Hroch

Snad jsem neviděl horšího filmu. To je opravdu kombinace všeho nejhoršího, co si jen člověk umí představit. Dementní zápletku už tu popsali jiní, k té se nebudu vracet. Naprosto otřesná je hudba plná skřeků, prapodivných zvuků nebo smíchu a dalších vyluzovaných zvuků ani nevim z čeho (člověk plave pod vodou a ozývá se bublání). Kulisy nejsou ani k smíchu, člověk by rovnou plakal. Herci se kolikrát na sekundu odmlčí a pak něco řeknou, je to jak nalepený na poslední chvíli. "Štěstí přichází jak....(sekunda ticha) diškréce.." situací jako tahle - x. Vtipné je zejména to, že HROCH je natolik špatný, že se ani samotným komančům nelíbil: přední normalizační filmový kritik Jan Kliment, pochválil Steklého za odvahu zpracovat téma pražského jara, ale i on připustil, že ne vždy se vše povede. Je k tomu víc potřeba co dodávat? Poslední důležitá věc!! Pokud ste někdo filmoví masochisti, tak ani Vy nadšeni nebudete. Chápu, že si někdo pustí neuvěřitlenou slátaninu aby se bavil, různý škvár Typu BOTOSTROJ, RUDÁ ZÁŘE NAD KLADNEM. Ano to jsou úsměvné filmy. Filmy V TOP 200 NEJHORŠÍCH FILMŮ jsou převážně trapné, ale HROCH, je tak neuvěřitelně N-U-D-N-Ý a chaotický a kolikrát ani neslyšíte, co herci řkají, jak blbě je nazvučený. Prostě je to jeden z absolutně nejhorších filmů, co jsem viděl a nedoporučuju ani těm, co si libují ve škvárech a občas si schválně pustí špatný snímek. A největší zklamání: Líre, proboha, co si to tu hrál za odpornou nesymaptickou, úplatnou, zmatenou, nevtipnou a tragickou figurku? Film je nesledovatelný, nemá děj, a hodnocení by muselo být snad záporné. Je to horší než odpad.... (16.04.2010)

Hroch ho sežral. Koho? Hrocha! Tak jo je čas plnit si výzvy momentálně jsem v takovým rozpoložení, že jsem přístupnej úplně všemu a řekl jsem si, že když jsem se dokopal po letech k filmu který má pro mnohé přídomek nejlepší, tak jsem se vrhnul i na ten označovaný za nejhorší. No a je to řádná haluz. Nicméně po pravdě čekal jsem tu brutálně ubíjející nudnou hovadinu, protože takový prostě normalizační filmy první poloviny let sedmdesátých jsou, ale ono to kupodivu místy i funguje i když samozřejmě z mýho pohledu a všichni víme, že já mám ten zvrácený vkus. Takže očekávám kdy mi někdo v dohledný době napíše něco ve stylu tvl ty dáš Hrochovi stejný hodnocení jako Markétě Lazarový?! No ty nemáš vkus! Ale já si prostě nemůžu pomoct. Samotnej ten námět je totálně absurdní, ale po tom slibným rozjezdu se přeci jenom začala vkrádat ta nuda a to je samozřejmě špatně. Pochopitelně ten film je sračka, ale kdyby to byla navrch ještě nudná sračka, tak nad tím definitivně lámu hůl. Nicméně v druhý půlce ten film přepne do ještě většího úletu kdy to působí dojmem, že teď už se opravdu všichni na place regulérně zbláznili a ten film se definitivně vymknul z podkontroly a vy si co chvíli jenom s úžasem říkáte wtf? A to jako vážně?! No a teď navrch napíšu ještě něco totálně kacířskýho za co mě definitivně ukamenujete, ale mě to bavilo víc než Markéta Lazarová. Samozřejmě, že úplně jiným způsobem. Ano je to hrozná věc já se nehádám, ale pro mě divácky srozumitelná a pochopil jsem co mi ten film chce říct. A proto se nikdy nepustím do žádnýho Bergmana, Tarkovského a podobný vyšší školy filmovýho umění, protože to jsou pro mě nesrozumitelný filmy. Každopádně tady mi bylo víceméně jasný, že se jedná o satiru eventuálně parodii na Pražský jaro a v tomhle směru to náhodou docela funguje. Samozřejmě pokud jste ochotní na to přistoupit. Film evidentně vzniknul na zakázku režimu, ale myslím si, že soudruzi si pak na projekcích museli rvát vlasy když viděli co z toho vzešlo. Tady bych tak trochu podezíral režiséra Steklého o kterém se sice vždycky říkalo, že byl silně prorežimní, že je to z jeho strany taková Švejkovina, protože když se podíváte do jeho filmografie hlavně na ty starší kousky, tak je vám jasný, že to evidentně byl kompetentní režisér a musel moc dobře vědět jakej blábol to točí a tak z toho udělal ještě větší haluz než soudruzi doufali. Každopádně určitě bych to nedoporučil nikomu normálnímu. Možná tak maximálně někomu lehce hnutýmu asi jako já, ale za mě to svým způsobem účel splnilo. Tak a teď do mě ať je po mě.50% (22.01.2024)

Totální sra.ka, to musím uznat, ale přes ten veškerý hnus (od režie, přes scénář až po herce) se mi zde líbil herecký výkon Helgy Čočkové. Neměla zde moc co hrát, ale to herectví v ní je a navíc byla tehdy dost hezká, škoda, že nedostala příležitost v nějakém kvalitním filmu. Bohužel ani její výkon nemůže pozvednout katastrofální úroveň tohoto filmu - zlaté budovatelské filmy z padesátých let, na ty se dalo aspoň koukat a brát je s úsměvem, tohle je vyloženě humus. (26.01.2012)

HROCH je ve scénáři a na dobových plakátech charakterizován jako »fantastická burleska«. Stejně jako řada jiných populárních crazy komedií je situován do neznámé země, kde se odehrávají nadpřirozené úkazy, které se mají stát východiskem pro komické situace. Na první pohled se zdá Hroch být vlastně nevinnou zábavou, kterou narušuje pouze zcela rozšifrovatelný politický podkres. Už samotná dějová linie je výsostně trapná. Přes poněkud obskurní fabuli obsahuje snímek mnoho narážek na československé události roku 1968. Řada scén byla přímou pamfletizací jednotlivých představitelů pražského jara, projevů občanské společnosti a práce médií. Za fiktivním ministrem Borovcem, který je vykreslen jako autoritativní a arogantní populista s "lidovou" tváří se skrývá zcela otevřeně karikatura ikony pražského jara Alexandera Dubčeka. Konkrétně dešifrovatelné jsou i další postavy. Úlisný profesor Fibinger, který usiluje o vědeckou a společenskou rehabilitaci má být patrně literární vědec a diplomat Eduard Goldstücker. Ten byl v době stalinských represí odsouzen k těžkému žaláři a jako předseda Svazu československých spisovatelů patřil k nejvýznamnějším mužům reformního procesu. V Hrochovi neschází ani zástupce proradných žurnalistů pod směšným jménem Pip Karen. Ten navenek vystupuje jako uhlazený kultivovaný elegán, ve skutečnosti však používá k dosažení svých cílů lži, podvody a vydírání. Nelze vyloučit, že předobrazem k této figuře byl dramatik a novinář Pavel Kohout. Vedle osob je ve filmu zesměšněna i řada dalších motivů pražského jara. »Klub angažovaných přátel hrocha« je záměrnou parodií Klubu angažovaných nestraníků (KAN), výrok "Jsem s vámi, vy buďte se mnou!" parafrázuje osmašedesátnický slogan "Jsme s vámi, buďte s námi!" Celá odysea je sestavena režisérem a scénáristou Karlem Steklým, který patřil k elitním nomenklaturním tvůrcům nové dekády sedmdesátých a osmdesátých let. Herecké výkony jsou bez výjimky otřesné a i takoví umělci jako Slávka Budínová, Zdena Hadrbolcová, Jiří Lír a někdejší protektorátní krasavec Miroslav Homola se zúčastnili této nechutné šarády. Soudruzi byli nadmíru spokojeni a vlastně tehdy nešlo ani tak o diváky, jako spíše o to přivázat na pomyslný pranýř myšlenku, v kterou většina národa v jarních a letních měsících roku 1968 doufala. Dnes je jisté, že Steklý i jeho skrytí komunističtí poradci vytvořili snad nejhrůznější a svým způsobem nejabsurdnější filmový výrobek v dějinách domácí kinematografie. Některá prvenství bývají často nečekaná a nelichotivá. --- "Blážo! Hlídat maso, neplést se do politiky a vyprat žaludek! A pořádně! - Geniálně řečeno! Lapidárně a přitom jadrně! Vyprat žaludek! I politicky!" (03.01.2010)

Aj v ´´onej´´ dobe sa propagovali nezmysli, ako je to dnes. Síce archaickými spôsobmi ( žiadny net, či influencerské rádoby múdrosti ), ale v konečnom dôsledku to malo podobný význam. Odrb@ť dav. Táto groteska, ale nevie s materiálom pracovať. Nevie, či chce byť satirou, socialno-kritickým zrkadlom, či paródiou v štýle Lipský, Macourek, Vorlíček. (05.03.2022)