavně chytře  přetaví na hlavně originální hořkosladký příběh o krizi středního věku a touze vytrhnutí z šedé reality, která jde v ruku v ruce se šedí socialismu a humor s hořkými prvky se začnou spravně michat, což velmi dobře dotvoří celkovou atmosféru. Některé myšlenky a scény  ve mě doznívaly i několik hodin po zhlédnutí.  A výkon Milada Šteindlera byl pro tento film přesně to pravé. Jeho ňoumovitého kukuču se asi v hlavě jen tak nezbavím stejně jako monologu na večeři s manželkou o hrůze jejich života. A závěr s nástupem do domova důchodcu s psíničkou o nenávratu mladí je už jen skvělé symbolické zakončení skvělého filmu. AKTULIZACE 2022:  Dodávám pátou hvězdu. Tuto  hořkosladkou jízdu o pohádce mladí s vynikajcím Šteindlerem jsem si postupem času ještě více oblíbil,  zhlédnul dvakrát opakovaně a stává se pomalu mou ulítlou srdcovkou - guity plesure. To ulítlou dodávám hlavně kvůli některý těch prkenějším hereckých momentů a výkonů (jsou tam), které se ale na druhou stranu pořád tak trochu nesou ve Sklepácké poetice a musí se trochu pominout. Jinak pro mě má tato komedie mimo skvělé mimoňské hlášky a humor  vážně i velkou hloubku. Šteindlerův monolog u večeře za smyčcového doprovodu je velmi silný moment. A jak krásně ztvárnil tu zamilovanost do Kláry Pollertové a jejich chození, třeba u té zmrzliny. Prostě rulez. 2023: Pořád super. Zdá se, že tohle bude film, ke kterému se budu moct vracet pokaždé několikrát v průběhu roku a nikdy nebudu mít dost.  Chudí, spoutání, jen  rychle ukradnout smíme někdy vzácnou chvilku radosti a blahá. Je to  rozkošná absurdní  povídka o návratu do pohádky mladí. Milan Štenidler je jako Víťa Jakoubek ukázkový ňouma, se kterým mi nejde se neztotožnit a uctívat tuto postavu jako jednu z nejikoničtějších v dějinách českého filmu.  Nechápu, co se se Šteindlerem stalo, že už poté nikdy nic takového natočil a je to hrozná škoda.  Vrať se do hrobu má unikum nejen  ve skvělé hlavní postavě (kterou dokázal i bravurně zahrát a v podání nikoho jiného by to tak nefungovalo), mnoha úžasných mimoňských  hláškách a situacích  ze života. Ale  Šteindler dokázal spojit nadčasové myšlenky a film ,  ve kterém si něco najde člověk v každém životním období (no dobře, ve kterém si pravděpodobně JÁ něco najdu v každém životní období) se skvělou atmosférou doby, se zajímavými pohledy na starou ušmudlanou Prahu a šedivými socialistickými prostředí, kde  ale  se na jedné straně pořád odehrávají bouřlivé  studentské lásky, které mohou být pro člověka určitým únikem z reality.  Je to pohádka nejen o pohádce mladí, raném podzimu života, ale i raném podzimu konce normalizace...  A vlastně snoubí humor s vlastně celkovým univerzálním  zamýšlením o smyslu a pomíjivosti života za podmanivého saxofonového doprovodu. Konec je na jednu stranu poetický a krásně absurdní, ale prostě z něj jasně vyplývá, že pohádka mladí se nikdy nevrátí. Pořad jste se nevyhranil. A proto prozkoumáte hodnotový žebríček našich seniorů v pozdně duchodovém věku. Já nevím, nějak se mi zdá tento kousek nedoceněný. Už se s tím smiřuji Já už si radši nic nepředstavuji.  Ale  zařadit ho do série lidových komedií vedle S tebou mě baví svět a spol. je teda fakt mimo. Naše mládež je v jádru poctivá, zdravá. HŮ! No, prostě z nich vyrostou stejní blbci jako jsme my!  () (méně) (více)

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Vrať se do hrobu! byl vskutku povedeným debutem Milana Šteindlera. Naplno zde odhalil svůj potenciál. Ukázal, že má co říci a nalezl k tomu i potřebnou odvahu a zarputilost. A forma sdělení je sarkastická, v podobném duchu jeho sklepácké vyzývavosti a záměrného podněcování absurdity všedního dne. Nejsou to pouhé skeče, ale celý film a nenucená souvislost občas zaškobrtne. Naštěstí nikdy natolik, aby si člověk rázem přestal naplno vychutnával vědomou cynickou dekadentnost a bizarnost, která dodává každé myšlence hlubší rozměr. Film je svým druhem generační výpovědí věčného odporu dospívající mládeže. Hlubší idea se zabývá smysluplností života jednotlivce a krizí, která je důsledkem všednosti a zbytečnosti obyčejného života v područí všeobecné společenské a rodinné zodpovědnosti a poslušnosti. Film je vynalézavý a důrazný ve své expresivní formě výpovědi, svým neposedným nadšením strhne a královsky pobaví, když dotahuje vzestupy i pády až do úplného konce vyniknutí pointy. Hlavní postavou příběhu je sociolog Víťa Jakoubek (velmi dobrý režisér filmu Milan Šteindler), který naprosto a zcela propadá své skryté identitě a profesní roli natolik, že jí sám uvěří a vdechne tvrdohlavost životu vlastního zoufalého vzepětí ze strastiplné skutečnosti všedního dne. Ideály z mladického očekávání v transformované podobě nespokojenosti převrací život nejen svému aktérovi a jeho rodině. Hledání smyslu života, dosud zamčené ve staré truhlici, přebírá vládu, obrací kapsy na ruby, omamnou vůní přináší bezprostřední okamžiky zážitků a nadějí a nechává uniknout od ubíjející a jednotvárné zodpovědnosti dospělého člověka se závazky. Hlavní ženskou postavou je Víťova manželka Jana (dobrá Dana Batulková), která nechápavě a odmítavě přihlíží z jejího pohledu nepříčetnému chování svého chotě. Druhou hlavní ženskou postavou je Eva Málková (zajímavá Klára Pollertová-Trojanová s hlasem Magdy Hamoové), gymnazistka maturitního ročníku, Víťův životabudič i důvod konečného stádia pádu zodpovědnosti jedince. Z dalších rolí: energičtí a zmatení synové Jakoubků Jakub (příjemný Kryštof Koláček) a Matěj (Matěj Peprník), bouřlivý student Ivan Holaka alias Holda (pozoruhodný Zdeněk Marek), další z výraznějších žáků gymnázia a tlustý zrzek Polívka (Aleš Machalíček), alibistický ředitel sociologického ústavu dr. Brousek (příjemný Jiří Vala), osamělá ředitelka gymnázia (dobrá Věra Vlčková), angažovaný a pokrytecký Víťův kolega a funkcionář Horálek (velmi dobrý Jaroslav Dušek), shovívavý třídní profesor Holub (příjemný Jan Gross), Víťova jízlivá tchyně (zajímavá Svatava Hubeňáková), nespokojená profesorka matematiky Tomanová (příjemná Eva Tauchenová), vnadná gymnaziální spolužákyně Pachnerová (sympatická Monika Šeligová), dobývaná sekretářka a Víťova kolegyně z práce Jarmilka (příjemná Yvetta Blanarovičová), bezstarostná Víťova sousedka Kolovecká (zajímavá Věra Laňková), nejvytrvalejší bývalá Víťova spolužákyně (příjemná Eva Holubová), cynický hostinský Jarda (Vlastimil Zavřel), pečlivá profesorka němčiny Trojanová (Lenka Vychodilová), či uklízečka s širokým pozadím (Halina Pawlowská). Film obsahuje všechny podstatné atributy k nadčasovému zábavnému snímku. Je výstižný a duchaplný ve formulacích, je úchvatný v cynismu a absurditách, je zapamatovatelný díky hereckým výkonům, hláškám a rozdováděné atmosféře. Co více si divák od režijní prvotiny může přát? () (méně) (více)

Jizni Tlapa 

všechny recenze uživatele

"Víťo cpi se ,ať nám starý lidi nezasednou místa"...Nej filmový počin Víti Jakoubka (Steindlera), který vešel do historie kultovním scénářem, valnou většinou maturující mládeže, zrzounem Polívkou, úvodními/závěrečnými titulky, klečící H.Pawlowskou pronášející jedinou otázku a naprosto skvělým příběhem 31 (nebo 32?)letého Víti, který se na chvíli nechá poblouznit ztraceným mládím a nově objevenou láskou..."nikdy se nevrátííí, poháádka mlááádííí... ()

jahol 

všechny recenze uživatele

Vyšlo teď na levným DVD a má dobré hodnocení na csfd = řekl jsem si, že chci vidět. No... prý je to nejlepší film Milana Šteindlera... prý je to příjemně "sklepácký" Šteindler... prý je to... Ani náhodou! Jde o průměrný film, ve kterým toho zbylo z typické socialistické komedie překvapivě hrozně moc (a že jsem těch socialistických komedií viděl!), s geniálním Sklepem má strašně málo společnýho a celou dobu jsem si říkal "Dělá si ten Šteindler ze mne prču na druhou? Nebo je to opravdu takhle slabý?". Pravdou je, že film pár silných okamžiků má, ale to mezi je, nezlobte se, balast a zmar (herecký výkon mladinké Šteindlerovy "lásky"), a tak ty okamžíčky spíš vypadají, jako ukradený z filmů jiných, lepších (výstupy Jaroslava Duška). Nakonec asi převáží úcta k mistrovi, kterého jinak obdivuji a ty 3/5 filmu dám, ale dlouhou dobu jsem uvažoval o výrazně horším hodnocení. Jenže pravda je, že jednu velmi silnou dějovou linii ten film má - porady týmu sociologů, které geniálně ukazují, za co taky byli a jsou lidé placeni.... ()

Galerie (10)

Zajímavosti (41)

  • Scéna v továrně s proděravělým kufříkem se točila v bývalé firmě Výroba kancelářského nábytku – Interiér Říčany na adrese Černokostelecká 2246. Vietnamský zaměstnanec, který Jakoubkovi (Milan Šteindler) přinese kufřík, zde skutečně pracoval, ale čeští zaměstnanci si ho přejmenovali na Milana. (sator)

Reklama

Reklama