Hroch

Přemýšlel jsem, že bych Hrochovi dal alespoň jednu hvězdu, protože některých vcelku slušných vtipů bylo pro takovou nesmyslnost škoda. Ale rozmyslel jsem si to. Opravdu špatný film, který se nepovedl snad ve všech směrech. Ani jako agitka nemohl fungovat, nedovedu si totiž představit, že by mu lidé, na které měl onehdy zapůsobit, vůbec porozuměli. (30.07.2011)

Totální sra.ka, to musím uznat, ale přes ten veškerý hnus (od režie, přes scénář až po herce) se mi zde líbil herecký výkon Helgy Čočkové. Neměla zde moc co hrát, ale to herectví v ní je a navíc byla tehdy dost hezká, škoda, že nedostala příležitost v nějakém kvalitním filmu. Bohužel ani její výkon nemůže pozvednout katastrofální úroveň tohoto filmu - zlaté budovatelské filmy z padesátých let, na ty se dalo aspoň koukat a brát je s úsměvem, tohle je vyloženě humus. (26.01.2012)

Tohle jsem skutečně nepobral, nepochopil, nerozdejchal... To mělo být podobenství? Odhlédnu-li od skutečnosti, že se mělo jednat o perzifláž či pamflet na reformisty osmašedesátého, pak film jako takový nedrží příliš pohromadě ani motivicky, natož pak myšlenkově. Bohužel ho nelze brát ani jako dadaistickou hříčku či volně poskládané surrealistické obrazy. Leda snad jako tvůrčí odpad! Ano, to jediné mu náleží. (19.01.2010)

Hele pyčo, ééé děti, já vám povím pohádku, ale nejdřív si zkuste jazykolam - Šel hroch s hrošicí a třemi hrošáčaty do hroší prdele - No tak v tomhle filmu, teda pohádce, jde pán, se jménem Hroch, hrochovi do žaludku jelikož je, milé děti, hrozným hrochem spolknut. Hrochovi navíc asi blbě fungujou střeva a tak místo aby pana Hrocha vysral, tak ho nechá u sebe v žaludku bydlet. Panu Hrochovi se v hrochovi líbí a začne z jeho báchoru mluvit a šířit do světa všemožný moudra. Zvíře hroch se tak díky panu Hrochovi stává celebritou, protože tu máme mluvícího hrocha, ale to nemluví hroch, ale Hroch. Víte jak jako, že nemluví zvíře hroch, ale pan Hroch z toho hrocha.....No není to legrace? Viď že je Pepíčku, Mařenko, Adolfku? Že ne? Ale děti, vždyť je to vtipné. Že ne? No fájn, uznávám, že je to nebetyčná píčovina , trpěla jsem u toho jak začínající pornoherečka při prvním análu s černochem a v zájmu zachování zdravého rozumu si radši zkoušela prstoklad na mušli, abych se alespoň trochu odreagovala, jenže u tohohle dosáhnout slasti je asi stejně možný jako ukecat, díky věku lehce retardovanou, devadesátiletou babičku, který trčí parte z prdele, k přihlášení se na závod v běhu do schodů se závažím na hrbu. Když už jí do toho ukecáte, tak jí trefí šlak na prvním schodě a z motivační snahy je tak max kolosální průser, jak to vysvětlit doma rodičům když navíc babka nepřepsala poslední vůli a dědit má teta, kterou všichni nesnášíte. Jednoduše řečeno na tenhle film se z vysoka vyserte. (06.11.2017)

Na úvod musím říct, že přesto, že mi bylo značnou část filmu nazvracení z překrucování dějinných událostí i lidských charakterů, tak jsem se bavil velmi. Chtěl bych být u toho, když se tenhle kousek vymýšlel. Představoval bych si to asi takto: "Máme tu průser, nějaký Pražký jaro bo co... Měli bychom se s tím nějak vyrovnat." "Ale jak?" "No, Češi jsou přece odjakživa srandisti, tak uděláme nějakou satiru." "To jako politickou?" "No, jasný" "Ale to bude vo kejhák, ne?" "To je fakt, to máš pravdu." "Ty jo, mě napadla báječná myšlenka, bude to celý o hrochovi!" "Co?" "No jasně, bude to celý o hrochovi a chlápkovi, kterýho ten hroch spolkne." "Cože? Proč jako?" "No, to nevim, ale tak, to by šlo, ne?" "Asi jo, to by šlo. A co kdyby se ten chlápek jmenoval Hroch, co? To by bylo vtipný, ne?" "Jasně, to by bylo k popukání." "A co kdyby toho hrocha bolel zub?" atd. atd. (16.04.2012)